Klid před bouří, nebo se situace na českém trhu práce skutečně uklidňuje?

Pomalu a jistě se nám již skládá obrázek české ekonomiky za první čtvrtletí. Podle předběžného odhadu sice po půlroční přestávce došlo k mírnému poklesu HDP v důsledku lockdownu, avšak dopad na trh práce už byl nesrovnatelně menší než na začátku pandemie.

Míra nezaměstnanosti vzrostla v prvních třech měsících roku o tři desetiny procentního bodu na sezónně očištěná 3,3 procenta. Nicméně zaměstnanost zůstala vysoká (téměř 5,2 mil. lidí) a ve srovnání s koncem roku už jen v podstatě stagnovala.

GRAF: Vývoj míry nezaměstnanosti v Česku
Za poslední 3 roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Tak to alespoň vypadá z pohledu velkých čísel, za kterými se ovšem skrývá mnoho protichůdných trendů, které nepřekvapivě ukazují relativně vysokou flexibilitu tuzemského trhu práce.

Škatulata hejbejte se

Jak už vyplynulo z podrobných dat za předchozí čtvrtletí v průběhu pandemie docházelo na trhu k velkým přesunům zaměstnanců mezi jednotlivými obory. Z těch uzavřených či jinak omezených do těch, které v době lockdownu expandovaly.

Výrazné snížení počtu pracovníků prodělalo největší tuzemské odvětví – průmysl. Ten ovšem začíná pracovníky opět hledat a nabírat, jak už v posledních měsících naznačují průzkumy důvěry či PMI.

Nepřekvapí ani desítky tisíc lidí opouštějících oblast HORECA a naproti tomu nábor lidí do IT, e-commerce nebo ve stavebnictví, které bylo (a je) silně závislé na zahraničních pracovnících. Tento obor však stále pociťuje nedostatek zaměstnanců jako jednu z hlavních překážek pro svůj růst.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Volby se blíží, přidávat se prostě musí! Komu? No hádejte…

Starosti pro Schillerovou. Život státu na dluh se začíná prodražovat. Čím dál rychleji

Jen symbolické výkyvy

V meziročním srovnání budou čísla z trhu práce vypadat možná dramaticky – ať už se podíváme na celkovou zaměstnanost (téměř o dvě procenta nižší než loni) nebo o dvě třetiny vyšší nezaměstnanost.

Ve srovnání se situací po začátku světové finanční krize před 12 lety jsou však tyto propady či nárůsty vlastně jen symbolické.

GRAF: Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti v ČR
Od roku 1991 do současnosti, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Obavy sice může dál vyvolávat konec programů Antivirus, které v březnu podpořily téměř 240 tisíc zaměstnanců.

Avšak asi jen těžko jde o zombie pracovní místa, která okamžitě na konci lockdownu zaniknou. Natolik velkorysá státní podpora pro zaměstnavatele nebyla. I proto už není další skokový nárůst nezaměstnanosti pravděpodobný.

Restart ekonomiky, který právě začíná, se na výsledcích z trhu práce v nejbližších čtvrtletích projeví. Je pravděpodobné, že se zlomí negativní trend poklesu zaměstnanosti, i že lidí bez práce bude přibývat mnohem pomaleji.

Každopádně napětí na trhu práce v důsledku korona-krize mírně polevilo, nicméně vzhledem k pozitivnímu výhledu ekonomiky nejspíš jen dočasně. O tom už napoví více a se zpožděním statistiky mezd, které ovšem budou tentokrát zkresleny zrušením superhrubé mzdy.

To nejhorší má nepochybně česká ekonomika za sebou a dalšího prudkého růstu nezaměstnanosti se v tomto cyklu již nejspíš nedočká. Vlna konsolidace, která ještě bude dobíhat ve službách by již neměla s celkovými výsledky příliš zahýbat ani s koncem podpůrných programů Antivirus.