Evropská centrální banka (ECB) ani Česká národní banka (ČNB) rozhodně nejsou v jednoduché situaci. Inflace je totiž stále nad cílovou úrovní a ekonomika stagnuje. Růst HDP v Unii je na nulové úrovni.
Ekonomický pokles zažívá nejen Česká republika, ale také Německo nebo Rakousko, kde je dokonce situace ještě horší. Vzhledem k recesi je dlouhodobě rekordně nízká míra nezaměstnanosti v České republice prakticky neudržitelná.
Jedním z klesajících sektorů je stavebnictví, ve kterém je podle dat statistického úřadu (ČSÚ) meziroční pokles 0,9 procenta. Přitom u staveb budov pokles činí 1,2 procenta. Čtvrtletní data ukazují, že ve 2. a 3. čtvrtletí letošního roku byl zahájen dokonce nejnižší počet výstavby bytů od 1. čtvrtletí 2021.
GRAF: Vývoj počtu zahájených bytů za posledních 10 let
Kvartální data od 1. čtvrtletí 2014 do 3. čtvrtletí 2023, v abs. počtech.
Zdroj: ČSÚ
Pokud vyloučíme období pandemie, jedná se vůbec o nejnižší číslo od konce roku 2018. Co to znamená?
Zastavení poklesu a nastartování růstu nebude hned. Nesmíme zapomínat, že stavebnictví je ovlivněno vývojem v Německu, kde se letos očekává propad činnosti o 4,4 procenta (jedná se o třetí po sobě jdoucí rok s poklesem stavebnictví, přičemž tempo poklesu se zrychluje) a existujícím rizikem ještě hlubšího poklesu. To by se samozřejmě promítlo i do míry nezaměstnanosti.
Sledujme jádrovou inflaci
Jádrová inflace je hlavním ukazatelem, na který se zaměřují centrální banky při svých rozhodnutích.
V České republice dosáhla jádrová inflace v listopadu 3,9 procenta meziročně, zatímco za období od ledna do listopadu činí 3,3 procenta. V posledních šesti měsících však jádrová inflace výrazně zpomalila a dosáhla pouze 0,9 procenta, což odpovídá meziroční inflaci 1,8 procenta, jež je pod cílovou dvouprocentní úrovní.
GRAF: Vývoj jádrové inflace v Česku
Měsíční data za posledních 5 let, v procentech.
Zdroj: ČNB
Snížení úrokových sazeb by pomohlo
Probíhající recesi ekonomiky, hrozícímu zvýšení míry nezaměstnanosti a vývoji jádrové inflace odpovídá snížení úrokových sazeb o 50–100 bazických bodů. K takto razantnímu kroku se bankovní rada z důvodu opatrnosti zatím neodhodlala.
Na prosincovém zasedání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit.
Přitom podle vyjádření členů bankovní rady trvá reakce vývoje ekonomiky na změnu úrokových sazeb přibližně 12 až 18 měsíců.
Stavební sektor čelí velkým výzvám. Očekáváme proto, že i přes Michlova slova bude ČNB v roce 2024 výrazně a rychle snižovat úrokové sazby. Tím by měla podpořit oživení ekonomiky, které by se mělo projevit koncem příštího roku.
Ať už budou kroky ČNB jakékoli, v probíhající recesi a setrvačnosti na realitním trhu se během příštího roku objeví řada nemovitostí za velmi zajímavé ceny nejen v centrech, ale i v regionech.