Falešné zelenání: velké korporace chtějí být udržitelné. Často jde pouze o zelené lži

Případy takzvaného greenwashingu (viz box) jsou v posledních letech stále častější. Různé firmy – často nadnárodní koncerny – se snaží vyjít vstříc společenské poptávce po udržitelnosti a snižování emisí. Oznamují proto závazky na dosažení uhlíkové neutrality, snížení používání plastů, odklonu od fosilních zdrojů. V mnoha případech jde jen o plané sliby a marketingové triky.

Do pasti zelených slibů se nedávno chytila i dánská rodinná firma Lego. S hodnotou přesahující sedm miliard dolarů s přehledem kraluje nejhodnotnějším hračkářským značkám světa. Její úspěch je postaven na plastových kostičkách, které perfektně drží u sebe; jde z nich cokoli složit, ale zároveň jdou poměrně snadno rozebrat.

Zavázala se, že bude stavebnice pro malé i velké vyrábět bez používání ropných produktů.

Společnost vznikla v roce 1932 coby rodinná firma dánského tesaře Ole Kirka Christiansena v městečku Billund. Původně se specializovala na výrobu ze dřeva. V roce 1946 však Christiansen zakoupil první stroj na vstřikování plastů pro výrobu stavebních kostek.

Miliardy kostiček z ropy

Dánská společnost chrlí těchto kostek každým rokem několik desítek miliard kusů, mj. svůj podíl na tom má i středočeský podnik v Kladně.

Kostky jsou vyrobeny z chemické sloučeniny akrylonitrilbutadienstyren (ABS), který je sice velmi odolný, ale také se špatně recykluje a není biologicky rozložitelný. V momentě, kdy se tak kostičky nebo figurky dostanou do běžného odpadu a následně do okolního prostředí, začnou se velmi pomalu rozpadat na znečišťující mikroplasty.

V moři pak mohou zůstat desítky až stovky let. To samozřejmě image dánské firmy velmi poškozuje. Lego již dříve přiznalo, že nyní spotřebuje dvě kila ropy na každý kilogram vyrobených plastových hraček.

Ještě 18. září generální ředitel Lego Group Niels Christiansen oznámil, že se jeho společnost připojuje k ostatnímu byznysu v Dánsku. „Podpoříme globální úsilí ke spravedlivému a zelenému přechodu k budoucnosti bez emisí“, prohlásil.

Snaha o udržitelnost skončila fiaskem

Nicméně jen pár dní na to přinesl deník Financial Times informaci, že medializovaný projekt přechodu od používání plastů ABS ke kostičkám z recyklovaných plastových lahví skončil fiaskem.

Přitom ještě před dvěma lety dánská společnost tvrdila, že dosáhla pokroku při vývoji alternativního plastu, recyklovaného polyethylentereftalátu (rPET). Viceprezident Lega pro udržitelnost Tim Brooks ale musel přiznat, že recyklát je velmi těžké barvit a také škálovat jeho výrobu.

Recyklovaný plast nemá ani potřebnou tuhost, klíčovou vlastnost pro to, aby kostičky do sebe pevně zapadly a držely pohromadě. Proces úpravy a vysušení kostek z rPET by vedl k tomu, že by „udržitelná produkce“ stavebnic byla ještě více energeticky náročná, než je tomu nyní.

Změna „zeleného postoje“ vyvolala kritiku. Například šéfka neziskové organizace Beyond Plastics z amerického Vermontu Judith Enckeová Lego kritizovala kvůli tomu, že manažeři předčasně slibovali něco, co nakonec nemohli splnit.

Je třeba k dobru dánského výrobce stavebnic připočíst, že vedení firmy mělo alespoň odvahu oznámit, že plán na udržitelnou produkci selhal. Řada velkých nadnárodních firem totiž už byla v minulosti obviněna ze záměrného lhaní, aniž by se zachovala tak gentlemansky jako Lego.

Hříšníci mj. McDonald´s, Ryanair, Shell nebo IKEA

Případy největších zelených podvodů mapuje španělská PR agentura Akepa, jež se zaměřuje na udržitelný marketing. Mezi „ekologické hříšníky“ podle jejího zjištění patří i tak velké firmy, jako je IKEA, McDonald´s, Coca-Cola, Ryanair nebo Shell.

V roce 2019 způsobil americký řetězec s hranolky a hamburgery McDonald´s kontroverzi tím, že představil papírová „eco-friendly“ brčka do svých nápojů. Později se ale ukázalo, že je nelze recyklovat.

Podle Akepy se jedná o jasný případ velké korporace, která předstírá, že řeší ekologický problém, ve skutečnosti ale nic prospěšného nedělá. Cynickým greenwashingem bylo představení produktu Coca-Cola Life v zelených barvách, jež vyvolává dojem, že pití takového nápoje je zdravé. Přitom stále obsahuje 6,6 procenta cukru.

Certifikované dřevo z Ukrajiny

Švédský výrobce nábytku IKEA zase před třemi lety vyhlásil, že používá certifikované dřevo, jež nebylo ilegálně vytěženo v chráněných lesích. Britská nezisková organizace Earthsight ale přišla na to, že IKEA vyrábí židle z bukového dřeva, které bylo ilegálně vytěženo v karpatském národním parku na západě Ukrajiny.

Přitom mělo certifikát udržitelnosti od německé společnosti Forest Stewardship Council. Ta označuje výrobky, které vznikají v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodaření.

Irské nízkonákladové aerolinie Ryainair zase v roce 2020 slibovaly, že jsou leteckou společností s nejnižšími emisemi v Evropě. Toto reklamní tvrzení ale bylo vymyšlené a reklama byla okamžitě ve Spojeném království místním regulátorem zakázána.

Ropný a plynárenský gigant Shell zase narazil loni v červnu s „čistou“ reklamní kampaní. V ní tvrdila, že podniká na britském trhu v oblasti čisté energie a také poskytuje nabíjecí stanice pro elektromobily s čistou energií.

Nezisková organizace Adfree Cities Shell obvinila, že ve své kampani neposkytuje úplné informace o dopadech svého podnikání. Každoročně totiž vypouští do atmosféry 1,2 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Reklamní kampaň britský regulátor po roce zakázal.

Odborník na udržitelné podnikání z University College London Paolo Taticchi vysvětlil, že Lego alespoň myslelo plán dekarbonizovat výrobu upřímně. Na vývojové centrum udržitelných materiálů vynaložilo 155 milionů dolarů a zaměstnává zde 150 odborníků.

V následujících letech ale podle něj nepřežijí na trhu společnosti, které nenajdou skutečné řešení, jak svůj byznys udělat udržitelně a bez použití fosilních zdrojů.