Koronavirus popostrčil telemedicínu. I české pacienty naučil fungovat na dálku

Pokud z pandemie koronaviru vzešla i nějaká pozitiva, jedním byla ukázka, jak důležitá je telemedicína. Nejde jen o lékaře, kteří museli okamžitě a radikálně změnit způsob péče, ale především o pacienty.

Mnozí zjistili, že některé návštěvy ordinace nahradí klidně telefon a email.  Podle některých lékařů je telemedicína budoucností zdravotnictví, protože šetří čas a peníze. Například Švédsko má za cíl odbavit až čtvrtinu kontaktů pacienta s praktickými lékaři na dálku, přičemž v současnosti kontakt na dálku řeší jen pár procent pacientů.

Padesát let stará záležitost

První zárodky telemedicíny, tedy léčení na dálku, se objevily už před více než půl stoletím. Stála za nimi NASA a její program pro pilotované vesmírné lety. Bylo totiž nutné sledovat zdravotní stav a tělesné funkce astronautů.

Už záhy, v šedesátých letech, se ve Spojených státech začaly nemocnice a jejich lékaři propojovat uzavřenými televizními okruhy. Později satelitní přenos přinesl zdravotnictví i do izolovaných zapadlých aljašských a kanadských vesnic, na ropné plošiny v Severním moři nebo k vědcům v Antarktidě.

Internet pro telemedicínu znamenal velký skok a nejenže ji lidem zpřístupnil, ale poskytl jí i další zajímavé možnosti rozvoje. Tento způsob péče pomalu proniká také do běžného zdravotnictví a celosvětová pandemie koronaviru pro telemedicínu paradoxně znamená další impuls k rozvoji.

Miliardový byznys

Podle serveru Modern Healthcare dosahoval globální trh s telemedicínou loni hodnoty 38,3 miliardy dolarů. Podle prognózy ale čeká tento segment raketový rozvoj. Do roku 2025 by se měla tato hodnota vyšplhat na úroveň přes 130 miliard dolarů.

Úrodnou půdu představuje telemedicína především pro zdravotnické obory jako jsou psychiatrie, neurologie, či diabetika.

Navíc s rozvojem chytrých zařízení, tedy smartphonů a chytrých náramků a hodinek, které budou monitorovat zdraví svých nositelů, lze čekat, že spoustu zdravotních záležitostí pomohou pacientům vyřešit sama zařízení, respektive jejich aplikace.

Podle odhadů společnosti IDC jen v loňském roce za chytré hodinky a náramky lidé utratili skoro 350 miliard dolarů.

Poloprázdné čekárny a pacienti po telefonu

Pokud jste někdy volali s čímkoli svému lékaři, třeba jen o radu nebo kvůli vypsání pravidelného receptu, už jste telemedicínu v malém praktikovali.

Češi jsou přesto pořád přeborníky v počtu návštěv lékaře, i když jich řada není nezbytných a pohodlně je nahradí a vyřeší kontakt po telefonu nebo emailem. Podle průzkumu Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OECD) chodí Češi k lékaři zhruba osmkrát za rok, což je výrazně více než některé jiné země. Zmínění Švédové pak zhruba třikrát.

I tohle se ale letos s příchodem koronaviru zásadně změnilo. Jestli jste (pokud jste tedy našli odvahu) v posledních měsících byli u lékaře, našli jste tam prázdné nebo poloprázdné čekárny.

Lékaři i pacienti přešli na rezervační systém a na doporučení ministerstva zdravotnictví omezili návštěvy ordinací jen na ty nejnutnější.

Došlo to tak daleko, že teď lékaři naopak pacienty vyzývají, aby odložené preventivní prohlídky rychle dohnali.

Kontakt už jen na dálku?

O preventivních prohlídkách to neplatí, ale každý lékař jistě zná situace, kdy byla osobní návštěva pacienta v ordinaci zbytečná a připravila o čas všechny zúčastněné.

„Budoucnost je ve vzdáleném kontaktu lékaře a pacienta,“ domnívá se například Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed).

„Trvá předsudek, že kontakt s pacientem lze realizovat pouze osobní konzultací. Zajímavostí je, že předsudek panuje jak na straně lékaře, tak pacienta. Praxe ukazuje, že často více než 60 procent potíží, se kterými by pacient šel do ambulance praktického lékaře, by se dalo vyřešit vzdálenou konzultací. Třeba pomocí videohovoru nebo chatu,“ tvrdí Miroslav Palát.

Lékaři na e-mailu

Jak do chodu ordinací a vztahů mezi lékaři a pacienty zasáhl koronavirus, je dobře patrné třeba ze statistik společnosti Moje ambulance.

V březnu vydaly pobočky společnosti například v Moravskoslezském kraji dvojnásobek elektronických neschopenek než jindy. Způsobil to náhlý zájem pacientů o „bezkontaktní“ péči, jak ostatně doporučovala vládní ochranná opatření.

„Naše ambulance přechodně využívaly převážně telefonickou a mailovou komunikaci. Ukázalo se, že jsou opravdu některé záležitosti, které lze tímto způsobem vyřešit, aniž by bylo nutné pacienta zvát osobně,“ potvrzuje praktická lékařka Ludmila Mazylkinová z ordinace Moje ambulance.

Elektronické recepty v krizi překvapily

Podle zkušeností doktorky Mazylkinové pacienti v ordinaci nejvíc využívali zasílání receptů pomocí SMS a vystavování elektronických neschopenek.

„Musím říci, že tak, jak byla elektronická neschopenka při zavádění do praxe přijímána lékaři s rozpaky, tak v této situaci byla velmi vítána ze strany zdravotnického personálu i ze strany pacienta. Nikdo ze suspektních pacientů nebyl nucen osobně navštěvovat ambulanci a vystavovat sebe, nás i okolí potenciální nákaze,“ dodala doktorka Ludmila Mazylkinová.

Podle ní byl maximálně využíván také eRecept odeslaný pomocí SMS kódu na mobilní telefon pacienta. Poklonu za úspěch v „zátěžovém testu“ koronavirem eReceptu složil i prezident České lékařské komory Milan Kubek.

„Co mě příjemně překvapilo, byly elektronické recepty. Pro jejich povinnost jsem dříve nebyl, ale ukázaly se jako funkční a i přes nápor systém nezkolaboval,“ uvedl prezident lékařské komory.

Pacienti péči na dálku uvítali

Zájem pacientů o tuto péči na dálku byl značný. „Převážná většina pacientů byla ráda, že lze tímto způsobem své problémy vyřešit bez nutnosti osobní návštěvy, hlavně kvůli strachu z možné nákazy,“ potvrdila lékařka Ludmila Mazylkinová ze společnosti Moje ambulance.

Právě tato společnost má s telemedicínou v Česku zkušenosti. Je největší českou sítí ordinací praktických lékařů pro dospělé, která pečuje téměř o 190 000 pacientů v 18 městech.

Pacienti se objednávají on-line, přes počítač se radí o diagnostice i léčbě, mají k dispozici on-line poradnu a s lékařem se mohou spojit také přes Skype. Pochopitelně ale docházejí na prohlídky také osobně. To je ovšem jen nejviditelnější část telemedicíny, a to spíše ta jednodušší.

Telemedicína se větví

Telemedicína jsou i konzultace mezi lékaři, živé přenosy operací a dokonce samotné operace na dálku prostřednictvím robotů. Rovněž pod telemedicínu spadá dálková diagnostika, online monitorování pacientů nebo vzdálená péče.

I v Česku se už někteří pacienti s touto péčí setkali a setkávají. Olomoucké telemedicínské centrum tak sleduje například těžké diabetiky a na dálku kontroluje jejich hladinu cukru v krvi.

Podobné systémy monitorují aktuální stav kardiaků nebo si pacienti sami změří tlak, tep a společně s váhou a údaji o vypitých tekutinách čísla odešlou každé ráno lékařům. Hodnoty kontrolují nejen lidé, ale i program, který upozorní na případné nebezpečí a dokáže se spojit i se záchrankou.

Dětem s cukrovkou telemedicína otevřela školky a školy

Telemedicína také doslova mění životy dětí s cukrovkou. „V dětské diabetologii přináší dálkový monitoring přínosy hned v několika směrech. Doposud byli tito pacienti diskriminováni v přijetí do předškolního a školního vzdělávání. Nikdo za ně nechtěl převzít odpovědnost,“ uvedl jeden z příkladů prezident CzechMed Miroslav Palát.

„Díky dálkovému monitoringu jsou plně pod kontrolou rodiny i lékaře a jejich přijetí do školky a školy přestalo být problémem. Pacienti jsou dlouhodobě správně kompenzováni, proto se u nich snižuje riziko vzniku dalších komplikací,“ uvádí jeden z příkladů Palát.

Je pravděpodobné, že podobných pozitivních zpráv o telemedicíně uslyšíme stále více a setkávat se s ní budeme pořád častěji. Nenahradí sice nikdy lékaře, ale ušetří jim čas, stejně jako pacientům. Mnoho nemocí a rizikových stavů dokáže telemedicína odhalit dříve, než si jich člověk všimne sám, a šetří tak zdraví, životy a v neposlední řadě i peníze.

Článek, který byl redakčně upraven a doplněn, původně vyšel na serveru Naše zdravotnictví.