Mohlo by vás také zajímat
Zakončení roku bude pro českou ekonomiku těžké
Jan Bureš 22. listopadu 2021Prudký vzestup počtu nakažených covidem dohromady se zprávami z průmyslu nevěstí pro českou ekonomiku na konci roku nic dobrého. Máme před sebou období,…
Je nevyhnutelné, že se pandemie opět promítne do ekonomiky?
Jan Bureš 18. listopadu 2021Německo již novou vládu má, Česko na její jmenování čeká. Obě země se však potýkají s nárůstem onemocnění covid-19. Zdali a jak se…
Ach ta inflace, dvoubilionový Google, další kosmické plány Bransona aneb souhrn dění 45. týdne
Libor Akrman 12. listopadu 2021Výsledky ČEZ dle očekávání; inflace řádí i v USA; Brusel české ekonomice věří; GE se roztrojí, Toshiba o tom uvažuje; „teslí“ tahač Semi…
- KOMENTÁŘ
Proč je dobré, že Ministerstvo financí zvyšuje uvažovaný schodek rozpočtu na 300 miliard?
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje zvýšit kvůli dopadům šíření koronaviru schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 300 miliard korun. Na konci března přitom sněmovna kvůli epidemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun z původně plánovaných 40 miliard korun před pandemií.
Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci vlády. Zdroj: vlada.cz
Nový návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 300 miliard korun, ale ani to s velkou pravděpodobností nebude konečná. Jenom výpadky daňových příjmů pravděpodobně dosáhnou stovek miliard korun a nová opatření také nebudou zadarmo.
GRAF: Vývoj salda státního rozpočtu
Od roku do roku 2020, v mld. Kč
Pozn.: * Zatím jde o uvažovanou výši schodku.
Zdroj: MF ČR
Na druhou stranu je pochopitelné, že Ministerstvo financí, podobně jako většina hráčů na trhu, v tuto chvíli jednoduše neví, jak velký bude celkový účet za pandemickou krizi. Je tedy dobře, že na trhu shání peníze „do zásoby“.
| Finance budou třeba |
| Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 mld. Kč. To je o 139,5 mld. více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu kvůli očekávaným dopadům způsobeným šířením koronaviru. Ministerstvo o tom informovalo v rámci čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu. |
Jen uplynulý týden ministerstvo na trzích sehnalo skoro 90 miliard korun a díky zrychlenému prodeji dluhopisů si tak od začátku roku půjčilo již přes čtvrt bilionu korun.
Apetit na trzích narůstá
Je zajímavé, že při tak velké nejistotě ohledně hloubky propadu globální ekonomiky akciové trhy „vystrkují růžky“ a začínají růst. Perou se v nich dvě protichůdné obavy.
Nejistota spojená na jedné straně pravděpodobně s historicky největším poválečným propadem světové ekonomiky, na druhé straně s největší intervencí centrálních bank.
Je třeba si uvědomit, že bilance globálních centrálních bank od začátku března vzrostla o více než 2,7 bilionu dolarů. To je daleko více, než po pádu Lehman Brothers nakoupily centrální banky do bilancí za rok.
Je ale pravda, že ne na všechna aktiva působí tato mamutí injekce centrálních bank stejně.
Zatímco od startu masivních QE programů (zejména z dílny Fedu od druhé poloviny března) šly americké akciové indexy vzhůru, na italském dluhopisovém trhu zdaleka tak veselo není.
Rizikové prémie šly v posledních třech týdnech dál vzhůru. I proto bude tento týden v centru pozornosti summit EU, na kterém se znovu dostane na stůl otázka „společně vydávaných dluhopisů“.
Zatím se však zdá, že odpor Německa a Holandska zůstává výrazný.
