Proč by sazby mohly růst dříve, než tvrdí centrální banka?

Ještě více holubičí než doposud. Tak se dá hodnotit výsledek březnového zasedání bankovní rady ČNB.

Centrální banka sice podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, nicméně mírně upravila svoji rétoriku, když zrelativizovala další růst úrokových sazeb v letošním roce.

Není to přitom tak dávno, co někteří centrální bankéři hovořili o dalším zvyšování sazeb ještě v letošním roce. Holubičí nálada však je nakonec v souladu s dosud platnou prognózou, která s rychlým růstem úrokových sazeb počítá až v příštím roce.

Z prognózy totiž vyplývá, že by se až do prvního čtvrtletí roku 2019 neměla dvoutýdenní repo sazba vůbec měnit. Během roku 2019 by mělo následovat velmi razantní zvyšování této hlavní sazby ČNB na více než dvě procenta.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby v Česku
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Česká národní banka na rozdíl od minula uvádí, že s prognózou je konzistentní růst úrokových sazeb reálný nejdříve v závěru letošního roku, jak uvedl guvernér centrální banky Jiří Rusnok (video- či audiozáznam z tiskové konference je ke stažení ZDE).

Čekání na normalizaci úrokových sazeb

I když výsledek zasedání lze hodnotit jako velmi holubičí, neznamená to, že názor jednotlivých členů bankovní rady je zcela uniformní.

V bankovní radě zůstávají členové, kteří preferují normalizaci sazeb s ohledem na přehřívání ekonomiky, i když křídlo zaměřené jednoznačně a „výhradně“ na inflační cíl převažuje.

VÍCE K TÉMATU:

Příklady táhnou: Jak se projeví růst sazeb ČNB na splátkách hypotečních úvěrů?

S výměnou eur počkejte, podle ČNB budou ještě levnější

Co řídí kurz koruny? Za vším hledej inflaci

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy jako mírně protiinflační s tím, že na protiinflační straně centrální bankéři vnímají riziko výraznějšího poklesu inflace na počátku letošního roku.

Záleží na posilování koruny

Na proinflační straně pak vidí bankéři pomalejší posilování koruny ve srovnání s prognózou. Ostatně během tiskové konference guvernér Rusnok připustil, že případné pomalejší posilování koruny umožní ČNB urychlit normalizaci úrokových sazeb.

Už během druhého čtvrtletí by si totiž měla koruna připsat vůči euru dalších padesát haléřů. Tím by se zpřísnily měnové podmínky v ČR přes kurz, a ČNB i proto spoléhá, že nakonec nebude muset dělat se sazbami nic.

Otázkou je, zda se ovšem koruna dostane opět do hledáčku zahraničních investorů a spekulantů, aby jí k takovému zisku rychle pomohli. Stát by se to třeba i mohlo, pokud by ECB „odpískala“ konec kvantitativního uvolňování, respektive by oznámila další prodloužení své nekonvenční politiky do dalšího roku. Jako pravděpodobné se to ovšem zatím (naštěstí – tedy z pohledu odpovědnějších zemí) nejeví.

Vývoj mezd a inflace zatím v pořádku?

A existuje ještě jeden důvod, který by ČNB mohl přimět reagovat ještě v letošním roce – vývoj mezd.

Stále větší napětí na trhu práce vede ke zrychlování mzdového růstu, který nakonec může být vyšší než ČNB očekávaných 7,4 procenta.

Pokud bychom měli pro jistotu nalézt ještě jeden další důvod, byla by to vyšší než očekávaná inflace v příštím roce. Těžko si představit, že po aktuálním rychlém propadu inflace pod cíl by se v přehřívající se ekonomice udržela inflace i nadále pod dvěma procenty.

I proto předpokládáme, že se ještě ve druhé polovině letošního roku jednoho zvýšení úrokových sazeb ČNB dočkáme.