Co stojí za exodem českých firem z daňových rájů?

České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Za první letošní čtvrtletí se jejich počet snížil o 259, což je větší pokles než za (celé) poslední tři roky. Vyplývá to z aktuálních informací poradenské společnosti Bisnode.

Podle nich v zemích s daňovým zvýhodněním sídlí přes 12,5 tisíce českých firem, přičemž za první kvartál se jejich počet snížil o 259.

Ve zrychleném tempu tak pokračuje proces, který započal v polovině probíhajícího desetiletí a který spočívá v „odlivu“ českých firem z daňových rájů.

GRAF: Nejčastější české daňové ráje
Graf ukazuje počet českých společností s vlastníkem z vybraných daňových rájů za 1. čtvrtletí 2019. 

Zdroj: Bisnode

Antirájová kampaň

Důvodem ztráty zájmu o kontrolu firmy z daňového ráje je především mezinárodní tlak, který je na daňové ráje vyvíjen zejména v posledních několika letech. Do značné míry jej pomohl odstartovat mediální zájem o daňové ráje spojený s kauzami typu Luxembourg Leaks či Panama Papers.

VÍCE K TÉMATU:

Riziko zrušení hotovosti? Všechny peníze budou daněny a pod dohledem

Šok pro Švýcarsko. Je na šedém seznamu daňových rájů. Co to znamená?

Daňové ráje jsou ale také v rostoucí míře viděny jako zdroj růstu ekonomické nerovnosti ve společnosti, jelikož je v disproporční míře využívají bohatí lidé, zatímco chudší lidé a střední vrstvy své daňové povinnosti plní v mnohem vyšší míře.

Daňovým rájům neprospěla ani pokrizová vlna úsporných opatření zejména v evropských zemích, která vedla k zintenzivnění veřejné debaty nad spravedlností rozdělování celospolečenského bohatství.

Řada podnikatelů tak už nechce být s daňovým rájem spojována, neboť to představuje sílící reputační riziko.

Hrozba blacklistu

Symbolem zmíněného mezinárodního tlaku je v rostoucí míře „blacklist“ čili černá listina daňových rájů, jejíž předloňské vydání Evropská komise letos v březnu aktualizovala.

Zahrnula dalších deset zemí, které vykazují znaky jurisdikce nespolupracující právě v daňových otázkách. „Blacklist“ nyní obsahuje patnáct zemí či jurisdikcí (viz box).

Situaci však nelze vidět příliš černobíle. To, co platí pro většinu Čechů, neplatí pro všechny.

Češi mají rádi i „zakázané“ země

Obliba některých daňových rájů mezi Čechy naopak stoupá, a to včetně těch daňových rájů, které jsou zařazeny na zmíněný černý seznam EU.

Takovým daňovým rájem jsou například Marshallovy ostrovy. Tam v roce 2010 sídlilo pouze pět českých firem, na konci prvního kvartálu už to bylo 153 firem, tedy nejvíce v historii.

Mezi Čechy ale roste zájem například také o umístění sídla do Spojených arabských emirátů, které jsou, podobně jako Marshallovy ostrovy, rovněž na zmíněném černém seznamu obzvláště závadných daňových rájů. Od roku 2010 narostl počet českých firem se sídlem v SAE ze 184 na dosavadní maximum 373.