Opel se dočkal nového ženicha. Francouzský PSA s ním chce dobýt evropský trh

Z téhle smradlavé krabice nebude nikdy víc než jenom hračka pro milionáře, kteří nevědí, jak svoje peníze utratit. To řekl krátce před svojí smrtí německý podnikatel Adam Opel svým synům.

Potomci ale nedbali jeho slov a postupně z výrobce šicích strojů a později jednoho z největších německých producentů bicyklů vybudovali světoznámou automobilku.

Krátce před hospodářskou krizí ve 30. letech minulého století spojili rodinný podnik s americkou automobilkou General Motors (GM), což byl kupodivu dobrý krok.

Americká příchuť evropských vozů

Opel „přičichl“ po druhé světové válce ke svobodnější atmosféře v USA, přičemž se inspiroval u svých partnerů z GM v Detroitu.

Z jeho výrobních linek začala do Evropy vyjíždět auta s nádechem amerického snu. Modely jako Kapitän (vyráběl se od roku 1938 až do roku 1970, přičemž prošel několika facelifty, pozn. red.) nebo Rekord (vyráběl se od roku 1953 do roku 1986) se staly hitem.

GALERIE: Minulost a současnost Opelu

Zdroj: Wikipedie, Opel

Z Opelu tak vyrostla úspěšná automobilka – jedna z řady německých výrobců, díky kterým se brzy začalo říkat, že „Němci auta prostě umí“.

Na rozdíl od Volkswagenu (VW), Mercedesu nebo BMW už ale Opel nějaký čas nehraje první ligu. Zatímco nejsilnější VW prodal loni v Evropě téměř 3,5 milionu nových aut, Opel byl rád za necelých 980 tisíc kusů (byť prodeje vzrostly o 5,4 procenta).

GRAF: Vývoj počtu prodaných vozů Opel
Od roku 1990 do roku 2016, v tis. vozů

Zdroj: http://carsalesbase.com

Pozn.: Data zahrnují 28 evropských zemí: Belgii, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Irsko, Island, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velkou Británii

Zisk firma se sídlem v Rüsselsheimu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem nedokázala vytvořit už 18 let po sobě.

Od finanční a posléze hospodářské krize před deseti lety, která tvrdě zasáhla majitele Opelu, americkou firmu GM, se nedaří automobilku dotáhnout zpátky do černých čísel.

Právě to by mohlo být pro GM pádným důvodem, proč svoji evropskou divizi prodat. Vývoj tržeb a čistého zisku za posledních pět let dobře vystihuje graf serveru Statista.

GRAF: Vývoj tržeb a čistého zisku/ztráty evropské divize General Motors
Údaje jsou za posledních šest let, zaokrouhleno na miliony dolarů.

Zdroj: Statista, GME

Pozn.: * Jde o čistý zisk/ztrátu před zdaněním a úroky (EBIT).

Přitom právě minulý rok už firma se ziskem počítala, kvůli brexitu a výkyvům libry (jak tvrdí Opel) tento plán ale nevyšel. Kladná čísla by se tak podle nových propočtů automobilky měla objevit letos.

Mimochodem GM už o prodeji Opelu uvažovala v době ekonomické krize v roce 2009, kdy se sama potácela na hranici existence. Tehdy se o Opel ucházel rakouský výrobce autodílů Magna International společně s ruskou Sberbank.

„Námluvy“ došly dokonce tak daleko, že byl prodej 55procentního podílu schválen správní radou (ta ho později zase zamítla) a měla z něj radost i německá vláda.

Francouzské námluvy

Přesto se zdá, že Opel není ztracený. Vážný zájem o něj má francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën, která jej nakonec dokázala od GM získat za 2,2 miliardy eur.

Ostatně Opel pro Francouze není žádná neznámá, obě automobilky spolu již pět let úzce spolupracují, v továrnách Opelu sjíždějí z pásů auta s logem Peugeotu a naopak.

Jisté je to, že PSA díky spojení s Opelem podstatně posiluje svůj význam, především na evropském trhu.

Převedeno do čísel, v tomto regionu se její podíl navýší na téměř 17 procent, což je evropská dvojka. Zároveň tím podstatně předskočí svého hlavního „národního“ rivala Renault.

Jen evropská automobilka?

Moc dalších výhod ale doposud v tomto spojení ale odborníci nevidí. Obě automobilky mají dost podobnou nabídku malých a středně velkých vozů zaměřenou na podobný typ zákazníků.

Opel prodává víceméně jen v Evropě (což je jeden z důvodů, proč se mu nepodařilo zvýšit tak razantně odbyt jako ostatním německým automobilkám, které jsou silné v Asii), PSA je také převážně v Evropě.

Odborníci se domnívají, že částečné plus spojení by mohlo spočívat v úsporách, kdy by automobilky mohly uspořit sloučením výzkumu a vývoje nebo skrze větší objem nákupu dílů a součástek. Spojení PSA s Opelem by do roku 2026 mělo přinést roční úspory ve výši 1,7 miliardy EUR.

Co z fúze může nakonec plynout a jak vyjde konečná rovnice, to ale vidí automobiloví experti spíš skepticky. „Jedna plus jedna se v tomto případě nerovná dva, ale jedna a půl,“ shrnul krátce pro německý deník Handelsblatt jeden z nejuznávanějších expertů na automobilový trh Ferdinand Dudenhöffer.

Odborníci navíc upozorňují na možné komplikace v souvislosti s brexitem. Vozy Opelu se totiž ve Velké Británii prodávají pod značkou Vauxhall, a pokud by mezi Británií a Evropou vznikly obchodní bariéry, mohlo by se to výrazně projevit na jeho tamních prodejích.

GM v souladu s Trumpovým záměrem

Naopak z hlediska GM se zdá krok k prodeji Opelu v tuto chvíli docela logický. Šéfka GM Mary Barraová, která patří k okruhu hospodářských poradců Donalda Trumpa, následuje i ve „svém“ podniku heslo America first. Když se nebude muset soustředit na další nutné investice v evropském Opelu, bude si moct dovolit pustit miliardy do investic doma v USA.

Bez Opelu a jeho sesterské značky ve Velké Británii Vauxhall by tak firma GM na druhou stranu ztratila přístup na evropský trh. Navíc před pár lety masivně investovala v německém sídle firmy v Rüsselsheimu do výzkumu a vývoje, který má fungovat centrálně pro celou skupinu. Je možné, že by GM nějakým způsobem řešila, aby o tuto investici nepřišla.

Vývojové centrum Opelu v německém Rüsselsheimu, kde je i sídlo automobilky. Zdroj: Opel

„Společnost General Motors by se mohla s PSA dohodnout na tom, že budou spolupracovat ve vývoji a výrobě,“ domnívá se Bob Lutz, bývalý místopředseda správní rady GM. Podle něj by dokonce součástí spolupráce mohla být dohoda, že Francouzi budou v Evropě prodávat pro GM vozy Cadillac a Chevrolet.

Někteří ale tvrdí, že GM se tohoto centra chce právě zbavit. I kvůli tomu, že dlouhodobě vyvíjí dieselové motory, kterým však podle mnohých „odzvonilo“ i kvůli aféře dieselgate.

Sázka na elektřinu?

Ještě donedávna přitom měla firma GM s Opelem úplně jiné záměry. Americká automobilka loni ve své dlouhodobější strategii naznačila, že by do roku 2030 Opel vyráběl výhradně elektroauta. Definitivní rozhodnutí, zda tomu tak bude, by mělo v Detroitu padnout letos na jaře.

Jak se tenhle plán změní, záleží na tom, jestli se GM dohodne s PSA na prodeji kdysi slavné německé automobilky. Současný šéf Opelu Karl-Thomas Neumann, který se o jednáních mezi Američany a Francouzi dozvěděl jen krátce předtím, než se zpráva objevila v médiích, považuje možné evropské spojení za šanci pro Opel.

Odborníci tomu ale až zas tolik nevěří. Přece jen výrobní náklady v Německu, kde má Opel tři továrny, jsou jedny z nejdražších na světě.

Podle odborníků by o osudu Opelu, respektive o jeho případném spojení s PSA mělo být jasno do ženevského autosalonu, který začíná 10. března.