Technologičtí giganti versus vydavatelé: v Bruselu zuří boj o miliardy

Málokterý zákon se v poslední době dočkal tak silné pozornosti vlivných lobbistů jako směrnice, kterou se mají tento týden zabývat poslanci Evropského parlamentu.

Jde o změnu autorského zákona, takzvaného copyright law, a především pak o dva jeho konkrétní články s čísly 11 a 13, které budí značné emoce. Zejména proto, že jsou s nimi spojeny obrovské finanční zájmy.

Obrovský zájem

Na jedné straně zájmy nadnárodních technologických gigantů, jako jsou Facebook nebo Google a jiní takzvaní „agregátoři obsahu třetích stran“, na straně druhé zájmy umělců a vydavatelů.

„Zájem lobbistů a copyright law. Co myslíte? Byl obrovský jako dlouho ne,“ pokyvuje ve své kanceláři hlavou ředitel Gisuseppe Abamonte, ředitel generálního ředitelství EU Connect, které má na starosti komunikační sítě, obsah a technologie.

První návrh směrnice se objevil již v roce 2016 a od počátku bylo všem zainteresovaným stranám jasné, že půjde o hodně.

Kdo to nakonec zaplatí?

„Tato směrnice je důležitá pro přežití tisku, agregátoři obsahu musí začít platit těm, kdo obsah reálně vytvářejí. Má se tím zlepšit vyjednávací pozice k monetizaci obsahu,“ přibližuje obsah sporného článku 11 Gisuseppe Abamonte.

Jenže příklad z minulosti ukazuje, že tomu tak být nemusí. Podobný zákon v minulosti přijalo například Španělsko. Firma Google na opatření reagovala tak, že v zemi zrušila svou službu Google News, která „sbírá“ zprávy z nejrůznějších serverů.

Pokud by však změna přišla na centrální evropské úrovni, musel by se Google (a další firmy) k problému postavit pravděpodobně jinak. Je však možné, že by se dohodl jen s velkými vydavatelskými domy a menší „producenti obsahu“ by měli i nadále smůlu.

Po vzoru hudebníků

Manuel Mateo z kabinetu evropské komisařky Mariyi Gabrielové, do jehož kompetence spadá právě tematika autorského práva, je – nijak překvapivě – zastáncem nové směrnice. A potvrzuje, že „bylo kolem toho opravdu hodně lobbingu“.

Pustila se do něj i známá jména. Již v červnu 2016 se na Evropskou komisi obrátilo přes tisíc umělců, mezi nimi Paul McCartney, Sting nebo Coldplay.

Za práva novinářů, tvůrců obsahu, v Bruselu otevřeně lobboval například i prezident Evropské federace novinářů (EFJ) Mogens Blicher Bjerregård. „Dává to možnost vyjednávat s firmami, jako je Facebook nebo Google. Je to naše práce, náš obsah, a tedy i naše věc,“ říká.

VÍCE K TÉMATU:

Proč digitalizační reforma autorského práva rozděluje Evropu?

Michal Feix (Seznam.cz): Evropská regulace nesmí zabíjet on-line byznys

„Odpůrci argumentují tím, že chceme zdanit odkazy na články, ale to není pravda. Link nerovná se obsah a je třeba najít míru toho, co ještě lze od třetích stran, od tvůrců obsahu, překlopit a co už ne. Je tu kritérium originality, kreativity. Jde o monetizaci obsahu, velké vydavatelské domy jsou pochopitelně pro,“ říká Manuel Mateo a přibližuje i podstatu dalšího sporného článku číslo 13.

„Řada firem umožňuje komukoli nahrávat na jejich servery cokoli, jenže tento obsah může být i v majetku třetích stran, třeba část filmu, píseň a podobně. Platforma, na níž si pak lze video přehrát, z toho získává peníze, ale legitimní držitel práv ne. Firmy by měly mít mechanismy, které to odhalí a s držiteli práv pak budou řešit, jak budou postupovat,“ vysvětluje Mateo.

„Kritici tvrdí, že požadujeme permanentní filtrování obsahu internetu. My ale říkáme jen to, že platformy mají mít mechanismy na to, jak se vypořádat s držiteli práv, ať už jde o filmy, hudbu, knihy, nebo softwarový průmysl,“ shrnuje Manuel Mateo.

Cenzura? Záchrana?

Zastánci změny dávají za příklad model švédského Spotify ve srovnání s kanálem YouTube patřícím pod Google. Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) jde držitelům autorských práv 20 dolarů ročně z jednoho uživatele Spotify, ale z YouTube jenom jeden dolar.

„Spotify už takto funguje, není důvod, proč by to neměly umět a dělat i jiné firmy,“ podotýká Gisuseppe Abamonte.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Giganti světového streamingu na burze: napodobí hudební Spotify filmový Netflix?

Streaming hudby posouvá hranice. Spotify začne více cílit na osobní vkus uživatelů

Byli byste ochotni za Facebook platit? Kolik by stála verze bez reklam?

Jen začátek diskusí

Směrnicí se budou zabývat již 4. července europoslanci. Ve středu 20. června text prošel jen těsně hlasováním v právním výboru Evropského parlamentu, což byl ale jen první nezbytný krok ke vzniku směrnice.

„Obsah se ještě může změnit. Není to finální rozhodnutí, je to začátek diskusí. Pokud by ale vše šlo úplně ideálně, někdy v září říjnu by mohla být směrnice schválena,“ říká Abamonte. Hned však doplňuje, že jde o text vyvolávající značné kontroverze i aktivitu lobbistů.

Ostatně řadu diskusí, často velmi bouřlivých, vyvolávaly oba články od začátku, kdy se o legislativní změně kolem autorského zákona začalo hovořit.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr

Za silnější novináře, či internetovou cenzuru

Směrnice budí pozornost a rozpory i v Česku. Například Piráti návrh označují za snahu o cenzuru internetu.

Ostatně i v ulicích Bruselu v den hlasování jezdil kolem parlamentu nákladní automobil s billboardem s nápisem: Europoslanci, chcete vstoupit do dějin jako ti, kdo zavedli cenzuru internetu? (viz fotografie, pozn. red.).

„V praxi to bude znamenat, že nějaký program bude automaticky říkat, co se dá a nedá nahrát, a skenovat každý nahraný soubor,“ říká předseda České pirátské strany Ivan Bartoš.

Na podporu změny naopak vznikl otevřený dopis evropských vydavatelů, který podepsali i zástupci prakticky všech tuzemských vydavatelských domů.

„Brzy budete požádáni, abyste hlasovali o směrnici, jejímž cílem je poskytnout novinářům v on-line světě silnější ochranu autorských práv. Jejich práva jsou v současné době neustále porušována, a to většinou společnostmi, jako je Google a Facebook. Domníváme se, že novináři si zaslouží podobnou ochranu, jako mají například hudebníci. A také si stejně zaslouží náhradu za porušení jejich práv,“ apelují v něm na evropské poslance.

Uvidíme tedy, kam se autorské právo v rámci evropské legislativy posune a jaké dopady to bude případně mít…

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.