Dva členové bankovní rady i nadále hlasují pro zvýšení úrokových sazeb. Bankovní rada jako celek se ale posouvá holubičím směrem. Na rozdíl od minulého zasedání tentokrát bankovní rada nevnímá rizika už jako lehce proinflační, ale jako vyrovnaná.
Proinflační riziko je stále podle guvernéra Jiřího Rusnoka slabší než očekávaná česká koruna. Na druhou stranu slabší hospodářský výkon našich hlavních obchodních partnerů a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků (o něco pomalejší mzdy a domácí spotřeba) vnímá jako faktory protiinflační.
Slábnoucí Německo: brzda českého průmyslu
Guvernér Rusnok specificky podle očekávání zmínil situaci v Německu. Německý průmysl přes snahu o stabilizaci zůstává v řadě klíčových oblastí, jako jsou automobilky, produkce kovů, ale i strojírenství, velice slabý. Značná část lednového zlepšení šla ve skutečnosti za energetikou a produkcí rafinerií. A ani předstihové ukazatele zatím neukazují v německém průmyslu na rychlý obrat.
Špatné výkony průmyslu sice zatím kompenzují zejména služby a obchod, to jsou však odvětví, na která nemá česká ekonomika takové vazby. Právě slabé Německo a eurozóna jsou zásadní brzdou dalšího růstu sazeb. Politické nejistoty jako brexit nebo obchodní války zatím guvernér tolik neakcentuje.
I proto bude v nejbližších měsících zásadní sledovat kromě domácích zpráv právě další vývoj v Německu. Dál počítáme s tím, že ČNB zvýší sazby v tomto roce pouze jednou ve druhé polovině roku. A to nehledě na to, že guvernér Rusnok zatím ještě nevyloučil možnost dvojnásobného zvýšení sazeb.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Doplatí Češi na důsledky šoků, jež postihly německou ekonomiku?