Musk bojuje s úřady, které nechtějí kyborgy. Nedovolí mu provádět pokusy s lidským mozkem

Elon Musk, pro mnohé vizionář a geniální podnikatel, pro jiné nezodpovědný hochštapler. Už v roce 2019 slíbil, že jeho společnost Neuralink dokáže vyléčit do několika let tak závažná onemocnění, jako je slepota nebo ochrnutí končetin. To vše pomocí mozkových implantátů.

Zatím ale naráží na nepochopení amerických regulátorů, aby revoluční čipy testoval na lidech. Odpůrci varují rovněž před morální dimenzí celého výzkumu. Technologická vylepšení lidského mozku podle nich povedou k tomu, že se z lidí stanou „kyborgové“.

Společnost Neuralink požádala americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o povolení testovat své zařízení na lidech až na začátku roku 2022. Ten ale žádost zamítl, napsala s odkazem na sedm bývalých a současných zaměstnanců agentura Reuters.

Desítky problémů

FDA vyjmenoval desítky problémů, které je třeba vyřešit předtím, než bude možné povolit testování neurotechnologického zařízení na lidech. Hlavní obavy o bezpečnost a zdraví lidí se týkaly lithiového napájení implantátů, případně odstranění celého zařízení z mozku bez poškození tkáně.

Zaměstnanci společnosti i nadále tvrdí, že zůstávají skeptičtí ohledně toho, že Muskova firma dokáže tyto nedostatky rychle odstranit, aby mohla splnit předchozí sliby a přiblížit se některým termínům, které už musela v minulosti posunout.

Ještě loni 30. listopadu Musk sliboval, že si letos na jaře Neuralink zajistí povolení od amerických úřadů a bude moci začít testovat zařízení na lidech.

Úspěšných žadatelů je víc

Firma přitom vůbec nezveřejnila zamítavé stanovisko FDA z minulého roku ani rozsah obav amerických regulátorů o zdraví lidí, na kterých by mělo být zařízení vyzkoušeno.

Jako soukromá společnost ale není povinna tato rozhodnutí zveřejňovat. Musk ani vedení společnosti na dotazy reportérů Reuters ohledně procesu schvalování testování na lidech nereagovali.

Přitom o podobné povolení úspěšně žádá spousta firem. Asi dvě třetiny firem získají povolení k testování na lidech už při první žádosti, po druhé to je 85 procent všech žádostí, uvedli odborníci na schvalovací procesy FDA.

Firmy tak musí investovat více času i peněz do svého výzkumu. Většinou dochází k dvěma kolům zkušebního testování na lidech, než je daný produkt možno komerčně uvádět na trh.

Musk nevěří úřadům: Zpomalují inovace

Musk je přitom znám svou nedůvěrou v regulační orgány. Podle jeho opakovaného názoru jen narušují původně stanovený harmonogram rozvoje (nejen) jeho firem. A obecně zpomalují inovace soukromých subjektů v ekonomice.

Řada investorů ze sektoru rizikového kapitálu Muskovi ale věří, že nakonec dosáhne svých cílů. Optimismus opírají především o úspěchy jeho firem SpaceX nebo Tesla, kterým se také ne vždy dařilo plnit cíle v původních termínech.

„Určitě bych proti němu nikdy nevsadil,“ tvrdí například Robert Nelsen, spoluzakladatel společnosti rizikového kapitálu ARCH Venture Partners. Sám do projektu Neuralink investoval osobní finanční prostředky.

Musk v minulých letech podrobně popsal své ambice v oblasti neurotechnologií. Jeho cílem je léčit ve velké míře onemocnění, které způsobuje poškození mozku. Vložení čipu do mozkové tkáně může podle něj vyřešit komplikace s obezitou, autismem, depresemi nebo schizofrenií. Také specifické případy slepoty a ochrnutí.

Opakované sliby

Excentrický miliardář se nebrání ani myšlence, že se z lidí mohou stát napůl kyborgové, kteří dokážou lépe vzorovat „hrozbě“ strojů s umělou inteligencí.

„Mohl bych si nechat implantovat zařízení Neuralink hned teď a vy byste to ani nevěděli,“ žertoval loni v listopadu na veřejné prezentaci své firmy Neuralink.

Už v roce 2020 sliboval lidem, že si budou moci pomocí jeho zařízení přehrávat a ukládat své vzpomínky. Tvrdí také, že zařízení je natolik bezpečné, že by jej implantoval i svým dětem.

Velká očekávání mají rovněž investoři, odhadovaná hodnota společnosti přesahuje jednu miliardu dolarů. To je mnohem více, než mají ostatní konkurenční projekty.

Nutnost dalšího výzkumu

Muskův nedočkavý přístup a negativní stanovisko regulátora nejsou pro odborníky překvapením. Neuralink podle nich potřebuje další roky výzkumu, aby mohl svůj produkt nabízet na trhu.

Bývalý programový ředitel pro neurální inženýrství v americkém Národním institutu zdraví (NIH) Kip Ludwig zdůraznil, že FDA musí vyvažovat požadavky na rychlé schválení novinek s pečlivostí pro udržení bezpečnosti a účinnosti pro pacienty.

Musk navíc může čelit i dalším problémům než jen čekání na povolení. Federální úřady totiž začaly prověřovat, jak firma zachází s laboratorními zvířaty, na kterých své mozkové implantáty testuje. Podnět měl vzejít od zaměstnanců, kteří se obávali, zda uspěchané experimenty nezpůsobují zbytečné utrpení a úhyny laboratorních prasat, opic a ovcí.

Obrovská finanční náročnost

Že vývoj mozkových implantátů trvá dlouhá léta a spolyká velké množství dolarů, ukazuje příklad společnosti NeuroPace. Ta vyrábí implantát pro léčbu Parkinsonovy nemoci, epilepsie a obsedantně-kompulzivní poruchy. Schválení od FDA získala až po 16 letech od svého vzniku.

Musk je kritizován i kvůli tomu, že v případě Neuralinku preferuje mladé vědce, často čerstvé absolventy vysokých škol a stážisty (jsou levnější). Z vedení firmy také už odešla většina renomovaných lékařů a zakladatelů firmy, což vzbuzuje pochyby o seriózní vědecké práci. Miliardář ale tvrdí, že mladší lidé jsou více inovativní, i proto je s oblibou jmenuje do vedoucích funkcí.

Americký podnikatel se měl podle bývalých zaměstnanců opakovaně pokusit co nejvíce urychlit schválení pokusů na lidech. Důvodem je splnění jeho „nerealisticky“ nastaveného (ale veřejnosti prezentovaného) harmonogramu. „Představuje si, že lidský mozek je něco jako auto a společnost Neuralink může fungovat jako výrobce elektromobilů Tesla,“ řekl jeden z nich.

Byznys s mozkovými implantáty

Neuralink či výše zmíněný NeuroPace nejsou zdaleka jedinými firmami, které pracují na vývoji mozkových implantátů. Jedním z konkurentů Muskovy společnosti je společnost Synchron. V červenci 2021 získala povolení od FDA pro testování svého produktu na několika lidech. Má pomoci pacientům, kteří trpí ochrnutím. Je finančně podporována Billem Gatesem a Jeffem Bezosem.

Medtronic je zase lídrem mezi firmami, které se zaměřují na vývoj zařízení pro stimulaci mozku. Už v roce 1997 získala od FDA souhlas k implantátu pro léčbu Parkinsonovy nemoci. Zařízení využívá přes 175 tisíc pacientů. NeuroPace může léčit epilepsii implantátem schváleným v roce 2013.

Společnost Blackrock Neurotech, která byla založena v roce 2008, testuje mozkový implantát na lidech téměř dvě dekády. Povolení od FDA pro komerční prodej zatím nemá. Společnost  založil v roce 2021 jeden z bývalých manažerů Neuralinku, neurochirurg Benjamin Rapoport. Vyvíjené zařízení má působit „jako náplast“ na povrchu mozku a být co nejméně invazivní k mozkové tkáni. Zatím nemá povolení pro klinické studie.