John Hardy (Saxo Bank): Turecko zažije prudkou recesi. Pomoc od MMF je nepravděpodobná

Ekonomický růst Turecka nebyl v posledních letech založen na zdravých základech, ale na dlouhodobě neudržitelném financování zahraničními investicemi a úvěry. Země si navykla na levné úvěry a nyní není jasné, jak je podniky i vláda budou splácet. Potýká se s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nedokončenými reformami i slabou konkurenceschopností na mezinárodním trhu.

Dlouhodobě nepříznivý vývoj platební bilance, odliv investic a klesající státní devizové rezervy jsou toho důsledkem. Výprodej turecké liry stahuje měny rozvíjejících se ekonomiky a také euro. Ekonomické problémy Turecka naopak podporují poptávku po měnách považovaných za bezpečné útočiště v období nejistoty. Americký dolar i švýcarský frank proto sílí. K současné situaci v Turecku se v krátkém rozhovoru vyjádřil také John Hardy, vedoucí oddělení forexu v Saxo Bank.

K obnovení důvěry zahraničních investorů bude pravděpodobně zapotřebí, aby Turecko dostalo výraznější finanční injekci od některého ze svých nových přátel, ať už Ruska, nebo Číny, míní ekonom Jan Bureš. Bez ní podle něj Ankara bude těžko refinancovat splatný krátkodobý zahraniční dluh a financovat vysoký schodek běžného účtu.

Co Turecko dovedlo do současné ekonomické situace? 

Strukturálním základem celé krize je obrovský finanční schodek, kdy si zejména turecký soukromý sektor, ale i vláda napůjčovaly obrovské částky v zahraničních měnách. Skutečný spouštěč současné krize je nicméně těžko identifikovatelný, z velké části jím může být signál, který vyslal turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, a to ten, že hodlá zakročit vůči nastavené měnové politice turecké centrální banky. Ta by potřebovala další zvyšování úrokových sazeb, aby zabránila vytrvalému znehodnocení domácí měny.

John Hardy

Vedoucí oddělení forexu v Saxo Bank. Zaměřuje se na strategie a analýzy na měnovém trhu z hlediska fundamentálních ukazatelů, makroekonomických změn a vývoje technických ukazatelů. Hardy za svou práci získal řadu ocenění a byl uveden jako nejúspěšnější prognostik pro rok 2015 za období 12 měsíců ze 30 pravidelných přispěvatelů týdenní rubriky FX. Hardy, který je pravidelným hostem a komentátorem televizních stanic, například CNBC a Bloomberg, absolvoval s vyznamenáním Texaskou univerzitu v Austinu.

Jaké jsou možné scénáře budoucího vývoje? 

Turecko zcela jistě utrpí velké ekonomické škody a zažije prudkou recesi. Pokud nepřijde záchrana zvenčí, zdá se, že turecké banky budou muset restrukturalizovat své půjčky u evropských bank, což dále zhorší úvěrovou tíseň, a zřejmě tedy dlouho potrvá, než budou zase ochotně poskytovat půjčky. Pomoc ze strany Mezinárodního měnového fondu je dost nepravděpodobná, protože prezident Erdoğan by takový krok vnímal jako ztrátu suverenity a kontroly nad politikou své země.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zranitelnost turecké ekonomiky přetrvává, byť se trhy načas zklidnily

Jaká je úroveň měnové nestability v zemi? Je možné, že by způsobila globální finanční a ekonomické problémy?

Zejména pro zranitelné rozvíjející se trhy, například pro jižní Afriku, tu jisté riziko „nákazy“ je, ale není důvod se okamžitě obávat globální finanční krize, pokud se z nějakého jiného důvodu nerozpoutá panika mezi investory. Koneckonců žijeme ve světě, který je zadlužený více než kdy dříve. Otázkou zůstává, zda měnová nestabilita vyvolá rozsáhlé snižování podílu zahraničního kapitálu.

Může situace v Turecku ovlivnit ekonomiky členských států EU nebo eurozóny? Do jaké míry a kterými kanály (měny, obchod) by se krize šířila? 

Tím hlavním kanálem budou evropské banky, zejména pak ty ve Španělsku, Itálii a Francii, které půjčily Turecku značné částky a nyní se na situaci dívají s obavami. Unie je poněkud politicky rozdělená, máme tu italskou populistickou vládu a další faktory, které ukazují na to, že EU není připravena na další záchranu. Což je i jedním z důvodů nedávného oslabení eura.

Depreciace by mohla ještě chvíli pokračovat, ačkoli neočekáváme, že by euro kleslo více než o pár procent. Obchodní propojení s Tureckem je významné v absolutních hodnotách (před krizí to bylo cca 90 miliard eur), ale jde o pouhých několik procent celkového exportu do zemí mimo EU.

Mohly by některé země ze současné situace těžit?

Ekonomicky ne – současná situace nepřináší žádná pozitiva, snad jen pro několik málo tureckých vývozců, kteří získají vyšší konkurenceschopnost díky slabší turecké liře, jinak všichni prohrávají.

Mohla by současná situace stimulovat používání národních měn v mezinárodních vypořádáních, tj. způsobit mírný odklon od amerického dolaru?

Určitě je to varování, aby si banky nepůjčovaly v cizích měnách. Tato varovná znamení tu ale byla odjakživa a objevují se znovu a znovu. Tentokrát je to jiné v tom, že v tomto případě jsou vládní půjčky v zahraničních měnách méně prominentní. Avšak v soukromém sektoru je to jinak, protože globalizace finančnictví umožnila rozsáhlé půjčování v cizí měně. Připomeňme si například maďarské a další východoevropské hypotéky nabrané ve švýcarských francích před začátkem globální finanční krize nebo rozšíření firemních výpůjček na všech rozvíjejících se trzích (odhadem jde o triliony dolarů), od Turecka po jižní Afriku, Brazílii a další země.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr