Studie: Za posledních deset let Slováci v porovnání s Čechy dále zchudli

Celkové bohatství domácností loni celosvětově nepatrně kleslo, a to ve vyspělých i v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta.

Tento trend se Česku vyhnul, bohatství českých domácností vzrostlo o 4,4 procenta. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2019, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích světa.

---

GRAFIKA: Jak se vyvíjelo čisté bohatství v průměru na obyvatele v hlavních oblastech světa
Za posledních deset let, v eurech

V zajetí ekonomické konvergence

Česká republika loni těžila ze solidního růstu ekonomiky, který předčil ekonomický růst eurozóny. Procházíme tedy stále fází konvergence čili ekonomického sbližování s hospodářsky nejvyspělejšími státy Evropy.

To se promítá do celkového růstu bohatství Čechů, který svým tempem loni výrazně předčil souhrnný růst bohatství obyvatel všech sledovaných zemí. Ten totiž v podstatě vykázal „červenou nulu“.

O bohatství Čechů svědčila také loňská extrémně nízká míra nezaměstnanosti, jedna z nejnižších v rámci zemí OECD, která výrazně podpořila mzdový růst.

---

GRAF: Srovnání míry nezaměstnanosti vybraných zemí OECD
Za druhé čtvrtletí 2019, v procentech

Zdroj: OECD

---

Drahé nemovitosti pozitivem?

Příznivě se v údaji o růstu bohatství odrazil také v celoevropském měřítku nadprůměrný vzestup cen tuzemských nemovitostí.

Pořadí nejbohatších zemí

Jde o žebříček zemí podle čistého bohatství v průměru na obyvatele v roce 2018, v eurech.

Vzhledem k tomu, že Česká republika vykazuje na celosvětové poměry relativně vysoký podíl vlastnického bydlení a vlastnictví nemovitostí, a to včetně pozemků, chat a chalup, přispěl tento vývoj nemovitostního trhu rovněž k citelnému nárůstu bohatství českých domácností.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Robin Hood by se nadřel. Bohatých sice pár je, ale chudých by musel podělit miliardy

Absolutní většinu světového bohatství drží jen zlomek lidí

Údaje z jednotlivých ročníků studie Allianz Global Wealth Report jsou zajímavým střípkem do mozaiky studie růstu životní úrovně sledovaných zemí.

Slováci zaostávají

Lze je využít třeba i k posouzení vlivu přijetí eura na příslušné ekonomiky. Například Slováci vykazovali v roce 2009, kdy začali platit eurem, hrubá finanční aktiva na osobu ve výši 6 498 eur (čistá finanční aktiva, tedy hrubá aktiva po odečtení dluhu, tehdy ještě studie nesledovala, pozn. red.).

Češi ve stejném roce vykazovali v případě téže položky hodnotu 10 455 eur. Bohatství průměrného Slováka tedy odpovídalo 62,2 procenta průměrného bohatství na jednoho Čecha.

V letošním roce podle studie Allianz Global Wealth Report 2019 průměrný Slovák vykazuje hrubá finanční aktiva čítající 13 692 eur (u čistých je to 6 255 eur), zatímco Čech disponuje hrubými finančními aktivy ve výši 23 461 eur (u čistých finančních aktiv je to 16 785 eur).

Bohatství průměrného Slováka tedy v roce 2019 odpovídalo 58,4 procenta průměrného bohatství jednoho Čecha, takže průměrně majetný Slovák si v porovnání s rokem 2009 oproti průměrně majetnému Čechovi ještě pohoršil.

Češi každopádně zůstávají nejbohatší ze zemí bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci. V žebříčku si proti loňsku polepšili na 25. místo.

Bez zadlužení

Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, bez zohlednění úrovně zadlužení.

Přestože jde o ukazatel hrubý, je evidentní, že Slováci za posledních deset let, tedy za dobu, kdy platí eurem, Čechy v ukazateli průměrného bohatství na obyvatele nijak nedohánějí, ba spíše naopak.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr

 

6 Odpovědi

1. Slovensko bylo vysoce dotované na úkor Moravy.Navíc je tam opravdu velká část populace inteligenčně degenerovaná a tedy není divu,že jdou dolů.Hloupá populace se totiž násobí a to také působí na pokles cen nemovitostí.Slovensko jde zkrátka na východ a euro?To to jen urychlí.

   Odpovědět

2. Mzdy na Slovensku rostou sice rychleji, než u nás, ale jsou stále nižší, než zde. Je proto logické, že se rozdíl (zatím) zvětšuje.

   Odpovědět

3. Á tady má zase někdo problém s matematikou 🙂 Kolikpak % je 6.255 z 16.785 ? 58,4 % určitě ne !!

   Odpovědět

   • Spíš tady má někdo problém rozlišit a najít si správné informace. 🙂
     58,5% je podíl 13 692 eur (Slováci) a 23 461 eur (Češi)…

     Odpovědět

4. Řeknu vám k tomu tohle – až jednou skončí dotace EU, tak budou mít Slováci mnohem větší problém, než Češi. Cenil jsem několik velkých dopravních projektů na Slovensku a byl jsem doslova v šoku, jaké ceny tam vycházeli – vše co mi prošlo rukama, vyšlo víc jak dvojnásobně draze, než obdobné stavby, které se postavili v Praze. Vše v projektech je nesmyslně předimenzované – tam kde se u nás dělá beton, je u nich železobeton vyztužený dvěma vrstvami výztuže, prakticky veškeré výrobky a materiály jsou detailně vyspecifikovány, aniž by to bylo jakkoli účelné, tedy jediný účel je, aby bylo možné použít pouze výrobek, či materiál jednoho konkrétního výrobce, vše je navrženo velkoryse bez jakékoli snahy o optimalizaci nákladů…. a vše je hrazeno z fondů EU…. a braťja Slováci zřejmě razí heslo z cizího krev neteče. Je to velmi sofistikovaná způsob (mnohem propracovanější než nějaká hnízda), jak pumpnout fondy EU o peníze a jen opravdu málo lidí je schopno to posoudit a úředníci EU ani omylem… Touto metodou je také Slovensko v čerpání dotací a vyčerpávání dotačních titulů tuším mnohem úspěšnější než ČR. Problém je, že jen málo kapitálu, který se takto z EU vyčerpá končí mezi lidmi, za to některé firmy musí slušně bohatnout. Až jednou ta žranice skončí, budou mít Slováci vážný problém, neboť tenhle jejich pro mě originální způsob (na západě je to možná běžné) vysávání eurofondů velmi silně poškozuje konkurenční prostředí a nahrává vybraným jedinců v budování monopolů. „Nejlepší“ na tom je, že se to absolutně nedá prokázat a projektant je schopen všechny ty naprosto zbytečné náklady sofistikovaně obhájit – mě sice neoblbne, ale u soudu naprosto s přehledem, takže je to opravdu neprůstřelný systém, se kterým jsem se za svou praxi v Čechách nesetkal. Fungovat to bude do té doby, dokud se budou z kasičky EU sypat penízky… Lidé, kteří kritizují systém dotací mají naprostou pravdu – jsou desítky způsobů, jak se dají dotace rozkrást či si z nich nakrást a nebuďte naivní, že na západě, kde dotace fungují mnohem déle než u nás už dávno na tyhle finty nepřišli. Mám neodbytný pocit, že dotace slouží primárně k tomu, aby mohla EU uplácet elity (podnikatele a politiky) tím, že si na dotacích nějakým způsobem nakradou s tichým souhlasem EU a za to EU očekává od těchto vlivných lidí a politiků loajalitu k zrůdné myšlence Evropského superstátu, ve kterém na rozdíl třeba od Ruska či USA budou vládnout nevolené elity, tzv. komise… Kdo drží hubu a krok, přijímá migranty a neprotestuje, toho si EU nevšímá (už chápete, proč pár migrošů Slováci přijali??? nejspíš je navštívil někdo z Bruselu a taktně jim vysvětlil, že by se v těch jejich zakázkách za miliardy mohli začít šťourat) a přes prsty dostane jen ten, kdo bere a přesto se staví na zadní… Bruselským elitám je obyvatelstvo EU u prd..e – občané komise a úředníky nevolí a nemají tedy žádný důvod konat v jejich (našem) zájmu, tahle vzdělaná kasta pochopila, že na ovládnutí masy lidí stačí zkorumpovat či nabídnout výhody elitám – granty umělcům, dotace filmařům, astronomické platy politikům a těm obzvlášť aktivním i vysoké funkce a prakticky neomezenou, nikým nekontrolovanou zákonodárnou moc a pro nižší regionální politiky a podnikatele je tu právě systém dotací, stejně tak jako dotace na vědu, výzkum a školství zajišťují loajalitu intelektuálů, kteří se tak snadněji dostávají k financování svého bádání (co na tom, že většina zemí EU jsou čistí plátci a kdyby neodváděli peníze na Brusel, který z nich ukrojí ohromnou část peněz na své platy a provoz, tak by mohla většina států financovat vědu, kulturu a další ze svého a lépe – to je už nepodstatný detail ). Pro lidi pak má Brusel jediné – povinné cedulky s nápisy – „Postaveno z dotačních programů EU“ a vše dokonale funguje – politici, umělci a intelektuálové hájí užitečnost EU – mají ohromný prostor v médiích a podnikatelé tlačí taktéž přes média na přijímání migrošů, protože potřebují stále růst, „udržitelně“ rozšiřovat výrobu a mají stále málo lidí a opět nepodstatný detail je, že EU jako celek má tak 8-10% nezaměstnaných v průměru… to neva, těm vyplatíme sociální podporu a necháme je povalovat doma a dovezeme si jiné z Afriky či Blízkého východu a budeme se chlubit tím, že po 3letech už téměř polovina pracuje…., přičemž se už zapomeneme zmínit, že polovina z té poloviny pracuje na čistě účelově založených a státem dotovaných pracovních pozicích, takže je to vlastně k ničemu – snad jen že se neflákají po ulicích a nedělají bord.l…. Vlastně je to geniální – zkorumpovat elity a oblbnout méně bystrou většinu, utlouct jakýkoli odpor líbivými slogany o soucitu, solidaritě, integraci bla bla bla… a hlavně neustále zdůrazňovat, jak nám všem Evropanům ta Unie strašně pomáhá, usurpovat si zásluhu za stabilitu a mír v Evropě, strašit lidi hrozným Ruskem, které je připravené Evropu klidně už zítra obsadit, ožebračit lidi skrze kecy o globálním oteplování. Tedy přesněji – oteplování kecy nejsou – kecy jsou že za to můžeme my, protože 70let, 24hodin denně hořící lesy o rozloze větších Evropských států, ani miliony tun odpadů, které v Africe, Asii, či Jižní Americe nasypou do řek a moří se jako emise nepočítají – raději všichni dělají že to nevidí, protože kdyby to nějaký vědec spočítal, tak by veřejnost zjistila, že naše auta jsou proti tomu kapka v moři a elektromobilia naprosto nic nevyřeší, ale nespočítá a víte proč? Protože co kdyby za rok žádal dotaci na nějaký výzkum? Myslíte že by nějakou dostal, kdyby dokázal, jak nesmyslná a nekompetentní jsou rozhodnutí, která činí papaláši z EU??? Jasně že ne… a proto tak všechno hezky funguje a mezi elitami se najde jen opravdu mizivé množství těch, kteří by se dokázali Bruselu vzepřít a je to tedy taková chytrá diktatura s lidskou tváří….

   Odpovědět

5. Spíš tady má někdo problém se čtením. V roce 2009 byla sledována jen hrubá aktiva, proto je i procentuálně porovnávána tato hodnota. 13692 je skutečně 58,4% z 23461. Na druhou stranu tento údaj nijak neosvětluje podíl vlivu rychlosti zadlužováni v ČR a SR, je tedy možné, že jsme si v ČR pouze víc půjčovali…

   Odpovědět

• Sdílet na Facebook
• Sdílet na Twitter
• +