Mohlo by vás také zajímat
Česko v pasti. Ambiciózní plány narážejí na fenomén NIMBY – narušilo by to náš klid a pohodu
Dominik Rusinko 23. dubna 2024Pro transformaci ekonomiky a prolomení pasti středního příjmu je však potřeba nebát se razantnějších zásahů. Chceme být moderní ekonomikou pro…
Proč trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA?
Jan Bureš 16. dubna 2024Obavy z přetrvávající inflace v USA netrápí jen americkou centrální banku, ale přenáší se i na finanční trhy. Stále více…
Itálie jako „ekonomický tygr“ zastínila Německo. Růst ekonomiky je ale tažen zadlužením a dotacemi
František Novák 12. dubna 2024Italská ekonomika roste vyšším tempem než německá. Její růst je ale spojen s vysokými dotacemi a rostoucím vládním dluhem.
- KOMENTÁŘ
Poté, co „máme“ o brexitu jasno, se přesouvá pozornost trhů k Fedu
Britský odchod z Evropské unie se po dohodě členských zemí EU na podobě nového odkladu brexitu, kterou následně schválil také Londýn, znovu odkládá. Novým termínem je 31. leden 2020. Pozornost analytiků a ekonomů se tak přesunuje hlavně k jednání americké centrální banky, píše ve svém komentáři analytik Petr Dufek. Zajímavá čísla však očekává i z Evropy a také Česka.
Šéf amerického Fedu Jerome Powell. Foto: ČTK
Už čtyři dny před termínem (v pondělí) se vyjasnilo, jakým směrem bude pokračovat brexit. A „překvapivě“ tím stejným jako doposud, neboť Británie dostala další tři měsíce na to, aby svůj odchod z unie završila.
Do konce ledna tak možná bude jasné, zda Británie skutečně z unie odejde či nikoliv, avšak je to přece jen dlouhá doba, během níž se může stát leccos, ať už jde o možnost předčasných voleb nebo referendového reparátu.
Ve hře ovšem současně zůstává možnost divokého odchodu stejně jako zrušení brexitu. Pro firmy i finanční trhy se tak jen prodlužuje doba nejistoty a pro britské zákonodárce čas na to, aby si rozmysleli, jak dál.
Čeká se na jednání Fedu
Týden sice začal novou fází brexitového příběhu, nicméně pozornost finančních trhů se bude upínat jinam. Tou hlavní událostí bude letošní předposlední zasedání Fedu, který bude rozhodovat o sazbách.
Po dvojím snížení sazeb ho čeká rozhodnutí, zda v politice uvolňování měnových šroubů pokračovat dál.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby v USA
Za posledních 5 let, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Rozhodnutí by mu měla usnadnit nová sada dat z ekonomiky, ať už půjde o trh práce, inflaci nebo HDP za třetí kvartál. Tam se mimochodem čeká další ztráta tempa ekonomického růstu i spotřeby.
I Evropa ve znamení makrodat
První výsledky HDP však začnou přicházet i z eurozóny. První na řadě bude Francie a ve poté i celá eurozóna. Asi těžko čekat, že by v době, kdy se v Německu spekuluje o délce recese, eurozóna ohromila nějakým úctyhodným číslem.
Proto i v tomto případě je nasnadě zpomalení meziročního růstu k jednomu procentu a toho mezikvartálního k nule.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ekonomický růst a plnění rozpočtu. Co říkají tyto dvě zprávy o stavu české ekonomiky?
Spása evropské ekonomiky od ECB: ještě nižší sazby a nový odkup dluhopisů
Na konci týdne se naše pozornost může opět zaměřit zpět na Česko. Na řadu přijdou výsledky indexu nákupních manažerů (PMI), která odkryjí aktuální situaci ve zpracovatelském průmyslu pociťujícím slábnutí zahraniční poptávky.
Prozatím byly výsledky PMI veskrze negativní, i když někdo by mohl poslední drobný výkyv považovat za světélko na konci tunelu.
Co čekat od poptávky?
Nicméně více než samotný výsledek indexu bude podstatnější hodnocení poptávky a zejména pak nových objednávek, které doposud nedopadaly – na rozdíl od tvrdých dat – příliš nadějně.
A to ještě v pátek pak v Česku přijde na řadu výsledek rozpočtu za prvních deset měsíců roku. Ukáže se nejenom, jak moc pravděpodobné je dosažení naplánovaného čtyřicetimiliardového schodku, ale také úspěšnost výběru daní.
