Silicon Valley zostřuje nátlak, jak dostat lidi do kanceláří. Reakce jsou spíše odmítavé

Pandemie covidu měla zásadní dopad na dosavadní způsoby práce. Přísné lockdowny, které zasáhly většinu zemí světa, vedly k tomu, že zaměstnavatelé začali ve velké míře podporovat práci z domova, alespoň v těch profesích, ve kterých to je možné.

Víceméně u všech profesí, které používají počítače, bylo dovoleno po celé měsíce dělat z domova a nemuset navštěvovat kancelář. Došlo k zásadnímu omezení osobního kontaktu s nadřízenými i kolegy.

Odpadlo často zdlouhavé dojíždění, úmorné a mnohdy málo produktivní společné porady „vyřešily“ videokonference. Lidé si zkrátka zvykli na mnohem větší flexibilitu pracovní doby.

Nastává utahování šroubů

Po více než třech letech od vypuknutí „čínské chřipky“ se ale ukazuje, že firmy, které v minulých letech vybudovaly drahé kancelářské komplexy, začínají „utahovat šrouby“. Nutí zaměstnance, aby do kanceláří jezdili mnohem častěji.

Týká se to třeba i technologického obra Alphabet (dříve Google). Jeho zaměstnanci mají trávit v kancelářích v kalifornském Mountain View minimálně tři dny v týdnu. Přitom právě Alphabet je globálním technologickým lídrem, který také určuje trendy na pracovišti, připomenul web americké CNN.

Tlak na zaměstnance gigantu Alphabet roste s požadavkem zdvojnásobení osobní účasti v prostorách firmy. Vedení argumentuje tím, že osobní setkání nemůže nahradit žádná jiná forma „účasti“. Prezence ovlivní i hodnocení výkonu, a tudíž i výši pohyblivé složky platu. U zaměstnanců změna pracovní politiky vyvolala značnou frustraci, uvedla televize CNBC.

Dojde ke zbytečným zmatkům?

Že se bude docházka velmi pečlivě sledovat a potenciálně i ovlivňovat výši platu, se nelíbí softwarovému inženýrovi firmy Chrisu Schmidtovi, jenž je také členem odborové skupiny Alphabet Workers Union. Novým požadavkem vzroste tlak na zaměstnance a také tím dojde ke zbytečným zmatkům ve firmě, míní.

Mluvčí společnosti Google Ryan Lamont naopak zdůraznil, že se zavádění politiky tří dnů v kanceláři daří. Práce „na dálku“ má sloužit spíše jako výjimka: „Chceme, aby se zaměstnanci společnosti Google setkávali a spolupracovali osobně.“ Docházka jednotlivých pracovních týmů je pak monitorována nadřízenými.

Změna firemní politiky se netýká jen Googlu. Konec benevolentního přístupu naráží na odpor také u pracovníků dalších zástupců technologického sektoru. Flexibility práce se nechtějí „dobrovolně“ vzdát. K tomu se přidává i fakt, že část firem musela v posledním roce propouštět a zbývající zaměstnanci si chtějí tento benefit udržet.

Zaměstnanci Amazonu protestovali na ulici

Společnost Amazon Jeffa Bezose v květnu rovněž přistoupila k zavedení tří dnů na pracovišti týdně.

Také v této korporaci, jež má sídlo v Seattlu ve státě Washington, stovky zaměstnanců vystoupily s veřejnou kritikou, že ztrácí důvěru ve vedení firmy.

Podle jedné z pracovnic, která si na demonstraci před sídlem firmy říkala Pamela, se k protestu proti povinnému chození do kanceláře vyslovilo na 33 tisíc zaměstnanců. Jedná se tak o největší projev nesouhlasu v dějinách firmy, kterou Bezos založil v začátcích éry internetu už v roce 1994.

Tlak na zaměstnance zvyšuje i další gigant, společnost Meta (dříve Facebook). Tři dny na pracovišti bude vyžadovat od letošního září.

Káva a fotbálek už nezabírají

Firmy si ještě před pandemií covidu zakládaly na tom, že dokážou zpříjemnit pobyt lidí ve firemních prostorách budováním neformálních místností, občerstvením, kávou, a místností pro hry, jako je stolní fotbal, šipky a další.

Technologické společnosti se předháněly v tom, kdo nabídne „šílenější“ benefit. Streamovací společnost Spotify dokonce v roce 2021 začala proplácet zaměstnancům možnost zmrazit vajíčka při léčbě neplodnosti.

V době globálního ekonomického zpomalení ale technologické firmy začínají šetřit a vracet se k rigidnějším pracovním podmínkách, což obnáší i pravidelnou docházku do práce. Slibují si od toho zvýšení efektivity práce a posílení týmovosti zaměstnanců, která byla během pandemie zásadně oslabena.

Mírnější přístup k motivaci návratu ke kancelářským stolům zaujala cloudová softwarová společnost Salesforce ze San Francisca. Za každého zaměstnance, který přijde mezi 12. a 23. červnem do práce, zaplatí za den deset dolarů místním charitativním organizacím. Cílem je vybrat na dobročinnost milion dolarů.

Budete mít ještě své místo?

Od lidí, kteří se jen neradi vrací do „staré dobré kanceláře“, zaznívá nicméně i další námitka. Poslední roky ukázaly, že firmy lidem nedrží jejich konkrétní místo v rámci velkých kancelářských budov. Není pak záruka, že v případě, že do práce přijdete, budete obklopeni lidmi z vašeho týmu nebo oddělení.

„Mnoho týmů je roztříštěno po různých místech. Pro některé z nás nemusí být v kancelářích nikdo, s kým bychom mohli spolupracovat,“ řekl Schmidt z Googlu. Není možné jednou politikou v rámci firmy upokojit všechny zaměstnance, když je v praxi každý jiný a má jiné potřeby a požadavky (například malé děti).

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr