Studie: Děti, které se pravidelně hýbou, mají bystřejší mozek

Aktivní sport a tělesná námaha stimulují paměť i myšlení, tvrdí studie. Výzkumníci z  Univerzity v Granadě vůbec poprvé dokázali, že fyzická aktivita může zvýšit intelektuální aktivitu mozku a zlepšit studijní výkon žáků.

Tým španělských vědců přišel s tím, že fyzicky zdatné děti mají větší objem šedé kůry v čelních a spánkových oblastech mozku, které jsou důležitým řídicím centrem, centrem mentálních dovedností, učení, motorických schopností i schopností vizuálního zpracování.

Odborníci se rozhodli ověřit hypotézu fyzické odlišnosti mozků tělesně zdatných dětí od mozků jejich méně aktivních vrstevníků a porovnat jejich studijní výsledky a výkony. Odpověď je stručná, jasná a přesvědčivá: „Ano, tělesná zdatnost u dětí je přímo spojena s důležitými rozdíly ve struktuře mozku a tyto rozdíly se odrážejí ve studijní výkonnosti dětí,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník Francisco B Ortega z Institutu sportu a zdraví na Univerzitě v Granadě.

Sport zvyšuje motorické dovednosti dětí a zlepšuje jejich vizuální vnímání a zpracování informací. Foto: Pixabay

Sport jako mozková posilovna

Studie, která byla publikována ve vědeckém časopise NeuroImage, je součástí projektu ActiveBrains a výsledkem namátkového klinického hodnocení, do kterého byla zapojena více než stovka dětí s nadváhou a obezitou ve věku od osmi do jedenácti let.

Fyzická námaha a sport zlepšují motorickou schopnost i aerobní kapacitu organismu a jsou tak účinnou metodou stimulace vývoje dětského mozku. Vědci zjistili, že motorická schopnost pomohla zvětšit šedou kůru ve dvou oblastech mozku, které jsou podstatné pro rozvoj řeči a její porozumění, a to v dolním čelním závitu a v horním spánkovém závitu.

„Větší objem šedé kůry v korové a podkorové oblasti mozku pak zlepšuje studijní výkon dětí,“ uvedla hlavní autorka příspěvku Irene Esteban-Cornejová, postdoktorandská řešitelka na granadské univerzitě.

Bohužel přibývá rodičů, kteří volný čas svých ratolestí tolik neřeší. Nechávají je čas trávit u počítače, televize, tabletu. Nedostatečný pohyb má pak za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení.

Fyzická aktivita stimuluje vývoj dětského mozku. Foto: Pixabay

Zjištění je průlomové, pokud si dáme do souvislosti, že počet obézních dětí v populaci dramaticky přibývá. A tím i zdravotních rizik, která jim hrozí. V roce 2016 už žilo ve světě 124 milionů extrémně obézních dětí, což je podle Světové zdravotnické organizace více než desetinásobek oproti jejich počtu v polovině sedmdesátých let. Přitom asi jen desetina skokového růstu počtu obézních dětí je zapříčiněna rostoucím počtem obyvatel.

Dalších 213 milionů dětí na světě pak trpí nadváhou. Ve vyspělých zemích se sice růst dětské obezity v posledních letech zastavil, absolutní počet obézních dětí v prosperujících ekonomikách nicméně zůstává vysoký.

Alarmující je pak situace v rozvíjejících se zemích, jako jsou Indie nebo Čína, kde počet případů extrémní obezity u dětí dál stoupá.

A jak jsou na tom české děti? Obezitou nebo nadváhou v Česku trpí téměř třetina dětí, což ukázal průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2015. Více než každé čtvrté dítě prosedí podle zjištění denně přes dvě hodiny u počítače a každé sedmé sportuje jen při školním tělocviku.

Tato zjištění mohou být předzvěstí toho, že naše příští generace jednoduše hloupnou a hojnost, nedostatečný pohyb a celkově pohodlnější život se stávají zabijákem mozkové posilovny.