Obchodní válka mezi USA a Čínou: Přinese pokles světového obchodu a vzestup nových center

Návrat obchodního boje mezi dvěma největšími ekonomikami světa nemůže světu přinést nic dobrého. Podle analýzy společnosti Allianz Trade způsobí navýšení cel pro Čínu na 25 procent a 5 procent pro zbytek světa v roce 2026 snížení nominálního růstu světového obchodu o 0,6 procentního bodu.

Největší náklady tohoto kroku by nesla Čína a Evropská unie. V letech 2025-26 by tím byl ohrožen vývoz v hodnotě 67 miliard dolarů. Zejména v oblasti výroby automobilů, dopravních prostředků a kovů.

Jejich odvetná opatření pravděpodobně zasáhnou americké farmaceutické výrobky, automobilový průmysl, kovy, zemědělské a potravinářské výrobky a stroje.

„V případě plnohodnotné obchodní války (60procentní cla na Čínu a 10procentní cla na zbytek světa včetně Mexika a Kanady) by hrozil pokles nominálního růstu světového obchodu o 2,4 procentního bodu. To by nejvíce zasáhlo Čínu, Mexiko a Kanadu. Kumulované ztráty vývozu v těchto zemích by v letech 2025-26 dosáhly téměř 217 miliard dolarů. Tento scénář se však jeví jako nepravděpodobný, protože Spojené státy by musely rovněž čelit velkým nákladům,“ říká Kateřina Kirakosjan, vedoucí oddělení pohledávek české pobočky Allianz Trade.

TABULKA: Možné dopady obchodní války mezi USA a Čínou na vybrané země (v mld. USD)

Zdroj: UNCTAD, Allianz Trade

Síla USA klesá, Čína posiluje

Zatímco od 70. let 20. století do roku 2000 byla americká ekonomika bezkonkurenční, její podíl na světovém obchodu od té doby klesl z 15 procent na méně než 10. Oproti tomu podíl Číny nyní přesahuje 15 procent. Současně Čína předstihla USA i z hlediska výroby – v roce 2009 se stala největším světovým výrobcem.

Světový obchod je a bude i nadále silně provázán s ekonomikou USA. Nicméně vzhledem k síle amerického spotřebitele a nenahraditelnosti amerického dolaru, se Čína stala novou velmocí světové ekonomiky. Ta navíc sází na svou rozhodující roli v globální výrobě a na svůj velký a nadále rostoucí domácí trh.

Globální obchod stále více ovlivňují konkurenční strategie USA a Číny k obchodu. Dovoz USA se od Číny odděluje. Čína vyváží více do zemí svých geopoliticky blízkých partnerů (Rusko, Singapur, Vietnam, SAE, Saúdská Arábie).

VÍCE K TÉMATU:

Stojí globální ekonomika na prahu nové obchodní války?

Obchodní války se dostávají do další fáze. Má se začít bát už i Evropa?

Obchodní války nemají vítěze, i když… Kdo zatím těží ze sporu mezi USA a Čínou?

V této souvislosti se bilaterální obchod mezi geopoliticky blízkými zeměmi zvýšil za pouhé dva roky o 2 procentní body (620 miliard dolarů) na 60 procent světového obchodu.

„Čínská doktrína ‚hedvábí‘ zaměřená na obchod a průmysl se opírá především o měkkou sílu a spojovací vliv. Oproti tomu americké ‚kmotrovství‘ stojí na čtyřech pilířích – neochvějném odhodlání chránit klíčové národní zájmy za každou cenu, zajištění loajality v rámci sítě svých historických spojenců, aktivním ekonomickém a vojenském postoji vůči soupeřům a rozšiřování amerického vlivu a kontroly v nových oblastech, jako je vesmír, technologie a umělá inteligence,“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan.

EU utrpí

Obchodní soupeří USA a Číny bude mít i silný vliv na Evropskou unii. USA a EU mají sice společný postoj ke geopolitickým otázkám, ale jejich hospodářské zájmy nejsou stejné.

Přesto má EU tendenci následovat USA v uvalení cla na Čínu, i když za to dle analýzy Allianz Trade zaplatí vyšší cenu.

Minulá cla uvalená na Čínu stála USA 17 miliard dolarů ročně (4 procenta čínského dovozu). Avšak EU stála ročně téměř 38 miliard dolarů (6,4 procenta čínského dovozu).

„EU samotná navíc není před protekcionistickými opatřeními USA v bezpečí. Existuje riziko, že USA nebo Čína budou sledovat strategii ‚rozděl a panuj‘. A tím využívat vnitřních evropských rozporů k hledání dvoustranných dohod, které by zlepšily jejich vlastní vyjednávací pozice vůči bloku,“ dodává Kateřina Kirakosjan.

Nová obchodní centra se stávají vítězi

V nadcházejících letech bude světový obchod pravděpodobně růst pod svým dlouhodobým průměrem. Index složitosti dodavatelských řetězců společnosti Allianz Trade zároveň ukazuje, že celosvětové obchodní toky se stávají složitějšími.

Úroveň složitosti se od roku 2017 zdvojnásobila a ve srovnání s pandemickými lety razantně vzrostla. V této souvislosti Allianz Trade identifikuje 25 ekonomik, které by mohly z tohoto nového geoekonomického řádu těžit.  A to vzhledem k jejich relativně vyšší konkurenceschopnosti ve srovnání s Čínou v kontextu zesílené obchodní války ze strany USA.

TABULKA: Obchodní centra nové generace

Zdroj: Allianz Research

„Kromě rychle rostoucích ekonomik, jako je Indie, tento posun otevřel dveře zemím, jako je Vietnam, Malajsie, Indonésie a Spojené arabské emiráty, aby se staly obchodními centry nové generace,“ dodává manažerka Allianz Trade.

Z analýzy vyplývá, že podíl těchto ekonomik na celosvětovém vývozu by mohl v příštích pěti letech vyrůst o 1,6 procentního bodu. Ve finanční přepočtu dosáhne 1 274 miliard USD.

„Tyto uzly porostou a do roku 2029 mohou představovat až 21,3 procenta veškerého světového vývozu. Vzhledem k tomu budou muset také investovat 120 miliard dolarů jen do přístavní infrastruktury, aby si udržely svou dynamiku,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.