Zkouška elektrického napětí: co přinese valná hromada ČEZ?

V pátek 22. června se uskuteční valná hromada největší tuzemské energetické společnosti ČEZ. Zároveň to bude poprvé od té doby, co hnutí ANO na podzim vyhrálo volby, což je dobré na úvod vědět.

Kromě otázky dividendy, v jejímž rámci hlavní akcionář pravděpodobně schválí návrh představenstva ve výši 33 korun na akcii, na programu bude i hlasování o složení dozorčí rady ČEZ.

Hra o dozor nad ČEZ

Právě rozložení křesel v dozorčí radě zpravidla odpovídá složení vlády. Smutným faktem tak je, že více než odbornost je k výkonu funkce potřebná správná stranická příslušnost.

Současný premiér Andrej Babiš se v minulosti netajil svým nesouhlasem s mnohými kroky vedení ČEZ v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem. Ten je však dlouholetým spojencem prezidenta Miloše Zemana, a tak se pravděpodobně na své pozici udrží.

Nahrává tomu i schůzka tria Babiš, Beneš a Zeman z minulého týdne na Pražském hradě, od níž vzápětí prezident odvedl pozornost pálením rudých trenýrek. Všichni tři aktéři údajně diskutovali o budoucnosti tuzemské energetiky, především ohledně možného dělení ČEZ, možná se však dotkli i témat setrvání Beneše v čele společnosti a složení dozorčí rady.

Babiš si totiž nebude chtít kvůli této záležitosti udělat z prezidenta nepřítele.

Rozdělí se ČEZ po vzoru německých utilit?

Beneš se už delší dobu snaží přesvědčit české politiky o tom, že by bylo vhodné společnost po vzoru německých energetik rozdělit. Nyní přichází s „novým“ návrhem, v jehož rámci by se z firmy vyčlenily obnovitelné zdroje a distribuce. Na této nově vzniklé společnosti by měli stávající akcionáři 51procentní podíl, zbytek by připadl státu.

TÉMA DĚLENÍ ČEZ ROZEBÍRAL PRO PEAK.CZ ODBORNÍK RADEK ŠKODA:

Nekonečný jaderný výběr, hra pro starší a pokročilé

Česká energetika roku 2018 nebude jen ČEZká

Třikrát české jaderné léto: kdo si počká, ten se nedočká

V mateřské firmě by zůstaly uhelné, plynové, vodní a jaderné elektrárny, ty by ze 100 procent ovládal stát, kterému by se tak otevřel prostor pro případnou dostavbu nových jaderných bloků, o čemž se hovoří už prakticky deset let.

Dělit, či nedělit?

Rozdělení ČEZ by mohlo být trhem přijato pozitivně, neboť nyní soukromí investoři stále čelí riziku podílení se na výstavbě nových jaderných bloků, které jsou velmi nejistou a nákladnou investicí.

Čistá energie je navíc ze strany EU mohutně podporovaná a může tak generovat vyšší zisky než tradiční fosilní elektrárny.

Napjatá atmosféra bude na valné hromadě panovat i kvůli minoritním akcionářům spojeným se skupinou J&T. Ti otevřeně vystupují proti vedení ČEZ, které se podle nich nechová v nejlepším zájmu akcionářů a koná špatné kroky.

Z toho důvodu usilují o zrušení opčního programu pro manažery firmy, kteří si tuto formu odměňování vzhledem ke své práci podle J&T nezaslouží.

Na čem závisí kurz akcií ČEZ?

ČEZ je, podobně jako jiné energetické tituly, výrazně závislý na ceně silové elektřiny. Společnost sice tradičně předprodává svoji produkci dopředu, tudíž její hospodaření reaguje na vývoj cen elektřiny se zpožděním, nicméně kurz akcie koreluje se silovou elektřinou velmi výrazně.

Svých maxim dosáhla akcie na přelomu let 2007 a 2008, kdy se prodávala za více než 1 400 korun. Od té doby je v klesajícím trendu společně s cenou elektřiny, která se však v roce 2016 odrazila ode dna a nyní se obchoduje nad 40 EUR za MWh.

GRAF: Vývoj cen akcií ČEZ a silové elektřiny
Od roku 2002 do současnosti, cena je v Kč, elektřina v eurech za MWh.

Zdroj: Thomson Reuters

Jak se firmě daří pod vedením Beneše?

Současný generální ředitel nastoupil po svém předchůdci Martinu Romanovi v září roku 2011. Od té doby ztratil ČEZ přibližně polovinu své tržní kapitalizace.

Zároveň však společnost vyplatila celkem 271 korun hrubého na dividendách na akcii, což reálné ztráty akcionářů výrazně brzdilo.

Důvodem sestupného trendu na akciích je klesající ziskovost, například provozní marže se propadla z tehdy velmi solidních 29,2 procenta na současných 12,9 procenta. Výrazným propadem prošel i čistý zisk, který se smrskl na méně než polovinu.

Dividenda zůstala zachována přes výrazné poklesy ziskovosti na poměrně vysoké úrovni, což se projevilo v nárůstu výplatního poměru, který v některých letech přesáhl i 100 procent.

VÍCE SI PŘEČTĚTE ZDE:

Zlatá slepice českého státu: jak dlouho ČEZ ještě udrží vysoké dividendy?

V současnosti ČEZ na dividendě vyplatí prakticky vše, co vydělá, což je dáno mimo jiné i snahou majoritního akcionáře o naplnění státní kasy. Pro výplatu vysokých dividend hovoří také historická zkušenost s pokusy managementu o akvizici zahraničních aktiv, které v mnohých případech skončily fiaskem.

Za postupně se zhoršující hospodářské výsledky firmy však může management jen částečně, neboť tím zásadním hybatelem výsledků ČEZ je cena silové elektřiny.

TABULKA: Vývoj hospodaření skupiny ČEZ
Od roku 2011 do roku 2017, finanční údaje jsou v mld. Kč, výše dividendy v Kč.

Zdroj: výroční zprávy a prezentace investorům ČEZ

Pohled na ostatní provozní ukazatele firmy za posledních sedm let ukáže pokles v rámci instalovaného výkonu i množství vyrobené elektřiny.

Firma na klesající ceny klíčové komodity reaguje snížením kapitálových výdajů od roku 2011 o necelou polovinu na loňských 30 miliard korun ročně. Co se cizích zdrojů firmy týče, celková výše dluhu se postupně snižuje, což je dobrý signál.

Naopak při porovnání čistého dluhu vůči hrubému provoznímu zisku EBITDA zjistíme, že relativní zadlužení roste. Aktuálně firma dluží přibližně 2,5násobek hrubého provozního zisku a je tak z tohoto pohledu zranitelnější než dřív. Avšak ve srovnání s mnohými evropskými utilitami je na tom ČEZ ještě stále v tomto ohledu relativně dobře.

TABULKA: Vývoj vybraných ukazatelů ČEZ
Za posledních sedm let

Zdroj: výroční zprávy a prezentace investorům ČEZ

Od nástupu Daniela Beneše 15. září 2011 k dnešnímu dni dosáhl ČEZ ve srovnání s ostatními utilitami vzhledem k nepříznivému tržnímu prostředí relativně dobré výkonnosti, kdy titul včetně dividend dosáhl zhodnocení (total return) o 12 procent.

Tím dokonce mírně předčil i německé konkurenty RWE a E.ON, přičemž naopak výrazně zaostal za rakouským Verbundem (+59 %) či italským Enelem (+114 %).

Beneš se na svém postu udrží

I přes patrně stále trvající nepřízeň ze strany Babiše si díky podpoře hlavy státu Beneš svoji pozici v ČEZ udrží.

Zajímavé ovšem bude sledovat tahanice o křesla v dozorčí radě, kde bude chtít hnutí ANO získat co možná nejsilnější postavení. Komunisté si totiž za podporu vlády otevřeně říkají o posty ve státních firmách.

Případné rozdělení ČEZ by za určitých okolností smysl dávalo. Stát by mohl bez ohledu na minoritní akcionáře dostavět jaderné zdroje. Menšinoví akcionáři by se zase zbavili otěže spočívající ve financování nákladného a značně nejistého projektu.

Po prakticky deseti letech diskusí na toto téma se snad letos konečně dočkáme rozuzlení…