Konec státních úhrad za pojištění dětí a seniorů? Blbost, zní k nápadu odevšud

Představte si, že stát přestane platit zdravotní pojištění více než polovině obyvatel, tedy nezaměstnaným, dětem a důchodcům. Tyto desítky miliard ročně by pak zaplatili zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé. Takový návrh řeší ministerstva financí a zdravotnictví.

Detaily plánu nejsou zřejmé, ale už jen pouhá zmínka, že se na něčem takovém pracuje, vyvolala mezi odborníky i politiky zděšení. Vesměs to označili za blbost, účetní trik nebo riskantní hru.

Hrozí destabilizace systému

Plán striktně odmítla mimo jiné i Česká lékařská komora.

Její prezident Milan Kubek doufá, že takový návrh není myšlen vážně. Podle něj by to mělo obrovské dopady.

„Destabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění, poslat do kolen zdravotnictví a ohrozit dostupnost zdravotní péče pro miliony lidí, to je prostě pitomost,“ shrnul svůj názor.

„Jen“ 70 miliard

O co tedy jde? Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyjednává s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (rovněž ANO) o tom, že by stát přestal platit zdravotní pojištění svým pojištěncům – to jsou děti, důchodci a nezaměstnaní. Ročně jde celkem asi o 70 miliard korun.

Tento výpadek by pokryli zaměstnanci a zaměstnavatelé, kterým by naopak zdravotní pojištění výrazně vzrostlo. Ze současných 4,5 na 8,2 procenta, což je v reálu řádově o několik tisícikorun měsíčně.

Kompenzovat by jim to měly nižší daně se zrušením tzv. superhrubé mzdy, které vláda ANO plánuje. Šlo by o největší reformu daní za poslední čtvrtstoletí.

Dražší lidská práce i nezaměstnanost

To, že se na takovém návrhu mezi ministerstvy financí a zdravotnictví pracuje, koncem února prozradil Adam Vojtěch v rozhovoru pro Českou televizi. O týden později ho v ČT obhajovala i ministryně financí Alena Schillerová.

Prakticky okamžitě se zvedla vlna kritiky ze strany opozice, expertů na zdravotnictví i zmiňované lékařské komory. Jen pro představu, že nejde o nezanedbatelná čísla. Oněch „státních pojištěnců“ je 60 procent.

Na jejich (ale i svoje) pojištění vydělává zbývajících 40 procent lidí, tedy zaměstnanci, zaměstnavatelé a živnostníci. Návrh by dopadl především na ně, protože by museli pokrýt výpadek 70 miliard, které dnes za své pojištěnce platí stát.

„I kdyby to mělo jenom pokrývat ten výpadek, tak to znamená, že člověk, který z průměrné mzdy odvádí kolem čtyř tisíc korun, by měl najednou odvod šest tisíc. To je obrovské zdražení práce a vedlo by to k propouštění a nezaměstnanosti. Je to nereálné,“ kategoricky odmítá tyto plány prezident lékařské komory Milan Kubek.

Kubek: Vedlo by to k nenávisti vůči důchodcům

Podle něj existuje ale ještě další vážná hrozba. Narušilo by to solidaritu, na které je zdravotní pojištění založeno, tedy to, že lidé financují péči o slabší část populace, aby ji pak třeba ve stáří čerpali od dalších generací také.

„Já si skutečně myslím, že ti důchodci, kteří léta platili daně a zdravotní pojištění, si nezaslouží nenávist, které by pravděpodobně byli vystaveni ze strany těch, co by museli najednou na důchodce a jejich péči připlácet. Výrazně by to destabilizovalo princip solidarity,“ varuje Kubek.

„Výsledek by byl takový, že zdravotnictví by dostalo méně peněz, celá ta administrativa s tím spojená by byla dražší, pracující lidé by byli naštvaní na důchodce a Ministerstvo financí by se holedbalo nějakým účetním trikem, že se zlepšila bilance rozpočtu,“ doplnil.

Náklady už nesou zaměstnanci

Stát přitom do systému zdravotního pojištění platí zdaleka nejméně. V podstatě celé leží na bedrech zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků. Letos by podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) měly tyto výdaje dosáhnout 440 miliard korun.

Pojistné od zaměstnanců pokryje 260 miliard, od živnostníků 30 miliard, stát platí 70 miliard, zbytek jde od domácností.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zákon akce a reakce v praxi: vláda přidala na investicích, ale rozpočet spadl do schodku

Babiš slibuje reformu sociálních dávek. Jsou na tom opravdu tak zle?

Riziko stárnutí a technologií. Průmyslovým státům hrozí po roce 2020 dekáda extrémů

„Problém není ta platba, problém je, že ta platba státu je příliš nízká. Teď je to tak, že stát platí přibližně za 60 procent obyvatel, ale ta platba tvoří pouze 25 procent příjmu zdravotního pojištění a stát je tak v pozici největšího dlužníka,“ vysvětlil Milan Kubek.

Stát by přitom podle něj měl postupovat přesně opačně. Rozhodně nerušit platbu za své pojištěnce, ale postupně ji navyšovat, aby do zdravotnictví plynuly další peníze.

„Platba státu by naopak měla postupně tvořit přibližně polovinu platby z průměrné mzdy. To je asi cesta. Rozhodně bych se bál ten systém rozkolísávat, důchodci by se stali terčem strašné nenávisti,“ domnívá se prezident Milan Kubek.

Kalousek: Smysl dává opačný trend

Kdyby návrh Schillerové a Vojtěcha prošel, museli by zaměstnanci odvádět ze své mzdy na pojištění namísto dosavadních 13,5 procenta 17 procent své hrubé mzdy. Živnostníkům by se odvody zvýšily z 6,25 procenta na 8,5 procenta zisku.

A pokud by stát chtěl zaměstnance těchto dopadů ušetřit a zatížil jimi jen živnostníky, platili by zálohy na pojištění namísto současných více než dvou tisíc rázem asi kolem osmi tisíc korun měsíčně.

Například šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek podobné plány rázně odmítl: „Tento návrh pokládám za zcestný. Státních pojištěnců je 60 procent občanů. Když za ně stát přestane pojistné platit, logicky už to nebudou pojištěnci. Navíc není fér nutit čtyři miliony občanů, aby hradili zdravotní péči nejen sobě, ale dalším šesti milionům.“

Do státního rozpočtu podle Kalouska přispívají všichni nepřímými daněmi. „Takhle by šest milionů nepřispívalo nic a platily by to jenom ty čtyři miliony. Smysl by dával opačný trend – snížit zdravotní pojištění a zvýšit platbu za pojištěnce. Bylo by to férovější,“ dodává.

Článek, jehož autorem je David Garkisch, původně vyšel na serveru Naše zdravotnictví.