Kam na dovolenou v roce 2020? Lonely Planet doporučuje top 10 zemí, které byste neměli minout

Ačkoli do konce roku 2019 ještě zbývají dva měsíce, známý server Lonely Planet již uveřejnil tipy na to, kam vyrazit v tom příštím. Zveřejnil totiž seznam nejkrásnějších destinací, měst, regionů a zemí, které byste neměli při svých toulkách minout.

Každé doporučené místo ze seznamu bylo pečlivě vybráno komunitou cestovatelů Lonely Planet pro svoji aktuálnost, jedinečnost, otevřenost, „wow“ efekt a zážitky, které si z jeho návštěvy odnesete. Nabízíme přehled top 10 zemí pro rok 2020.

Letošní seznam zahrnuje vše od okouzlujících klášterů v Bhútánu po pobřežní túry a rybářské chatrče. Nechte se inspirovat, příští dovolenou můžete strávit na jednom z takových míst.

Bhútán – ráj na Zemi

Bhútán je zhmotněnou představou Šangri-La – mytické země žijící v neustálém míru a štěstí. Tento nepatrný kousek himálajského ráje se zasněženými vrcholky hor, lesy, bohatou faunou a buddhistickými  kláštery má velmi přísnou politiku cestovního ruchu.

Země byla turistům až do poloviny sedmdesátých let zcela zapovězena (pro Čechy se brány Bhútánu otevřely až v roce 1994) a i nyní zemi navštíví jen několik desítek tisíc turistů ročně. I v současnosti je ještě řada míst, kam se v Bhútánu turista nepodívá nebo jen se zvláštním povolením.

Návštěvníci tohoto ráje na Zemi (vyjma občanů sousední Indie a Bangladéše) se musí při vstupu do země zaregistrovat a zaplatit nemalé poplatky v řádech stovek dolarů za každý den pobytu. Odměnou je jim nebeský klid a neposkvrněná příroda.

Ostatně Bhútán je jedinou zemí na světě, jejíž lesy vstřebají více oxidu uhličitého, než kolik ho její občané svojí činností vyprodukují. Země tudíž není jen uhlíkově neutrální, ale dokonce uhlíkově negativní, což je pro ostatní státy stejná utopie jako mytická představa ráje na Zemi. On ale skutečně existuje.

Bhútán. Polovinu rozlohy země pokrývají lesy a hory převyšující 3 000 m n. m. Foto: mantosh Getty Images

Anglické pobřeží 

Po staletí obranná linie proti nepřátelským nájezdníkům, dnes poklidné místo k uvolnění těla i mysli. To je pobřeží staré dobré Anglie, které láká k procházkám po větrném molu za zvuku vln tříštících se o útesy a vůni smažených fish and chips.

Malebné pláže, skalní bazény, útesy s otiskem starodávných fosilií, hrady z písku a tolik charakteristická všudypřítomná vůně moře je pohlazením po duši. V příštím roce bude oddávání se všem těmto činnostem zase o něco snazší. Má být totiž dokončena 3 000 km dlouhá cesta po pobřeží kolem celého ostrova.

Durdle Door, skalní útvar na pobřeží Anglie. Foto: Shutterstock

Severní Makedonie

Malá země v srdci Balkánu, která proslula svojí gastronomií, přírodními krásami a nedávno otevřenou horskou stezkou High Scardus dlouhou 495 km, která vede podél těch nejkrásnějších vrcholů regionu.

Nezapomenutelný zážitek slibuje i pohled na jedno z nejstarších evropských jezer – Ohrid. Není proto divu, že se oblast dostala pod ochranu nejen makedonské vlády, ale i organizace UNESCO.

Jezero Ohrid leží v horách jihozápadně od Skopje, na makedonsko-albánských hranicích. Na jeho březích se nachází stejnojmenné město, které místní označují za perlu Balkánu.

Kostel Sveti Jovan má výhled na jezero Ohrid. Foto: Shutterstock

Aruba

Ostrov v Karibském moři o rozloze pouhých 193 km²  se nachází asi 30 kilometrů od severního pobřeží Venezuely. Jeho jižní pobřeží je lemováno množstvím korálových útesů.

Střediskem živé a pestré kultury, hudby, tance a kreativního vyžití nejen v době každoročního festivalu je oblast San Nicolas, známá jako Sunrise City, kde pouliční zdi zdobí kresby místních i mezinárodních umělců.

Aruba je známá pro svůj příklon k zeleným energiím. Funguje jako technologický hub pro testování řešení obnovitelných zdrojů energie. „Zelený“ způsob myšlení se odráží také v zákazu používání jednorázových plastů a opalovacích krémů, které ničí korálové útesy v okolí ostrova.

Pláž karibského ostrova Aruba. Foto: Shutterstock

Svazijsko

Svazijsko loni oslavilo půl století nezávislosti a při té příležitosti změnilo svůj název. Údajně si lidé název tohoto státečku na jihu Afriky pletli se Švýcarskem. Nově se proto jmenuje Eswatini.

Země se pyšní nezaměnitelnými přírodními krásami, slibuje setkání s nosorožci, levharty a jinými exotickými druhy, ale také dobrodružství v podobě raftingu na divoké vodě či horský treking.

Přesto země patří mezi nejméně navštěvované státy jižní Afriky. Nicméně nově vybudované mezinárodní letiště a vylepšená silniční infrastruktura by zemi v příštím roce mohly zbavit nezasloužené nálepky opomíjené destinace.

Svazijsko láká na setkání s nosorožci. Foto: Getty Images

Kostarika

Český překlad názvu republiky ležící ve Střední Americe znamená „bohaté pobřeží“. I když ta část pobřeží, kterou omývá Karibské moře, je poměrně málo členitá, ta, jež náleží Pacifickému oceánu, je tvořena několika většími poloostrovy a zálivy s bohatým mořským životem včetně velryb.

Polovina rozlohy země je pokryta lesními porosty a více než desetina území nese označení národního parku či přírodní rezervace. Rozsáhlá biologická rozmanitost této malé země přitahuje návštěvníky, kteří chtějí spatřit ospalé lenochody na stromech, žáby s červenýma očima, jaguáry či již zmíněné velryby.

Kostaričané si dobře uvědomují důležitost zachování jejich tropického ráje pro další generace, a našli proto způsob, jak do něj pozvat i ostatní, aniž by tato křehká harmonie soužití byla něčím narušena.

Devadesát procent energie v zemi je vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Země by se díky tomu mohla už v příštím roce stát uhlíkově neutrální. A tak milovníci dobrodružství, ale i ti, kteří dávají přednost plážovému lenošení, o svoji oblíbenou turistickou destinaci jen tak nepřijdou.

Procházka kostarickou džunglí. Foto: Getty Images

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 Krach nejstarší cestovky, jejímž klientem byl i Winston Churchill

Na pozadí sporu Prahy s říší středu: čínských turistů přibývá, z čehož většinou těží čínské firmy

Změna klimatu svět vytrestá ztrátou bilionů dolarů. Nejvíce postihne Indii

Kanadská konopná mánie aneb investoři se probouzí z marihuanové kocoviny

Nizozemsko

Pulzující Amsterdam, vodní kanály obklopené úzkými barevnými domky ze 17. století, ale i moderní architektura, coffee shopy s typickou vůní „bylin“ či 35 tisíc kilometrů cyklistických tras. To jsou hlavní lákadla země, která si příští rok bude připomínat 75. výročí od konce druhé světové války a znovunabytí svobody.

Historické lodě lemují kanál Hoge der A v provincii Groningen. Foto: Shutterstock

Libérie

Pro většinu cizinců je Libérie trochu záhadou. Ale ti, kdo vědí, obdivují její přírodní krásy, idylické pláže, které ocení nejen vášniví surfaři.

Rozprostírá se zde i druhý největší deštný prales v západní Africe – národní park Sapo. V těchto hustých lesích žijí šimpanzi, sloni, ale také trpasličí hrošíci o velikosti ne větší než poník, kteří po západoafrické zemi získali i své druhové jméno.

Díky pomoci Norska se zdá, že odlesňování této nádherné krajiny je u konce a její přírodní poklady tak budou zachovány i pro další generace a zástupy nadšených objevitelů.

Deštný prales v Libérii. Foto: Getty Images

Maroko

Marocká města Rabat, Meknes, Fez a Marrákeš byla vždy centrem vzdělanosti, umění, kultury i obchodu a také sídlem královského dvora. Díky směsici různých vůní i pachů, barev, zvuků, neodbytných obchodníků se v úzkých uličkách medíny vrátíte v čase do živoucího a živelného středověkého městečka.

Ostatně Marrakéš se bude v příštím roce na oslavu svého bohatého dědictví – jako první z afrických států – pyšnit titulem hlavního města kultury. Město je branou do vyprahlé oblasti jižního Maroka s hliněnými vesnicemi, pouštními hrady, palmovými oázami a zlatavými dunami. Davům turistů, kteří zemi každoročně navštíví, můžete uniknout v horských vesnicích Berber nebo na opuštěných atlantických plážích či v poušti.

Marrakéš v Maroku ožívá, až když zapadá slunce. Foto: Shutterstock

Uruguay

Pokud Uruguay ještě není na vašem cestovatelském seznamu, měli byste ji tam rychle přidat. Země se v různých žebříčcích a indexech pravidelně ukazuje jako stát, jež má v celé Latinské Americe nejkvalitnější demokracii, nejvyšší míru bezpečnosti a nejnižší úroveň korupce. Někdy bývá označována za „nejevropštější“ z jihoamerických zemí.

Uruguay je též první zemí světa, která legalizovala marihuanu, a zemí s nejzelenější energetikou v Jižní Americe. Se zvlněným pohořím, rozvíjejícím se vinařstvím a horkými prameny skrývá potěšení pro každého.

To, co si však návštěvníci pamatují nejvíce, jsou uruguayští bezstarostní a přátelští lidé, kteří vedle nezkrotného pobřeží Atlantiku a nekonečně rozsáhlých nížin vykreslují obraz ideální dovolené.

Pobřeží Maldonada v Uruguayi. Foto: Getty Images