Aleš Brix (Česká mincovna): Zlato Češi ve srovnání se Západem moc nekupují, ale lepší se to

„Když nevlastníte alespoň nějaké zlato, tak neznáte dějiny nebo nerozumíte ekonomice,“ to jsou slova amerického miliardáře a zakladatele jednoho z největších hedgeových fondů na světě Raye Dalia. Poměrně dobře vystihují fakt, že zlato je bezpečným přístavem v oceánu dluhů a v nejistých dobách, které odolává náladovosti trhů a po staletí si drží svoji hodnotu, zatímco kupní síla dolaru jen za posledních osm dekád poklesla o 95 procent.

„Zlato chleba nežere,“ glosuje to v rozhovoru pro Peak.cz obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix s tím, že investice do žlutého kovu nabízí trvalé a slušné zhodnocení. „Historicky stála unce zlata 400 dolarů a dnes je na 1 400 dolarech. Nezažívá žádné volné pády ani raketové starty. A od chvíle, kdy si ho lidstvo zvolilo jako předmět směny, nikdo neobjevil nic, co by jej tak dobře alternovalo,“ říká.

V očích českých investorů podle něj dostalo zlato neprávem punc alternativní investice pro bohaté. V České mincovně se tento mýtus snaží vyvracet. Před necelými dvěma lety proto nabídli produkt Zlaté spoření, které investorům umožňuje v pravidelných intervalech odkládat částky třeba i v řádech stokorun, které postupně proměňují za zlaté mince a slitky. Produkt u veřejnosti slaví úspěch, a proto se v mincovně rozhodli, že přijdou i s jeho stříbrnou verzí.

Cena zlata už nějakou dobu láme rekordy. Nahrává tomu současné globální očekávání se snižováním amerických sazeb, které oslabuje měnu. Je podle vás investice do zlata nadevše?

Myslím, že člověk by vždy měl uvažovat selským rozumem, a netroufám si tvrdit, že je zlato nadevše, ale mělo by mít své místo v investičním portfoliu, tak jako nemovitosti nebo pozemky.

Je náhoda, že jste jmenoval samé fyzické investice? Ve výčtu jste vynechal čistě finanční věci jako akcie, podílové fondy či kryptoměny. Nejste jejich zastáncem?

Tak to není, i když přiznávám, že jsem zvyklý si na své investice sáhnout. Ale proti radám bookmakerů se samozřejmě nestavím.

Co vás osobně na zlatu jako investici fascinuje?

Řeknu to zpříma, zlato chleba nežere. Investorovi dává jistý pocit volnosti. Ten s ním kromě bezpečného skladování nemá žádné jiné náklady, a navíc zlato nabízí trvalé a slušné zhodnocení. Historicky stála unce zlata 400 dolarů a dnes je na 1 400 dolarech. Nezažívá žádné volné pády ani raketové starty. A od chvíle, kdy si ho lidstvo zvolilo jako předmět směny, nikdo neobjevil nic, co by jej tak dobře alternovalo.

V českých sejfech ozvěna

Přesto sejfy českých domácností zlatem zrovna neoplývají, má spíše punc alternativní investice…

To je pravda. V západních kulturách drží občané ve zlatě v průměru pěti- až šestinásobek toho, co je běžné v Česku. Místo toho mají Češi vysoké zůstatky na spořicích účtech.

Aleš Brix, obchodní ředitel České mincovny. Foto: Josef Karel Hlavatý

Jaká je tedy podle vás ideální skladba investičního portfolia?

Vždy záleží na možnostech a individuálním nastavení investora, ale rozhodně by v něm měly být zastoupeny nemovitosti, zlato a klasické produkty finančního trhu. A dokážu si představit, že klidně v třetinovém poměru.

Jak se současný tržní vývoj propisuje do výsledků České mincovny? Vzrostla vám poptávka po zlatých investičních cihlách, slitcích a investičních mincích?

Posledních sedm let v řadě rosteme, a to ve všech produktových kategoriích. Poptávka sílí ruku v ruce s osvětou a edukací veřejnosti, ale přibývá nám také konkurence. V oblasti ražby nových mincí jsme lídrem i tvůrcem trhu, k čemuž nám dopomáhá i exkluzivní ražební oprávnění od České národní banky, pro niž zhotovujeme oběžné mince, které má každý v peněžence. V kategorii prodejců investičního zlata patříme mezi největší hráče na českém trhu.

Kov s emocí i příběhem

Jsou mince z vaší dílny spíše investicí do zlata, nebo převažuje jejich umělecká hodnota?

Záleží na typu emise, ale obecně v sobě mince spojuje několik předností. Je to ryzí kov, v němž jsou ukryty příběhy a emoce, ať už jsou to momenty z dávné, či poměrně nedávné historie. Ve spolupráci se špičkovými umělci se snažíme ztvárnit takové motivy, které jsou atraktivní jak pro sběratele, investory, numizmatiky, tak pro laickou veřejnost. Mince s uměleckým přesahem a nižším emisním limitem slibují vyšší zhodnocení na sekundárním trhu, protože jsou zajímavější pro širší skupinu potenciálních kupců.

Umělecká přidaná hodnota je nedílnou součástí mincí a pamětních medailí z drahého kovu. Foto: Josef Karel Hlavatý

Na co by si investoři při jejich pořízení měli dát největší pozor?

Rozhodně na ryzost kovu. Ačkoli je většina dnešních výrobců investičního zlata poctivá, v minulosti se objevily případy, kdy firmy do zlata přidávaly i jiné kovy. Zlato nakupujte jen u prověřeného prodejce. (V Česku vede evidenci poctivých obchodníků se zlatem ČNB a má ji zveřejněnou na svých webových stránkách, pozn. red.) Neméně důležité je sledovat chování prodejce. Ten má vystupovat v roli průvodce a rádce, za žádných okolností nesmí na investora vyvíjet nátlak. Zcela nevhodné jsou proto nákupy investičního zlata přes telefon, skrze televizní nabídky nebo on-line v případě, že nemá prodejce kamenný showroom, kde si můžete investici v klidu prohlédnout v její fyzické podobě. A samozřejmě nepodceňovat emisní limit, protože jen produkce s dohledným limitem je jedinečná. A přidal bych ještě jednu dobrou radu.

Jakou?

V momentě, kdy ukládáte prostředky v hodnotě statisíců korun, je dobré nákupy rozložit v čase. Je zbytečné s krvavýma očima sledovat vývojové grafy a vyčkávat na nejlepší cenu. Způsob odkládání si formou pravidelných částek vám v čase přinese největší efekt.

Asi narážíte na formu spoření ve zlatě, kterou už přes rok nabízíte klientům. Jak velký je o tento produkt zájem?

Zlaté spoření nabízíme od podzimu 2017 a dnes už máme jednotky tisíc investorů, kteří v týdenních nebo měsíčních intervalech odkládají do zlata prostředky v řádu stovek či tisíců korun, jednoduše, bez skrytých poplatků, skrze naši on-line aplikaci. V nabídce máme několik typů cihel a investičních mincí, včetně těch zahraničních, z nichž si klient vybírá podle své kupní síly. Poté, co naspoří požadovanou sumu, mu produkt přijde domů nebo mu ho uschováme v našich sejfech. Chceme lidem ukázat, že investovat do zlata může opravdu každý. Spoření je koncipováno na maximálně pět let, což je investiční horizont, kam klienti, kteří jsou „teď a tady“, ještě dohlédnou. Letos na podzim spustíme také Stříbrné spoření.

Podle jakého klíče v České mincovně nastavujete emisní limity?

To je naše know-how, odvíjí se od účelu emise, zda má produkt ambici uplatnit se i jinde než na českém a slovenském trhu. Nižší emisní limit jednoznačně činí investici zajímavější. Nedávno jsme například ke stému výročí založení republiky vydali set tří zlatých investičních mincí s motivem českého lva v nákladu 15 kusů a celkové hodnotě 1,6 milionu korun. Po dvou měsících od uvedení byla emise vyprodána. Naproti tomu emise českého lva ve stříbře z roku 2018, která šla i do nabídky největšího distribučního amerického serveru, měla náklad 20 tisíc kusů.

Zlatá investiční mince s motivem Českého lva. Foto: Josef Karel Hlavatý

Je o mince, které zdobí symbol české státnosti, v zahraničí zájem?

V zahraničí, zejména pak v Asii, slavíme největší úspěch s památečními mincemi k různým životním událostem, například k narození dítěte, které zdobí jablonecké krystaly. Na čínských webech jsou zpravidla do pár sekund rozprodány.

Památeční minci k narození dítěte zdobí jablonecké krystaly. Foto: Josef Karel Hlavatý

Motivy mincí z dílny České mincovny jsou velmi různorodé, od portrétů významných osobností přes významné stavby a historické okamžiky až po zvířecí rekordmany či pohádkové postavy z večerníčků. Sbíráte náměty takzvaně „z ulice“?

Ne každý a ne vše se může dostat na minci. I sportovci nejprve musí vyhrát olympiádu, abychom je na minci zvěčnili. S motivy přichází kolegium autorů, produktové oddělení i management, a to s velkým předstihem. Skladbu emisí známe minimálně rok a půl předem. Ostatně proces od nápadu k realizaci může – specificky u žijících osobností – trvat klidně několik let. Občas si s předstihem vsadíme na černého koně, jako tomu bylo v případě olympijské vítězky Martiny Sáblíkové, na jejímž portrétu jsme pracovali s předstihem a ve chvíli, kdy na olympiádě vjížděla do posledního kola své zlaté jízdy, už jsme měli její sádrový model a po jejím návratu medaile, které jsme představovali veřejnosti.

Zlatý slavík ve zlatě

Které motivy jdou u české veřejnosti nejvíce „na dračku“?

Před pěti lety jsme vyrobili 250 kusů zlaté uncové medaile s portrétem Karla Gotta v ceně 55 tisíc korun. Vyprodaná byla za 36 hodin. Tři měsíce nato byla vydražena na sekundárním trhu za cenu převyšující 100 tisíc korun. Na tento úspěch nyní navazujeme u příležitosti mistrových 80. narozenin setem medailí s jeho portrétem v nákladu 500 kusů a očekáváme, že i ty brzy doprodáme. Zlatá medaile s portrétem Jana Wericha se do distribuce ani nedostala, celý náklad byl dopředu rezervován. Obdobně dopadla sada zlatých pamětních medailí s Karlem IV. z roku 1999, z níž pamětní mince s motivem založení Nového Města pražského získala mezinárodní ocenění Nejkrásnější zlatá mince roku 1999.

Co nového chystáte?

Na podzim budeme připomínat 30 let od sametové revoluce, máme také ambici představit další sérii hokejových legend a českých pilotů ve službách RAF z doby bitvy o Británii. Nabídneme už zmíněné Stříbrné spoření a finalizujeme emisi českého lva s překvapením.

Ve spolupráci s ilustrátorkou Lucií Seidlovou připravila Česká mincovna cyklus vzdělávacích knížek pro děti, mapující historii platidel na českém území. Foto: Josef Karel Hlavatý

Co konkrétního se skrývá za překvapením?

Řekněme, že nás baví sety. A ty velké s motivem české státnosti jsme už dělali.

Nejeden světový unikát

Česká mincovna má na kontě jeden světový unikát. Ke stému výročí měny vyrobila pro Českou národní banku zlatou minci vážící 130 kilo, která jako jediná v této hmotnostní kategorii není odlitá, ale vyrobená mincovní technikou, tedy technologií frézování a gravírování. Nevznikala ale přímo v Jablonci. Proč?

My jsme na tu mezinárodní spolupráci naopak hrdí. Je výsledkem téměř dvouletého úsilí. Ve Švýcarsku jsme nechali odlít ingot, jehož váha dosahovala více než čtvrt tuny. V rakouské mincovně jsme z něj technologií hlubokého frézování nechali odstranit téměř polovinu váhy a v Jablonci jsme minci finalizovali – gravírovali a leštili. Lidská práce, invence i nástroje, které jsme pro tento účel museli nechat zhotovit, byly skutečně unikátní. Mince se stala součástí státního pokladu.

Zlatá mince, která váží 130 kilo, je součástí národního pokladu. Foto: archiv České mincovny

Její nominální hodnota je 100 milionů korun, reálná bude ovšem vyšší. Máte představu, kolik to je?

Odhaduji, že to bude ke čtvrt miliardě korun. Jen zlato na ni použité převyšuje její nominální hodnotu.

Vydělali jste na jejím zhotovení, nebo ekonomika zakázky šla protentokrát stranou a šlo vám zejména o prestiž?  

Řekněme, že tato zakázka skutečně nebyla předmětem obohacení se.

Opakovaně vítězíte v tendru na ražbu oběžných mincí pro ČNB. Rozhoduje i v tomto případě, jak je tomu u veřejného sektoru zvykem, nejnižší nabídková cena? 

Když vyrobíte minci co nejlevněji, snadno vám ji zkopírují. Ale ano, ČNB není výjimkou a tvrdě si hlídá, zda cena za ražbu odpovídá. Nicméně za těch 25 let, co pro ČNB zhotovujeme oběživo, dostatečně prověřila naši odbornost. Notabene česká kovová měna patří mezi ty nejméně a nejhůře padělatelné. Držíme si při její ražbě velký podíl ruční práce, což prakticky znemožňuje proces její falzifikace.

Netušila jsem, že by se to v době bankovek ještě vůbec dělo…

Budete se divit, ale teprve letos přišla Britská královská mincovna s více než desítkou ochranných prvků na své nové „librovce“, která vedla žebříček nejpadělatelnějších mincí.

Převyšují náklady výroby drobných mincí v oběhu jejich nominální hodnotu? Nebo už je nešvar z dob existence haléřových mincí překonán?

Nepřevyšují. Tento problém se možná diskutuje v případě eurocentů, jejichž stažení je složitým politickým rozhodnutím. V Česku jsme se postupně zbavovali desetníků, dvacetníků a naposledy padesátníků, kdy nejedno oko hráčů mariáše nezůstalo suché. Je třeba si uvědomit, že takové rozhodnutí s sebou nese spoustu dalších nákladů, mimo jiné je třeba tomu uzpůsobit všechny automaty, mincomaty a žetonomaty.

Nemáte strach o budoucnost mincovny v souvislosti s tím, jak roste obliba bezhotovostních plateb?

Kdybych žil v Norsku nebo ve Švédsku, tak jsem možná skeptičtější, protože tam ochota a vůle platit kartou i balíček žvýkaček je nezměrná. Daleko větší procento plateb tam probíhá prostřednictvím platebních karet. Ale v našich zeměpisných šířkách na to ještě nejsme připraveni a možná ani ochotni tak činit. Možná jednou, a to už třeba ani nebudou platební karty, mobilní aplikace ani chytré hodinky, jejichž prostřednictvím dnes platíme, ale třeba už budeme vybaveni čipem pod kůží, aby se nám nestalo, že zapomeneme peněženku doma nebo nám ji někdo odcizí. Věřím ale, že to hned tak nebude. Za pravdu mi dávají i statistiky. Objem oběžných mincí, který dodáváme každý rok pro ČNB, stále roste. V posledních letech například kvůli tomu, že se Česká republika stává atraktivní turistickou destinací a s každou další přímou leteckou linkou z jiných konců světa odlétá v kapsách návštěvníků i kov, který jim zůstává jako připomínka na jejich cestu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Pavel Doležal (AVANT): Nemovitostní fond je pro mě základní investiční strategie

Jiří Denner (MICo): Bude trvat ještě roky, než bude zelená energie dávat ekonomický smysl

Petr Volný (Upvest): Chceme být standardem alternativního financování pro developery i šancí pro drobné investory