Mohlo by vás také zajímat
Jiří Gavor (ENA): Spotřebitelé se naučili s energií šetřit a tento trend bude pokračovat
Libor Akrman 21. listopadu 2023Odborník na energetiku Jiří Gavor očekává spíše mírnější zimu, což by mohlo přinést v letošní topné sezoně relativní klid na…
Afrika sází na jádro. Řada států chce mít vlastní jaderné reaktory, často z Ruska
František Novák, Libor Akrman 6. listopadu 2023Mali, Burkina Faso, Egypt, Rwanda, Uganda, Keňa. To je neúplný výčet států, které chtějí stavět nové jaderné bloky ve svých…
Další jaderné zdroje chceme, ale budou lidi?
Libor Akrman 31. října 2023Česko se postupně blíží rozhodující fázi tendru na výstavu nových jaderných zdrojů. Nový Národní klimaticko-energetický plán, který nedávno prošel připomínkovým…
- Článek
Korejský jaderný reaktor poprvé do Evropy: jaká je šance, že to bude v Česku?
SERIÁL JADERNÉ REAKTORY, VI. díl: Jižní Korea by ráda expandovala se svým reaktorovým programem na další trhy. Bohužel případnému rozletu "ubližuje" vyhlášené moratorium o odklonu od výstavby jaderných zdrojů. Pojďme si přesto rozebrat, co Jihokorejci nabízejí.
Jihokorejská jaderná elektrárna Shin Kori s čtyřmi jadernými bloky 1 až 4 (na fotce zleva doprava). Zdroj: wikipedia.cz
V posledním díle letního seriálu o možných tlakovodních reaktorech pro nové české jaderné zdroje se podívejme na korejský poloostrov.
Obě Koreje se jaderným programem zabývají už řadu let. Původně byla hlavním důvodem nevraživost obou režimů a nepřátelský stav, který vedl k snaze vyvinout jaderné zbraně.
Zatímco prozápadní Jižní Korea svůj vojenský jaderný program pozastavila již před několik desítkami let a přešla na mírovou výrobu energie, komunistický sever se o něj řadu let v různé míře intenzit snaží stále.
VÍCE K TÉMATU:
Chtěli je všichni. Jaderné zbraně ale zůstaly jen pěti „vyvoleným“
Současný nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na Kim Čong-una znamenal, že Severokorejci svůj vojenský jaderný program pozastavili.
Jihokorejci mezitím rozjeli úspěšný domácí program založený na technologii americké firmy Combustion Engineering. V současnosti stavějí reaktory na domácí půdě a ve Spojených arabských emirátech.
Vlastní typ reaktoru
Výstavbu opírají o jaderný reaktor APR-1400, který by připadal do úvahy i u nás. Tento typ reaktoru je odvozen od korejského reaktoru OPR-1000. Ani ten však není ryzím originálem, ale vychází z amerického reaktoru System 80/+, který se používá například v Arizoně v Palo Verde.
Elektrárna v Palo Verde se zajímavými chladícími věžemi používaných ve velmi teplém prostředí. Zdroj: wikipedia.com
Jelikož firmu Combustion Engineering pohltil Westinghouse, lze mezi americkými reaktory AP1000 a korejskými APR-1400 najít některé společné rysy (například parogenerátory).
VIDEO: Jak funguje reaktor APR-1400?
Zdroj: youtube.com
Na tomto je vidět schéma primárního okruhu reaktoru APR-1400, typické dvěma velkými parogenerátory, kde je každý napájen dvěma cirkulačními čerpadly.
Provozem prověřený
Reaktor APR-1400 je již provozně ověřený: je připojený k síti v elektrárně Shin Kori v Jižní Koreji, kde komerční provoz zahájil blok 3 v prosinci 2016. A další blok APR-1400 v Shin Kori 4 by se měl dostat do provozu v tomto roce.
V letech 2018 a 2019 by pak měly být dokončeny také dva reaktory tohoto typu v jihokorejské elektrárně Shin Hanul. Již první stavební práce byla rovněž zahájeny u bloků Shin Kori 5 a 6.
I když jejich výstavbu zbrzdilo moratorium prezidenta Mun Če-ina, který se podobně jako Němci po havárii v japonské Fukušimě od jaderných zdrojů odvrací. Následné referendum Korejců ale jeho stop minimálně pro tyto dva reaktory „přebilo“ – 59 procent se vyslovilo pro dostavbu. Navíc Jižní Korea nemá moc alternativ k energii z jádra.
Arabské budování
Jak už bylo zmíněno, kromě domácí výstavby se Korejci podílejí na výstavbě ve Spojených arabských emirátech. Čtyři reaktory APR-1400 se budují v elektrárně Barakah.
Korejci zde s APR-1400 v tendru porazili konkurenční francouzský reaktor EPR hlavně cenou (jejich nabídka byla levnější o cca 30 procent) a americký varný reaktor ESBWR smluvními podmínkami.
Stavbu v Barakhu zajišťují téměř výhradně Korejci a skluz ve výstavbě ani vícenáklady zatím nejsou velké. První blok byl dokončen v březnu 2018 a posunul se do fáze testů, jeho komerční spuštění se očekává na přelomu let 2019 a 2020.
Britská šance
Největší korejská elektrárenská společnost Kepco (Korea Electric Power Company) byla potom jako dodavatel preferována japonskou Toshibou pro britskou výstavbu elektrárny Moorside. Ta má vyrůst vedle známého jaderného komplexu v Selafieldu (kde jsou elektrárny Calder Hall, Windscale či přepracovací závod THORP).
Vizualizace bloků APR-1400 v britském Moorside. Zdroj: archiv autora
V srpnu tohoto roku Japonci oznámili, že budou jednat i s jinými dodavateli (mimo Korejců), nicméně v Británii jsou zatím šance Korejců v Evropě patrně největší.
Reaktor APR1400 ale též vzbuzoval nevůli v Evropě, protože neměl dvojitý kontejnement (tedy ochrannou obálku primárního okruhu, ostatní reaktory 3. generace tuto dvojitou obálku deklarují). Korejci však tento problém řešili certifikací EUR (European User Requirements), se kterou pomáhaly i české podniky.
Politika versus korejský jaderný export
Hlavním zásadním problémem korejských reaktorů a jejich exportu tedy může být právě zmiňované moratorium na nové stavby. Jižní Korea vyhlásila postupný odchod od jádra, což referencím a exportu neprospěje.
Korejský APR 1400 tak zatím nepatří k favoritům české výstavby nových jaderných reaktorů.
Jen pro zpřesnění, v Korejské republice moratorium pro nové jaderné bloky, ani odchod od jádra v praxi neplatí. Pouze se neplánuje (zatím) podstatné zvyšování podílu energie z jádra. Pro zajímavost – Korejská republika má území jen zhruba o pětinu větší než ČR, ale pětkrát tolik obyvatel. Navíc je terén z cca 70 procent hornatý, takže obydlené oblasti jsou obydlené opravdu hustě. A v těchto hustě obydlených oblastech je v současnosti v provozu 24 jaderných bloků a dalších pět se plánuje a staví. Korejský „odklon“ od jádra tak není žádnou Energiewende, jen optimalizací mixu…