Mezi wearables vládnou sluchátka. Roste zájem i o ta, která zvuk nepouští do uší

O tom, že fenomén tzv. wearables (chytrá nositelná elektronika, pozn. red.) si podmaňuje čím dál více uživatelů, asi netřeba diskutovat. Do této skupiny spadají nejrůznější náramky, hodinky, sluchátka nebo brýle i různé „chytré“ oblečení.

Zatímco ještě donedávna šlo především o doplňky, tak dnes už jde o běžnou záležitost. Navíc u nich v poslední době hraje čím dál větší roli aspekt zdraví. V minulém desetiletí došlo v tomto směru k překotnému vývoji na poli mobilů a jejich aplikací, poslední roky se přesunul právě na doplňky.

Sektor zdravotnictví si uvědomil, že chytrá zařízení a doplňky skrývají obrovský potenciál. Ať už jde o nejrůznější aplikace, které umožňují sledovat některé tělesné funkce, popř. různé senzory, které máme v hodinkách, náramcích, případně dalších wearables jako jsou třeba i sluchátka.

Nositelná zařízení považuje za hlavní trend roku 2022 i americká organizace American College of Sports Medicine, jak vyplynulo z průzkumu mezi více 4500. „Díky technickému pokroku a technologiím mohou uživatelé snadno shromažďovat důležité zdravotní údaje. Mohou také spolupracovat s odborníky na zdravý životní styl a fitness nebo i poskytovateli zdravotní péče na rozvoji tohoto zdravého životního stylu a zvyšování kvality života,“ uvedl bývalý prezident ACSM Walter R. Thompson.

Slyšitelné na vzestupu

Podle statistik a prognózy analytické společnosti IDC trhu v tomto segmentu dominují hlavně sluchátka a pak také chytré hodinky a fitness náramky. Zatímco v roce 2019 se po celém světě prodalo přes 300 milionů přístrojů, v roce 2021  to podle IDC již bylo 533,6  milionu přístrojů.

„Wearables začínaly jako přístroje pro nadšence, postupně ale o zařízení projevily zájem masy uživatelů. Nabídla totiž nové zážitky, lepší pohodlí, a hlavně umožnila, aby byl uživatel stále připojen způsobem, který jiné přístroje, dokonce ani mobil, neumožňovaly,“ prohlásil Ramon T. Llamas, analytik výzkumné společnosti IDC.

Skoro dvě třetiny odbytu v tomto segmentu loni připadl podle IDC na sluchátka. Na rozdíl od hodinek a náramků, které jsou schopné sledovat a vyhodnocovat uživatelovo zdraví, však zatím jsou podobné funkce u sluchátek ojedinělé.

Pandemie covidu-19 však rozhodně přispěla k velkému rozvoji zdravotního monitoringu skrze nositelné technologie. Ostatně potvrdily to i dvě velké výstavní akce letošního roku – lednový veletrh CES v Las Vegas i březnový veletrh Mobile World Congress (MWC) v Barceloně.

Většinová sluchátka

Vzhledem k tomu, že mezi nositelnými doplňky mobilů hrají dominantní úlohu sluchátka, pojďme se podívat blíže na tento segment.

„Stávají se součástí digitální transformace, kdy zaměstnanci ve výrobě mohou dostávat informace a zároveň mají volné ruce. Sluchátka tak budou v tomto směru využívána a stanou se i pracovním doplňkem,“ podotýká Ramon T. Llamas s tím, že dojde ke zlepšení komunikace ve výrobě a tedy i ke zvýšení produktivity a zlepšení služeb zákazníkům.

Nemluvě o běžném životě. Asi se shodneme, že dnes už při cestě po městě není možné, abyste nepotkali nikoho se sluchátky v uších. Dokonce bych si troufl tvrdit, že ve větších městech půjde – zejména tedy mezi mladšími lidmi – o většinu. Zkrátka a dobře posloucháme hudbu, podcasty, rádio i čím dál více telefonujeme pomocí sluchátek, která v sobě mají zabudována mikrofon.

Navíc „bezdrátovost“ pokročila i do této oblasti, takže zatímco ještě před pár lety jsme museli rozmotávat přívodní kabel, dnes si vystačíme s propojením přes Bluetooth.

Uši zacpat netřeba

S tím, ale jak přibývá lidí se sluchátky, se stává, že tito uživatelé pro samý poslech nic jiného neslyší.

Tuto negativní vlastnost se pokoušejí někteří výrobci obejít tzv. poslechem přes lícní kosti, aniž by měl uživatel něco v uších.  Takzvaná „bone conduction“ sluchátka nepouštějí zvuk přímo do ucha (k přenosu zvuku dochází přes zevní a střední ucho, pozn. red.), ale zvuk k uživateli doputuje přes lícní kosti. Jsou tak ideálním doplňkem pro sportovce při jejich pohybu, ale mohou hrát do budoucna roli i ve výrobě, jak uvedl analytik IDC Ramon Llamas.

Klíčovou roli (nejen pro ně) hraje bezpečnostní aspekt, neboť na jedné straně sice slyší hudbu či mluvené slovo, ale zároveň mohou vnímat i zvuky okolo sebe, které nejsou klasickými sluchátky či tzv. špunty utlumeny.

První z prototypů kostních „sluchátek“ se objevily zhruba před 10 lety, nicméně postupně se na trhu zabydlely. Ostatně důkazem toho je, že výrobců přibývá a nejde jen o menší firmy, ale tento typ sluchátek již vyrábí takoví tradiční výrobci jako jsou Panasonic, Motorola, Aftershokz nebo třeba Philips. (viz box)

Trh poroste

A stoupá i tržní potenciál tohoto segmentu, jak ukazuje tržní analýza Wireless Bone Conduction Headphones Market Report 2022 od společnosti Industry Research.

Podle ní hodnota globálního trhu těchto „sluchátek“ byla v roce 2019 na úrovni 190 milionů dolarů, tak o 10 let později by podle této analýzy měla být na úrovni bezmála 1,4 miliardy dolarů.

Je tedy evidentní, že tento segment má tržní potenciál. Komunita sportovních nadšenců roste a technologie s ní. Využití se nabízí i ve výrobě, kde zaměstnanci potřebují slyšet vnější okolí a zároveň mohou poslouchat a být na příjmu při firemní komunikaci a přitom mají volné ruce.

Pokud tzv. Bone Conduction sluchátka dokáží výrobci do budoucna rozšířit ještě o další funkce, ať už takovými, které monitorují zdraví sportovce (pro něž jsou především určeny) nebo vylepšením kvality lícními kostmi přenášeného zvuku, tak zájem poroste. I přesto, že pro poslech hudby či mluveného slova budou asi pořád lepší sluchátka standardní konstrukce.