Bude únorová inflace zážehem pro konec intervencí ČNB?

Tak vysokou inflaci Česko nepamatuje celé čtyři roky. A nejnovější data potvrdila, že inflace zrychluje, jak se očekávalo. Spotřebitelské ceny v únoru vzrostly meziměsíčně o čtyři desetiny procenta na úroveň 2,5 procenta, především zásluhou zdražujících potravin a zimních dovolených.

Tak dlouho si centrální banka přála inflaci, až se konečně objevila. A to dokonce vyšší, než banka předpokládala ve své poslední prognóze.

GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních pět let, měsíční údaje v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Hlavní motory inflace nejsou nijak zvlášť stabilní – dynamiku cen ženou vpřed především dražší potraviny, pohonné hmoty a zdražování v pohostinství a hoteliérství (pravděpodobně kvůli EET).

Ceny však (i když pomaleji) rostou napříč spotřebitelským košem a nízká nezaměstnanost v kombinaci s rostoucími mzdami bude pravděpodobně udržovat inflační dynamiku poblíž cíle ČNB i ve chvíli, kdy odezní efekt dražšího benzínu a EET.

Konec intervencí se blíží

I proto s blížícím se koncem prvního kvartálu (a tvrdého závazku ČNB) budou také růst sázky na opuštění intervenčního režimu centrální banky. Jen za první březnový týden sázky na silnější korunu odhadem vzrostly o necelé 4 miliardy eur, což je podobně silné tempo jako na začátku ledna 2017.

My dál věříme, že centrální banka opustí intervenční režim již v průběhu druhého kvartálu 2017. I když je tedy koruna v tuto chvíli podle většiny dostupných měřítek překoupená, příliv peněz do korun před březnovým zasedáním ČNB poleví jen těžko.

GRAF: Vývoj objemu intervencí ČNB
Jde o objem za jednotlivé měsíce, v nichž byla ČNB aktivní, údaje jsou v miliardách korun.

Pozn.: * Jde o odhad analytiků.

Zdroj: ČNB

Výhled na rok dopředu navíc nijak nenaznačuje, že by se inflace měla znovu propadnout pod cíl ČNB, a proto není důvod prodlužovat intervenční epizodu dále za hranici prvního čtvrtletí.

Zvlášť když růst inflace není z evropského pohledu v ČR nijak výjimečný, protože inflace nabývá na síle i v eurozóně, kde se ji (a zřejmě nejen ji, ale i poptávku po jižních dluhopisech) Evropská centrální banka (ECB) snaží podporovat masivním tiskem nových eur.

ECB zůstává opatrnější

ECB se rozhodně na konec své politiky kvantitativního uvolňování (QE) zatím příliš nepřipravuje.

I když se inflace po čtyřech letech vyšplhala na cíl centrální banky a z reálné ekonomiky chodí samá dobrá čísla, centrální bankéři ve Frankfurtu budou opatrnější.

GRAF: Vývoj inflace v eurozóně
Za posledních pět let, měsíční údaje v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Nová prognóza sice na letošní rok posune inflaci vzhůru (z 1,3 procenta na 1,6 procenta), s výhledem na roky 2018 a 2019 se ale moc hýbat nebude. Jádrová inflace přitom zatím zůstává hodně nízká (0,9 procenta) a eurozónu v nejbližších měsících čeká adrenalinový volební maraton.

I proto si ECB s úvahami nad dalším osekáním QE počká na podzim – jádrová inflace bude tou dobou pravděpodobně výše a budeme mít za sebou francouzské volby.

A tak si euro bude muset na pozitivní obrat na frontě s dolarem ještě nějakou chvíli počkat.