Lázně, pivovar nebo správa letiště na prodej. Kde si Babišova vláda vyhlédla další zdroje příjmů?

Ministryně financí Alena Schillerová nechala sepsat novou Strategii vlastnické politiky státu, v níž státní podniky dělí do několika skupin podle toho, zda jsou strategické, nezbytné pro činnost jednotlivých rezortů či určené k privatizaci.

Materiál prošel připomínkovým řízením a v polovině února jej má projednat vláda. Firem s majetkovou účastí státu (a státních či národních podniků) je podle Ministerstva financí nyní celkem 129, z toho jich je ale 61 v likvidaci či konkurzu.

TABULKA: Počet obchodních společností s majetkovou účastí státu a státních podniků v členění podle resortu 

Zdroj: MF ČR

Ještě vloni na podzim bylo číslo o jeden podnik vyšší, v říjnu 2019 ale vláda prodala svůj podíl ve slovinské papírně Vipap Videm Krško za zhruba 250 milionů korun.

Mnoho dalších prodejů státních firem či podílů v nich ale v plánu zatím není. Aspoň podle dokumentu Ministerstva financí, k němuž všechna ministerstva připojila své představy o tom, které z podniků, jež pod ně spadají, připadají v úvahu pro možnou privatizaci.

Přeci jen mezi nimi ale nějaké najdeme: například Státní léčebné lázně Bludov, Jihomoravské pivovary nebo státní podnik Správa Letiště Praha.

Nezbytné či strategické? Většina

„Strategie není materiálem rozhodujícím o privatizaci státního majetku. Materiál stanoví základní principy chování státu jako vlastníka, a to ve vztahu k obchodním společnostem a státním podnikům,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Výsledkem „racionalizace podnikatelských aktivit státu“ má být podle ministerstva nejen prodej minoritních podílů, možnost privatizace některých podniků, ale také urychlení likvidace nebo konkurzu firem s účastí státu a naopak i vyhodnocení příležitostí pro majetkový vstup státu nebo založení nových společností.

Drtivá většina firem dostala ve Strategii vlastnické politiky státu poznámku NČR – nezbytné pro činnost rezortu, či STR – strategická firma. Za strategické jsou označeny mimo jiné ČEZ, Letiště Praha, MERO, ČEPRO nebo České dráhy.

Je Thermal dostatečně strategický?

Podle důvodové zprávy strategie má má být stát „vlastníkem podnikatelských subjektů pouze v případě, pokud podnikatelskou činnost nemůže efektivně zajistit trh.“

Nebo když stát na takovém vlastnictví má jasný a obhajitelný strategický zájem (např. v oblasti energetické a surovinové bezpečnosti či vlastnictví kritické infrastruktury).

Mezi podniky strategického významu se však dostal i karlovarský hotel Thermal. Ve vládním materiálu je u něj poznámka: „Významný subjekt lázeňství, hotelových a kongresových služeb. Každoročně zajišťuje pořádání MFF v Karlových Varech.“

Ještě jako ministr financí se Andrej Babiš v roce 2014 podivoval nad tím, proč stát provozuje hotel a plánoval jej prodat.

Nyní však brutalistní stavba prochází rozsáhlou modernizací „ze státního“, zhruba za 600 milionů korun. V pátek 7. února si průběh přestavby přijela osobně prohlédnout ministryně financí Schillerová – jaké to mělo „dozvuky“ viz box vpravo.

Kdo je na prodej?

Poznámku „k privatizaci“ mají ve strategii třeba miniaturní podíly státu v energetické společnosti E.ON (podíl státu 0,18 procenta), nebo společnost se zaměřením na výrobu, obchod a prodej energií UNIPER (podíl státu 0,1 procenta) a společnost Vítkovice a.s. (podíl státu 0,003 procenta).

Výraznější podíl státu k prodeji by měl být u tradičního výrobce radiátorů Korado, kde stát drží 34,22 procenta.

Ministerstvo dopravy opatřilo poznámkou „k privatizaci“ státní podnik Správa Letiště Praha. „Aktuálně je ve schvalovacím procesu privatizační projekt na větší část majetku podniku. Prodej bude realizovat ministerstvo financí,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Správa Letiště Praha je „zbytkovým“ podnikem po privatizaci ruzyňského letiště do Letiště Praha, a.s. V jeho majetku je podle ministerstva větší počet pozemků na různých místech areálu pražského letiště.

Původně byl na „privatizačním seznamu“ i státní podnik ČSAD ÚAN Praha Florenc, ten mezitím přešel do likvidace. Navzdory tradičnímu názvu není v majetku společnosti známé autobusové nádraží v Praze na Florenci, ale jen několik menších pozemků po celé republice a ideální polovina jednoho domu v Praze v Karlíně.

Nejsou lázně jako lázně

Ministerstvo zdravotnictví určilo k možnému prodeji Státní léčebné lázně Bludov s. p., očekávaný výnos by měl být podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun.

Naopak Státní léčebné lázně Janské Lázně a Horské lázně Karlova Studánka jsou označeny jako NČR, tedy „nezbytné pro činnost rezortu“.

Jako strategický podnik je označen i Budějovický Budvar v gesci ministerstva zemědělství; s poznámkou, že „podnik je zdrojem finančních prostředků pro státní rozpočet“ a že „vizí podniku je do budoucna posílit své působení v roli národního pivovaru“.

Budvar za rok 2018 odvedl do státního rozpočtu 500 milionů korun, v loňském roce s ohledem na investice do rozšíření výroby neodvedl do „fondu zakladatele“ nic.

„Privatizace Budvaru není na stole. Rozhodně nebude nikdy na stole této vlády. Máme za sebou období divokých privatizací a stát se neměl zbavit celé řady firem, kterých se v minulosti zbavil. Naše vláda nic takového neplánuje. Stojím si za tím, že je Budvar rodinné stříbro,“ nechala se slyšet Alena Schillerová.

Budvar však není jediným pivovarem, který vlastní stát. Ten druhý – Jihomoravské pivovary, a.s.  – naopak k prodeji potenciálně je; s očekávaným výnosem zhruba 37,5 milionu korun.

Jde o průmyslový pivovar ve Vyškově, v němž stát přestal vařit pivo v roce 2011 a pivovar pronajímá společnosti Czech Beverage Industry Company. Ta se zavázala vařit v areálu pivo do roku 2021, produkci však ukončila už v létě 2017. 

Babišova Explosia 

Mezi strategickými podniky, pod ministrem průmyslu, je vedena například i pardubická společnost Explosia. U ní stojí za to se na chvíli zastavit.

Explosia je mj. výrobcem trhavin, včetně známého semtexu. Ve vládní strategii je u podniku poznámka: „Zabezpečení strategických zájmů obrany státu a vyloučení bezpečnostních rizik vyplývajících z povahy výzkumné a výrobní činnosti společnosti“. 

Za strategický však podnik nebyl nepovažován vždy. Za vlády Petra Nečase ministerstvo financí připravovalo privatizaci Explosie. V pořadí již druhou. Stát už totiž jednou Explosii jednou prodal; v balíku se sousední Synthesií pod názvem Aliachem ji získal Andrej Babiš, respektive jeho holding Agrofert.

Explosii však nedržel dlouho, v roce 2001 Babiš přesvědčil vládu, že výrobce trhavin je strategický podnik, který by měl vlastnit stát a že by jej od něj tedy měl stát koupit.

Doba Babišovi přála

Vláda od Aliachem nakonec také Explosii převzala výměnou za snížení dluhu firmy Aliachem vůči České konsolidační agentuře o 700 miliónů korun.

„Doba Babišovi přála. Krátce po teroristických útocích na New York 11. září 2001 se téma státní kontroly v tak citlivé branži bralo velmi vážně. Kvůli chybě v ocenění Explosie navíc od státu získal dalších 181 miliónů korun. Pokud se tato částka sečte se snížením dluhu, díky vrácení Explosie koupil celý Aliachem účetně se ziskem,“ popsal transakci ve své knize Babiš – příběh oligarchy novinář Tomáš Pergler.

Explosia je dodnes závislá na dodávkách surovin a energií od Babišovy chemičky Synthesia. Ta k výrobě trhavin dodává mimo jiné nitrocelulózu, ledek nebo nitrační kyseliny.

Nejistý výnos

Otázkou ale zůstává, jestli ze „státního výprodeje“ dokáže stát získat miliardy korun, které by rád získal. Úředníci z ministerstva financí také navrhují, aby stát odešel ze všech firem, kde vlastní méně než deset procent.

Uvidíme kolik to státní kase nakonec vynese a jestli je stát schopnější prodejce, než byl dosavadní hospodář.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.