Další starost pro západní automobilky. Čína chce dominovat v dopravě aut po moři

Obří plovoucí garáže jsou v globalizované ekonomice lukrativním byznysem. Po světových oceánech a mořích jich pluje zhruba 750, přičemž každá pojme několik tisíc automobilů.

Největší flotilu specializovaných obřích lodí si během posledních dekád vybudovalo ostrovní Japonsko, které je silným producentem automobilů a také třetí nejsilnější ekonomikou světa po Spojených státech a Číně.

Právě komunistická velmoc se ale nyní snaží v tomto segmentu výrazně posilovat svou pozici. Znamenalo by to, že by po produkci akumulátorů a elektromobilů Čína ovládala i další zásadní segment automobilové branže.

Nyní mají k dispozici bezmála dvě pětiny z výše uvedeného počtu specializovaných lodních obrů Japonci, jak počtem plavidel, tak i kapacitou lodí. Na druhém místě je Norsko, pomyslný bronz bere Jižní Korea, vyplývá z údajů společnosti Clarksons Research. Čína má zatím podíl na trhu minimální, jen necelá tři procenta celosvětové kapacity.

GRAF: Flotila pro námořní přepravu automobilů

Podíl na globální kapacitě ke konci roku 2022, v procentech.

Zdroj: Clarksons Research

Ze 750 speciálních lodí je po celém světě pouze 41 z Číny a jen desítka z nich může přepravovat automobily na střední až dlouhé vzdálenosti po moři. S nastupujícím trendem vyšší produkce a exportu elektrických aut plánuje říše středu posílit i v tomto lukrativním byznysu.

Vliv na celý dodavatelský řetězec

Čínští výrobci chtějí mít větší vliv nad celým dodavatelským řetězcem včetně námořní přepravy. Například automobilka BYD, výrobce elektromobilů, už buduje i svou vlastní přepravní firmu a čínské loděnice jsou zahlceny zakázkami na stavbu desítek nových zaoceánských monster, napsal web Quartz. Jen zmíněná BYD si objednala šest těchto lodí.

Mimochodem, značka BYD z Šen-čenu už v produkci aut s akumulátory dohání amerického konkurenta Teslu. Loni zvýšila prodeje elektromobilů meziročně o 208 procent, Tesla Elona Muska „jen“ o 40 procent. V absolutních číslech to znamená prodej 1,86 milionu elektromobilů a dobíjecích hybridů, které sjely z linek čínského výrobce. Oproti tomu Tesla loni prodala 1,31 milionu vozů s elektrickým pohonem.

„Čínský export aut už se nebude dusit kvůli kapacitě námořní dopravy,“ hlásá (podle webu Quartz) titulek na čínském webu China Automotive News. Asijská ekonomika má ambici být v přepravě automobilů soběstačná i na globální úrovni.

První lodě vznikly v 60. letech 20. století

Historicky vznikla potřeba specializovaných lodí pro přepravu automobilů v 60. letech 20. století.

Anglicky se označují roll-on/roll-off (zkráceně ro-ro), protože na ně najíždějí a pak z nich sjíždějí vozy přímo po rampách v přístavech. Veterán lodního průmyslu a bývalý prezident amerického Národního úřadu pro nákladní dopravu James McNamara vysvětlil, že nové lodě nahradily složité a zdlouhavé nakládání automobilů pomocí jeřábů.

Od 60. let minulého století rostl tlak na stále vyšší přepravu aut mezi kontinenty a s tím i požadavek na rychlejší nakládku a vykládku. S prvními „plovoucími garážemi“ přišli Japonci. „Byla to úplně nová myšlenka. Stačí odvézt auta na loď a pak z lodi,“ popisuje evoluci japonská dopravní společnost Mitsui OSK Lines. První japonská ro-ro loď se jmenovala Oppama Maru a dokázala přepravit 1200 aut. Největší lodě dokážou v současnosti přepravovat až 8500 osobních automobilů.

V posledních letech ale dochází ke snižování tempa růstu stavby nových lodí. V letech 2019 a 2020 celková kapacita těchto lodí dokonce poklesla, uvedla britská společnost Clarksons Research.

Produkce automobilů ale nadále roste. Během covidové pandemie navíc došlo k narušení dodavatelských řetězců a cena za přepravu aut vzrostla mezi rokem 2020 a koncem roku 2022 o 300 procent.

Čína cítí příležitost a jedná

V letech 2024 až 2030 bude potřeba postavit a zprovoznit sto až dvě stovky těchto specializovaných lodí v důsledku stárnutí současné flotily. A právě Čína cítí v tomto sektoru obchodní příležitost. Souvisí to také s tím, že chce získat větší vliv na globálním trhu s elektromobily.

Už loni registrovaly čínské loděnice objednávky na celkem 58 nových lodí pro přepravu automobilů. Tedy vyšší počet plavidel, než tvoří současná čínská flotila. Asijská ekonomika tak stojí za 86 procenty všech objednávek po celém světě.

GRAF: Objednávky na nové ro-ro lodě (podle zemí, které jich staví nejvíce)
Jde o potvrzené objednávky ke konci prosince 2022, podíly zemí na celkovém počtu objednávek jsou v procentech.   

Zdroj: Clarksons Research

Ekonomicky to bude znamenat stále větší konkurenční výhodu pro Peking, protože bude moci „hovořit“ do ceny za dopravu automobilů.

A pro Západ to může znamenat i bezpečnostní riziko. Protože ro-ro lodě může nasadit čínská armáda také pro vylodění techniky a vojáků při vojenském konfliktu, jako je obsazení Tchaj-wanu. Před tímto aspektem varuje Michael Dahm, bývalý americký námořní zpravodajský důstojník a nyní analytik neziskové firmy Mitre Corporation.

Primárně ale Čína sází na další růst a rozmach autoprůmyslu, a tedy růst prodejů automobilů. Čína věří, že toto odvětví bude nesmírně lukrativní. Čínská státní ekonomická informační agentura to asi vystihla nejlépe. S rozmachem vývozu automobilů se podle ní transportní lodě s automobily stanou „stroji na tisk peněz na moři“.