Mohlo by vás také zajímat
Norové sází na elektřinu i v nebi. Do roku 2040 mají být kratší lety jen elektrické
František Novák 2. srpna 2023Severská země se rozhodla, že po elektrifikaci osobních aut, ve které je světovou špičkou, bude diktovat směr i v letecké…
Martin Dlouhý (GasNet): Kyberbezpečnost je důležitý klíč ve hře o budoucnost i v plynárenství
Libor Akrman 22. února 2023Kybernetická bezpečnost se během uplynulého roku dostala do středu pozornosti organizací, států i médií. Důvodem je mimo jiné válka na…
Ukrajinci jsou v celé Evropě. Dvě třetiny lidí už se do zničené země asi nevrátí
František Novák 9. února 2023Několik milionů Ukrajinců uprchlo před Putinovou válkou do všech zemí Evropy. Až dvě třetiny lidí se z exilu do válkou…
- ČLÁNEK
Konec údržby a oprašování. Berlín po letech chyb a politických selhání otevřel nové letiště
Čtrnáct let od začátku výstavby a devět let po původně předpokládaném termínu zprovoznění se na přelomu října a listopadu otevře nové berlínské letiště Willyho Brandta. A to navzdory době, která letecké dopravě nepřeje, neboť cestování výrazně ochromila pandemie koronaviru.
Po letech zpoždění a uprostřed krize se otevírá nové berlínské letiště Willyho Brandta. Zdroj: berlin-airport.de
Německo si letos připomnělo 30 let od sjednocení. Jednou z připomínek tohoto výročí by mohlo být otevření nového berlínského letiště. Rozhodně však neplánovaného až na 30. výročí a bez jakýchkoli oslav.
Důvodů pro „ticho po pěšině“ je hned několik: mnohaleté zpoždění dostavby tohoto vzdušného portu, několikanásobné předražení projektu i třeba výrazné ochromení letecké dopravy ve světě kvůli pandemii covidu-19.
| První lety |
| První stroj, který z nového letiště 1. listopadu odletěl, bylo linkové letadlo společnosti EasyJet mířící na londýnský Gatwick. Jako první na letišti o den dříve přistál zvláštní let EasyJetu a několik minut poté zde dosedl stroj Lufthansy. Obě aerolinky patří k největším klientům berlínského letiště. |
Otazníky vyvolává i další ekonomická udržitelnost nového letiště. Bezprostředně po otevření se již objevily zprávy o tom, že o černých číslech může projekt jen snít.
Nejdražší v německé historii
I tak se letiště Willyho Brandta otevírá – 14 let po startu výstavby a devět let po původním termínu otevření. Rozhodně se o něm dá říci, že jde o nejdražší infrastrukturní projekt za 30 let sjednoceného Německa.
Podle listu Handelsblatt stál projekt přes šest miliard eur (cca 170 miliard korun), nicméně média se domnívají, že celková cena je spíše na úrovni deseti miliard eur.
Přesto má ambice se stát nejvýznamnějším německým dopravním uzlem. Letiště má totiž přímé napojení na dálnici i další druhy dopravy. Jezdí sem v pravidelných taktech městská dráha, zastavují zde regionální i dálkové vlaky a také autobusy. Ve hře je také prodloužení linky metra, která nyní končí v berlínské části Rudow nedaleko letiště.
Nové letiště leží na jihu Berlína. Zdroj: berlin-airport.de
Braniborsko, na jehož území letiště leží, se ale k návrhu za dalších zhruba 800 milionů eur (22 miliard korun) staví vlažně. Není divu. Vybudování letiště totiž znamenalo obrovské dluhy, jejichž splácení půjde k tíži německých daňových poplatníků řadu let.
Mrtvé letectví
Vzhledem ke koronavirové krizi dojde dokonce pouze k částečnému otevření nového uzlu. Otevřen bude zatím jen terminál 1, který je středem nového vzdušného přístavu. Ten má roční odbavovací kapacitu 25 milionů pasažérů, další terminál 2 (s kapacitou šest milionů cestujících) bude do jara uzavřen. I díky tomu má letiště ušetřit na nákladech půl milionu eur měsíčně.
Kromě nového letiště se do Berlína létá na další dva porty: na Tegel na severozápadě a Schönefeld na jihovýchodě (Berlín měl ještě letiště Tempelhof , které bylo uzavřeno v roce 2008, pozn. red.).
Na prvně jmenovaném bude provoz ukončen týden po otevření nového uzlu. Schönefeld s kapacitou zhruba deset milionů cestujících pak bude začleněn pod letiště Willyho Brandta jako terminál 5 určený pro odbavování pasažérů nízkonákladových aerolinek.
| Kolik pasažérů létá přes evropské letecké uzly |
Zdroj: IATA, Letiště V. Havla, Handelsblatt |
Jeho provoz však je ve výhledu plánován také jako dočasný, ale bude záležet na dalším stavebním rozvoji moderního letiště.
Mělo by se tak stát po výstavbě terminálu 3, který bude přímo napojen na hlavní terminál 1. Původní plán byl, že terminál 3 bude hotov okolo roku 2030.
Nelétá se
Hlavní nejistotou je budoucnost letecké dopravy. Objem osobní letecké dopravy na evropských letištích jen v září meziročně klesl o 73 procent, pasažérů je o 172,5 milionu méně. Od ledna je počet cestujících meziročně nižší už o 1,29 miliardy.
Jak nedávno varovala asociace evropských letišť ACI Europe, téměř dvěma stům evropských letišť hrozí v následujících měsících insolvence, pokud se letecká doprava pasažérů nezačne na konci roku zotavovat.
Ohrožena jsou zejména malá regionální letiště, jimiž ročně neprojde více než pět milionů cestujících a jejichž zavření by mělo obrovský dopad na místní pracovní trh, sdělila agentuře Reuters mluvčí asociace.
Stejně tak ale o hotovost přicházejí neudržitelnou měrou větší evropská letiště. Dvaceti největším se zvýšil dluh o 16 miliard eur (přes 437 miliard Kč). Tato částka v běžném roce odpovídá téměř 60 procentům jejich tržeb.
Ambiciózní berlínské plány
I přesto chce německá metropole svůj moderní vzdušný prostor rozvíjet. V Berlíně žijí necelé čtyři miliony obyvatel, přičemž do města zavítá na 14 milionů turistů.
Přes berlínská letiště jen loni prošlo přes 35 milionů cestujících. Pokud se letecká doprava vrátí k normálu, očekává se, že kapacitu berlínského letiště bude potřeba dále navyšovat.
Plánek nového berlínského letiště Willyho Brandta. Zdroj: berlin-airport.de
Podle odhadů by se do roku 2040 měla plánovaná kapacita vyšplhat dokonce na 55 milionů pasažérů ročně. Berlín bude především usilovat o nové spoje s arabskými a asijskými zeměmi a podle šéfa letiště Engelberta Lütkeho Daldrupa chce konkurovat i Praze.
Kdy se tak stane, ale nyní kvůli umrtvení letecké dopravy není známo.
Když se nic nedaří
Při plánovaném rozvoji se Němci snad i poučí z minulých chyb, kterých během těch 14 let budování letiště nasekali celou řadu. Výstavbu berlínského letiště lze používat jako učebnicový příklad, jak věci nedělat, a někteří kritici se s pošklebkem podivují, že se stavba natáhla „jen“ o devět let.
Hala letištního terminálu 1 v době, kdy ještě probíhaly poslední úpravy. Zdroj: berlin-airport.de
| Několik let údržby |
| Několik let bylo možné na letišti vidět jen údržbáře. Místo davů směřujících na dovolenou či za obchodem tak návštěvníci letiště mohli v odletové hale spatřit stále jen řemeslníky. Obrazovky nad elegantními, dřevem obkládanými odbavovacími přepážkami už přitom byly funkční, stejně jako některé monitory běžně ukazující seznam letů nebo informační tabule značící cestu halou. Při bližším pohledu ale na řadě míst jen zůstávaly čouhající elektrické kabely, které řemeslníci právě vyměnili nebo které ještě čekaly na výměnu. Letiště tak muselo dost dlouho jen vynakládat peníze na to, aby letiště nezchátralo. Podle odhadů každý den provozu letiště, které nefungovalo, vyšel asi na milion eur a dalších zhruba 17 milionů eur měsíčně činily náklady na údržbu letiště. |
Daldrup již dříve konstatoval, že se nejvíce chyb udělalo v hektické snaze za každou cenu stihnout druhý termín otevření letiště v červnu 2012.
Jen pár příkladů pochybení: nefunkční protipožární systém, od něhož se navíc ztratily plány, takže trvalo výrazně déle, než byl zprovozněn. Německá média v souvislosti s touto dílčí kauzou vypátrala, že člověk zodpovědný za celý protipožární systém letiště Alfredo di Mauro neměl vůbec na systém potřebnou kvalifikaci.
Dalším příkladem šlendriánství byl kratší rozměr eskalátorů, které končily v prostoru, místo aby spojovaly dvě patra. Stavěná střecha svou hmotností dvojnásobně překročila plán projektu. Na letišti dělníci nainstalovali automaticky zavírané dveře, jen k nim zapomněli dovést elektřinu.
Projektanti dali do plánů jen minimum obchodů, přitom právě obchodní plochy tvoří často výrazný objem tržeb provozovatelů letiště. Nemluvě o politických chybách, kdy politici rozhodovali zcela nekompetentně a proti smyslu letecké dopravy.
Na podpoře státu
Konec dobrý, všechno dobré. Od listopadu začínají na BER, jak zní kód letiště Willyho Brandta, létat letadla. Snad jeho reálný provoz nebudou provázet podobné zmatky a přehmaty jako jeho výstavbu.
Jisté však je, že bude bojovat s ekonomickou realitou a státní společnost FBB (Flughafen Berlin Brandenburg GmbH) bude mít velké problémy. Nemusí se ale bát, že by ji stát po letech peripetií s letištěm nechal na holičkách.
I tak mají kritici obavy. „Namístě jsou obavy, že toto letiště nikdy nebude plně v provozu a že zůstane pro daňové poplatníky trvalým cílem státních dotací,“ uvedl prezident Spolkové asociace daňových poplatníků Reiner Holznagel pro Handelsblatt.
Provoz letiště a závazky jen letos spolknou z veřejných rozpočtů Berlína, Braniborska a federálních zdrojů 330 milionů eur. „Bez finanční podpory akcionářů by nebyla zajištěna solventnost FBB pro rok 2020,“ uvedla v dopise rozpočtovému výboru Spolkového sněmu státní tajemnice pro finance Bettina Hagedornová (SPD). Jinými slovy, bez čerstvých peněz z federálního rozpočtu by byla letištní společnost prakticky v bankrotu.
Že bude státní podpora muset mít trvalejší ráz, nepřímo již dříve potvrdil i spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU). Ten uvedl, že se letiště i vzhledem k pandemii bez dalších finančních injekcí od státu neobejde.
