Zatímco americký Fed bojuje s negativními dopady nového koronaviru překvapivým snížením úrokových sazeb, kartel OPEC+ zamířil na jednání do Vídně o hlubších těžebních škrtech.
A jednání to rozhodně nebyla jednoduchá. Cena ropy Brent propadla od počátku roku o více než 20 procent až k hranici 50 dolarů za barel. Mezi členskými státy však nepanuje shoda, jak na koronavirový šok vlastně reagovat.
GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Od začátku roku 2019 do současnosti, v USD za barel
Zdroj: tradingeconomics.com
Tato vnitřní rozpolcenost není v rámci aliance OPEC+ žádnou novinkou. Nakonec již prosincová dohoda na omezení těžby v rozsahu 2,1 milionu barelů denně (včetně 400tisícového dobrovolného příspěvku Saúdů) byla výsledkem zdlouhavých jednání.
Vážnější situace
Tři měsíce poté však čelí kartel o poznání vážnější situaci. Globální ropná poptávka totiž v důsledku šíření koronaviru (a bezprecedentních karanténních opatření) doslova kolabuje.
Podle některých odhadů by dokonce v tomto roce mohla zaznamenat meziroční (!) pokles. Stalo by se tak teprve počtvrté za posledních čtyřicet let, což ilustruje, jak vážná je situace na poptávkové straně trhu.
GRAF: Vývoj světové poptávky po ropě
Od roku 2018 do roku 2024, v mil. barelů denně
Zdroj: IEA
Producentské státy proto mají na stole variantu prohloubení dosavadních škrtů o 0,6 až jeden milion barelů denně pro druhé čtvrtletí tohoto roku.
Nejisté Rusko
Problém nicméně je, že zatímco Saúdové by si dokázali představit ještě o poznání agresivnější omezení produkce, Rusko se staví kriticky vůči samotné myšlence hlubších škrtů.
Aktuality z jednání OPEC |
ČTK – OPEC se ve Vídni 5. března dohodl na snížení těžby suroviny o 1,5 milionu barelů denně. Snížení je ale podmíněno souhlasem Ruska. Dohodnutý objem se týká skupiny OPEC+, která zahrnuje jak členské země kartelu, tak jejich spojence, právě včetně Ruska. Rozhodující jednání se čeká o den později. |
Moskva přitom argumentuje nejasným rozsahem a délkou trvání koronavirového šoku do poptávky. A také pokračující ztrátou tržního podílu ve prospěch konkurenčních (zejména amerických) producentů.
Naše odhady indikují potřebu hlubších těžebních škrtů na horní hranici (a ideálně i nad ní) kartelem zvažovaného pásma, pokud by nemělo dojít k mohutnému převisu ropy na trzích v prvním pololetí tohoto roku.
V případě, že by šíření koronavirové nákazy mělo ještě významnější a déletrvající dopad na ropnou poptávku. Je také možné, že by se na trh vrátila občanskou válkou sužovaná libyjská produkce, ani tento krok však nemusí stačit ke stabilizaci cen.
Toho si je koneckonců dobře vědom i trh, který od Saúdské Arábie a spol. očekává prohloubení těžebních škrtů přinejmenším o jeden milion barelů denně. Přitom cokoli pod touto hranicí (natož možnost ne-dohody) by hrozilo bezprostředním propadem cen ropy významně pod úroveň 50 dolarů za barel.