Čína jako trhák pro Hollywood. Američané kvůli tomu upravují scénáře i herce

Čínský trh s rychle rostoucí střední třídou představuje potenciál, který hollywoodští filmaři a producenti nemohou jen tak přehlížet.

Také proto se v posledních letech množí nejen nejrůznější formy spolupráce mezi Hollywoodem a Čínou, ale i přímé investice obřích čínských firem podnikajících (mimo jiné) v oblasti médií a filmu do zavedených amerických společností, které po desetiletí dominují světovému filmovému průmyslu.

Stamilionové publikum, stamilionové zisky

S ekonomickým vlivem však zcela přirozeně přichází také vliv ideologický, což dokazují mnohé příklady kompromisů a ústupků, kterých se Hollywood v posledních letech v případě filmů cílených na uvedení na čínském trhu dopouští.

Tento vliv je natolik zjevný, že si ho již všimli v americkém kongresu, kde loni na podzim 18 senátorů z obou pólů politického spektra vyzvalo otevřeným dopisem americkému kontrolnímu úřadu (Government Accountability Office, GAO) k větší obezřetnosti při posuzování některých čínských investic v USA.

Výslovně v něm zmiňují, že definice národní bezpečnosti by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala otázky propagandy a kontroly médií, jakož i instituce sloužící coby nástroje soft power.

Dlouhodobě nejžádanější asijský herec v Hollywoodu a jeden z nejlépe placených filmových umělců světa Jackie Chan, který byl loni na podzim Americkou filmovou akademií oceněn čestným Oscarem, okomentoval současnou situaci v Hollywoodu slovy:

Když Čína nebyla [cílovým] trhem, vše se řídilo podle Ameriky. Ale dnes se mě všichni ptají, ‚Myslíte si, že se to bude čínským divákům líbit?‘ Všichni scénáristé a producenti nyní myslí na Čínu. Čína je teď středobodem všeho.

Jackie Chan pózuje s Oscarem. Zdroj: Jackiechan.com

Pro Wall Street Journal se podobně vyjádřil např. i  Adam Goodman, bývalý ředitel produkce u Paramount Pictures, který nyní řídí produkční společnost financovanou pekingskou technologickou firmou LeEco.

Čínští komunisté zachraňují lidstvo před roboty

Časopis Time již dříve publikoval články o některých kontroverzních případech ústupků Hollywoodu čínskému nátlaku a v lednu tohoto roku přinesl rozsáhlé shrnutí doplněné přehledem největších čínských koprodukcí a investic do spolupráce s Hollywoodem.

Pokud jste si coby milovníci americké komerční kinematografie kladli například otázku, proč ve filmu Marťan (The Martian, rež. Ridley Scott) z roku 2015 amerického kosmonauta zachrání kolegové z čínské vesmírné stanice, proč ve čtvrtém dílu série Transformers: Zánik (Transformers: Age of Extinction, rež. Michael Bay, 2014) čínská Komunistická strana zachraňuje lidstvo před invazí robotů, zatímco americká vláda selhala, nebo proč byl Studio Marvel ve filmové adaptaci slavného komiksu Doctor Strange (rež. Scott Derricson, 2016) tibetský mystik nahrazen keltskou čarodějkou, autorka článku Hannah Beechová vám na ni v The Times poskytne odpověď.

Stejné důvody stojí i za množícími se případy výměny herců a v poslední době i režisérů mezi Čínou a Hollywoodem.

Namátkou můžeme zmínit epizodní roli v současnosti největší čínské herecké hvězdy Fan Ping-pingové v jednom z dílů série X-men (nakonec její scény zůstaly pouze ve verzi určené pro čínský trh) a účinkování Matta Damona v kasovním trháku Velká čínská zeď (Čchang-čcheng, 2016), který natočil jeden z nejslavnějších čínských režisérů Čang I-mou (natočil také např. Klán létajících dyýk, pozn. red.).

VIDEO: Oficiální trailer filmu Velká čínská zeď

Zdroj: YouTube.com

Film mimochodem v Číně rozpoutal vlnu kritiky pohříchu koloniálním motivem, kdy „čínskou civilizaci zachraňuje bílý muž“ – nota bene Američan – jako v každé správné hollywoodské akční klasice (viz např. tady a tady).

Kupujeme hollywoodská studia

Pokud jde o investice a akvizice, k nejvýznamnějším patří ty realizované čínským gigantem podnikajícím v realitách a zábavním průmyslu, společností Dalian Wanda.

Ta v loňském roce koupila hollywoodské studio Legendary Entertainment a již předtím investovala do nákupu dvou velkých řetězců multiplexů v Americe a Evropě. Dále Wanda uzavřela dohodu o podílu na financování projektů se společnostmi Sony Pictures a Dick Clark Productions, přičemž druhá jmenovaná produkuje Zlaté glóby a American Music Awards.

V poslední době se Dalian Wanda v médiích skloňuje v souvislosti s pozorností, již věnují čínští regulátoři některým čínským bankám poskytujícím mamutím společnostem (třeba právě Dalian Wanda, ale i Anbang, HNA a Fosun) půjčky na zahraniční akvizice.

Pozadu nezůstávají ani další čínští giganti v oblasti podnikání na internetu a v zábavním průmyslu, Alibaba a Tencent. Obě skupiny investovaly do menších hollywoodských studií a podílely se na produkci takových filmů, jako jsou nové díly sérií Mission Impossible či Star Trek.

Alibaba také spolupracuje mimo jiné s jedním z předních hollywoodských režisérů Stevenem Spielbergem.

Televizní stanice z Mao Ce-tungovy rodné provincie Chu-nan (Chu-nan wej-š‘) zase investovala do společnosti Lionsgate, mimo jiné producenta Hunger Games (zdroj Time).

Propaganda se západní tváří

Důvody k takové „spolupráci“ jsou z čínské strany ryze pragmatickým krokem. Čína se dlouhodobě pokouší nejrůznějšími cestami a způsoby posílit svoji pozici ve světě.

V tuto chvíli je však asi tou nejzásadnější překážkou v pomyslném boji o globální mocenské prvenství to, že jí chybí dostatečně „sexy image“.

I ti, kteří touží po čínských investicích nebo vidí spásu v úspěšném proniknutí na tamní zdánlivě neomezený trh, jsou v důsledku často odrazeni přímočarou a všudypřítomou propagandou, kterou chrlí stávající komunistický režim s krvavou minulostí, ve světě nechvalně známý potlačováním lidských práv.

Tento fakt značně oslabuje působení čínské soft power, která se jinak jeví jako velice účinná zbraň, jak si na svou stranu získat nejen politiky/ podnikatele, ale také zahraniční „masy“.

Stačí si vzpomenout na pozitivní obraz, který si dokázal nesrovnatelně menší soused Číny, Jižní Korea, vybudovat díky líbivé popkultuře, jíž symbolicky dobývá celý svět, včetně samotné Číny, pro niž je v tomto ohledu dalším ze vzorů hodných následování.

Článek, jehož autorem je projekt Sinopsis, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org