RePlanet. Ekologické hnutí, které bojuje proti Greenpeace a podporuje jádro

Mladí lidé, kteří dosud vystupovali jako nekompromisní zastánci ochrany klimatu, začínají v rámci nového ekologického hnutí „vyhlašovat válku“ tradičním neziskovým skupinám, jako je hnutí Greenpeace, jež vzniklo v roce 1971 mezi americkými a kanadskými ochránci přírody. Napsal to německý deník Die Welt, který si všímá hlavně situace v Německu, jež se jako první velká industriální země úplně vzdalo využívání jádra v energetice.

V německém jazykovém prostředí vzniklo také hnutí takzvaných ekomodernistů. Ti chtějí v boji s oteplováním využívat veškeré moderní technologie, včetně jaderných reaktorů.

Německá prosperita stála na uhlí a jádru

Komentátor Axel Bojanowski přitom tvrdí, že odklonem od jádra trojice Trittin–Merkel–Greenpeace (kromě ekologického hnutí se jedná o dlouholetou kancléřku z CDU Merkelovou a politika Zelených a ministra životního prostředí Jürgena Trittina, pozn. red.) fakticky rozvrátila fungující německou energetiku.

Následujícím generacím přenechává jen nespolehlivé dodávky energie z oblasti obnovitelných zdrojů. A dodává, že ještě k tomu tyto energie stojí hodně peněz. Přitom poválečná německá prosperita se celé dekády budovala za pomoci využívání fosilních i jaderných zdrojů energie.

Ekomodernistické hnutí RePlanet pak nevidí problém v současném světě a v lidském pokroku, ale naopak chce veškeré technologie využívat ku prospěchu a prosperitě všech.

I proto podporuje další rozvoj jaderné energetiky, jež je ke klimatu šetrná. Industrializace a pokrok nejsou podle ekomodernistů v rozporu s ochranou životního prostředí.

Naopak. Jako příklad slouží intenzifikace zemědělství a zavádění principů hydroponie a akvakultury. Tyto metody umožňují pěstovat větší množství potravin na menší ploše a udržitelným způsobem.

Genetický výzkum a šlechtění plodin může zjistit potravinovou bezpečnost i pro následující generace v době globálních změn klimatu.

Zelený dogmatismus

Německo, největší ekonomika v Evropě a čtvrtá největší na světě, se naopak vydalo cestou zeleného dogmatismu. A ukazuje se, že v tržní ekonomice moc nefunguje. Stovky miliard eur Němci vynaložili na takzvanou zelenou energetickou transformaci, jež ale stále nefunguje.

Peníze naopak chybí německému rozpočtu na reformu školství, zdravotnictví i modernizaci infrastruktury. Už v roce 2019 americký deník Wall Street Journal napsal o německé energetické politice, že je nejhloupější na světě. Protože kromě jádra se vláda zavázala zbavit i uhlí bez jasného plánu, jak tyto dva stabilní energetické zdroje efektivně nahradit.

Bojanowski připomíná, že emise oxidů uhlíku v německém hospodářství prakticky neklesají, Německo naopak musí dovážet stále více elektřiny a také má jedny z nejvyšších cen energií v Evropě. To vše ohrožuje německou průmyslovou výrobu a její konkurenceschopnost.

Dříve ekologická hnutí propojila strach z jaderné války i se strachem z provozu jaderných reaktorů a nebezpečného odpadu, který v těchto elektrárnách vzniká. Nové technologie ale ukazují, že jaderného odpadu bude vznikat v nových blocích stále méně a také už se budují konečná úložiště jaderného odpadu, například ve Finsku.

Zelený patent na strach z jádra

V německé společnosti si Zelení udělali z jaderného strachu „politickou trafiku“ a v Bundestagu mají stále silnější slovo. Nyní také tvoří nejhlasitějšího odpůrce jádra v německé vládě sociálního demokrata Olafa Scholze.

Ekomodernisté nechápou, proč německý kabinet vyřadil z produkce energie štěpný materiál a naopak se spaluje více uhlí.

„Vyděšeně jsem protestovala proti Greenpeace, když vedli kampaň za zastavení německých jaderných reaktorů, protože to vedlo k mnohem vyšší poptávce po uhlí,“ nechápe německé směřování dvaadvacetiletá bioložka Julia Galoshová, která se účastní kampaně RePlanet na ochranu klimatu.

Sama je z Polska a obává se, že tlak z Berlína bude znamenat, že němečtí politici zablokují výstavbu jaderných elektráren v Polsku, které zatím musí ve velkém spoléhat na spalování uhlí.