Ruská válka zničila ukrajinskou ekonomiku. Zelenskyj prosí svět o investice

Ukrajina se brání ruské agresi už více než půl roku. Tamní ekonomika zásadně utrpěla kvůli agresivní válce Ruska vedeného Vladimirem Putinem. Ekonomické škody jsou vysoké. Propad ekonomiky se pro tento rok odhaduje na 35 procent.

Ruská blokáda Černého moře v prvních měsících války, jež měla podle plánů Kremlu zničit ekonomiku nezávislé Ukrajiny, zásadně ovlivnila ukrajinský export. V první polovině roku se propadl o čtvrtinu na 22,7 miliardy amerických dolarů, uvedl deník Kyiv Independent s odkazem na data ukrajinského statistického úřadu. O pětinu se propadl i dovoz na 25,2 miliardy dolarů.

Export Ukrajiny táhl ekonomiku

Přitom o rok dříve činil objem exportu 68 miliard dolarů a byl důvodem k optimismu, protože se dostal na desetileté maximum.

S protahováním válečného konfliktu, který je označován za největší válku v Evropě od roku 1945, ale důvody k optimismu dávno vyprchaly a vyhlídky ukrajinské ekonomiky nejsou vůbec růžové.

Nejhorší má ale Ukrajina pravděpodobně za sebou. Svitlana Taranová, jež je poradkyní pro obchodní politiku ukrajinské vicepremiérky pro evropskou integraci Olhy Stefanišynové, zdůraznila, že první šok znamenal pro export březen, kdy ruská invaze na Ukrajinu začala. Pokles obchodu byl dramatický, export propadl o 60 procent, import dokonce o 76 procent.

Přechod na válečnou ekonomiku

Ve druhém pololetí se pokles zpomalil, řada ukrajinských firem se už válečným podmínkám částečně přizpůsobila. Nicméně i tak bude válka ekonomiku poškozovat, pokud rychle neskončí, což se jeví jako nepravděpodobná varianta.

„Jsme exportně orientovaná země a příjmy z exportu jsou velmi důležité vzhledem k ekonomické situaci v zemi,“ zdůraznila Taranová pro Kyiv Independent. Příjmy z exportu jsou pro východoevropskou zemi klíčové.

Před válkou znamenal vývoz ukrajinského obilí 40 procent devizových příjmů země. I když se vývoz zemědělských komodit podařilo za přispění OSN a Turecka obnovit, ani zdaleka nedosahuje „mírových“ úrovní.

Od ledna do srpna Ukrajina vyvezla 3,6 milionu tun obilí, což je stále o 50 procent méně než v roce 2021.

Zničení oceláren

Válka devastuje hlavně východní, průmyslově vyspělou část Ukrajiny. Ruské rakety zničily všechny velké ropné rafinerie a mnoho závodů. Ruská invaze zničila i druhý nejvýznamnější exportní sektor, tím je produkce oceli a kovodělných výrobků.

V prvním pololetí se export snížil o 47 procent na 3,2 miliardy dolarů. Válka zdevastovala i dva průmyslové giganty, ocelárnu Azovstal a metalurgickou továrnu Iljič v okupovaném Mariupolu. Obě společnosti vlastnil ukrajinský oligarcha a nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov v rámci skupiny Metinvest Group.

Časopis Forbes jeho jmění v současnosti odhaduje na 4,3 miliardy dolarů. Loni to bylo 7,6 miliardy dolarů. Válka snížila metalurgickou produkci celé země o 30 až 40 procent. Achmetov chce škody a ekonomické ztráty vymáhat po ruském státu.

Vývoz oceli se zásadně propadne

Analytik kyjevské investiční společnosti Concorde Capital Dmytro Chorošun předpokládá, že se do konce roku export kovů a kovodělných výrobků meziročně propadne třikrát až šestkrát na 3,6 až 7,2 miliardy dolarů.

Loni přitom objem exportu v tomto sektoru činil 21,1 miliardy dolarů a tvořil třetinu celého ukrajinského exportu.

Navíc tři pětiny tohoto exportu mířily do světa lodní dopravou z námořních přístavů v Černém moři. Současná dohoda OSN přitom nezahrnuje export kovů a export přes železnici do přístavů EU zatím selhává, prohlásil Serhij Bilenkij z ukrajinské asociace metalurgického průmyslu.

IT sektor rostl

Další průmyslová odvětví, jako je farmacie nebo oděvnictví a obuvnictví, nezaznamenala tak dramatický pokles. Export oděvů a obuvi poklesl pouze o desetinu, léčiv o 23 procent. Taranová vysvětlila, že tyto produkty lze snáze exportovat a mají méně komplikací s logistikou.

IT služby dokonce vykázaly růst za první pololetí o 23 procent na 3,7 miliardy dolarů. Podařilo se to zejména tím, že většina firem přesunula své pracovníky a kanceláře na západ země nebo do zahraničí.

Konstantyn Vasjuk z ukrajinské IT asociace ale varuje před tím, že řada IT pracovníků podléhá branné povinnosti. To může znamenat pro branži v dalších měsících těžkosti.

Mnoho pracujících mužů již muselo narukovat do armády a další miliony práceschopných lidí se uchýlily do zahraničí.

Pohonné hmoty z EU

Komplikaci pro zemi, jež čelí útoku ekonomicky mnohem silnějšího souseda (HDP Ruska v dolarech bylo na konci roku 2021 zhruba devětkrát vyšší než HDP Ukrajiny), představuje i dovoz pohonných hmot, který je zásadní pro vedení války.

Dovoz paliv se od začátku invaze zvýšil podle ukrajinských úřadů dvanáctkrát. V srpnu dosáhl 709 500 tun, v březnu to bylo necelých 60 tisíc tun. Rusko na začátku války zničilo řadu skladů s pohonnými hmotami i největší rafinerii v Kremenčuku.

GRAF: Vývoj HDP Ukrajiny
V procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

„Jsme kriticky závislí na dovozu ropných produktů,“ varovala ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Většinu benzinu i motorové nafty Ukrajina dováží ze zemí EU, především z Rumunska, Litvy, Slovenska, Řecka, Bulharska a Polska. V minulých letech země dovážela naftu i benzin převážně z Ruska a Běloruska.

GRAF: Vývoj HDP Ruska
Za poslední tři roky, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Válka zničila také domácí produkci zemědělských hnojiv, hlavní ukrajinský chemický závod Azot padl v červnu do rukou okupantům v Severodoněcku. I proto musí od července Kyjev dovážet ze zahraničí hnojiva.

Propad ekonomiky o 37 procent

Celkově se ukrajinské hospodářství propadlo v druhém kvartálu 2022 o 37 procent, v případě Ruska to jsou podle oficiálních statistik jen čtyři procenta. Vláda v Kyjevě vede intenzivní jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o dalších půjčkách.

V dubnu Světová banka odhadovala, že se letos ukrajinská ekonomika propadne meziročně o 45 procent. Nyní ukrajinský kabinet počítá s propadem za celý rok okolo 30 až 35 procent.

Představitelé napadeného státu zdůraznili, že potřebují od mezinárodních institucí „poměrně velkou“ úvěrovou pomoc. Pro tuto zimu se země připravuje rovněž na nedostatečné dodávky energií. Očekává se, že bude růst i míra inflace. V červenci překročila 22 procent. Podle prognóz může do konce roku zrychlit na 30 procent.

GRAF: Míra inflace na Ukrajině
Za posledních 12 měsíců, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Agentura Reuters citovala ministryni Svyrydenkovou, která doufá, že příští rok by už mohla ekonomika růst o 15,5 procenta. Vše ale bude záviset na vývoji na bojišti. Ekonomika by v případě černého scénáře a pokračující války s Kremlem mohla stagnovat a dále mírně poklesnout.

„Musíme udržet hospodářství v chodu. Kvůli nejistotě je velmi těžké dělat nové prognózy. Plně to závisí na vojenském scénáři,“ dodala ministryně hospodářství Svyrydenková.

Úvěrové záchranné lano

Nová půjčka od MMF by měla uklidnit další zahraniční investory. Ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleg Ustenko uvedl, že by půjčka mohla být ve výši pěti miliard dolarů na 18 měsíců. Od dalších věřitelů by chtěli získat dalších 15 až 20 miliard dolarů.

Ukrajina od začátku války získala od různých zemí celkově pomoc ve výši 12,7 miliardy dolarů a do konce roku by to mělo být dalších 14 miliard.

Ukrajinští politici zdůrazňují, že bojují za celou Evropu a Západ, za společné hodnoty proti despotickému režimu v Moskvě. Proto by Evropa i Spojené státy měly zemi nadále finančně i vojensky podporovat.

Pojďte investovat na Ukrajinu

Kyjev zahájil také kampaň na obnovu Ukrajiny u soukromých investorů. Cílem je získat až 400 miliard dolarů na obnovu válkou zničené země. Vláda určila stovky projektů v technologickém sektoru, zemědělství, energetice, obranném průmyslu, těžařském i metalurgickém sektoru, jež by měly oslovit zahraniční investory.

Prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o tomto programu jako o největší investiční příležitosti v Evropě od konce druhé světové války. Vláda chce poskytnout zájemcům záruky podle standardů britského právního systému, aby přilákala i ty, kteří se obávají korupce v zemi.

Ekonomové ze sdružení v londýnském Centru pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) uvedli ve své studii, kterou má Peak.cz k dispozici, že považují pomoc ze zahraničí za „absolutně kritickou“. Podle nich je hospodářská a vojenská pomoc Ukrajině nejlepší investicí do míru. „Vyzýváme globální společenství, aby podporovalo Ukrajinu všemi možnými způsoby,“ vyzývají autoři studie.