Stát už má plán, jak rozdělit ČEZ. Dukovany a Temelín by mohly být státní

Na konci září upozornila jako první agentura Reuters, že česká vláda zadala společnosti ČEZ, aby vypracovala varianty možného rozdělení strategické firmy.

Ještě předtím ale konkrétní návrh na rozdělení ČEZ přinesla analýza „vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“, již vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ta počítá s možností, že ČEZ se rozdělí na jadernou a nejadernou část. Jadernou část – fungující elektrárny Dukovany a Temelín plus speciálně založené dceřiné firmy připravující dostavbu nových bloků by koupil do svého stoprocentního vlastnictví stát.

Znění analýzy získal HlídacíPes.org na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vznikne státní speciální jaderná společnost?

„Skupina ČEZ se rozdělí na dvě části, z nichž jedna bude obsahovat veškerá existující jaderná aktiva, která jsou v provozu, a v druhém kroku Česká republika vykoupí podíly minoritních akcionářů v části obsahující jaderná aktiva. Část společnosti ČEZ vlastnící jaderná aktiva bude rovněž 100% vlastníkem SPV (speciálně vytvořené projektové společnosti, pozn. red.),“ konstatuje analýza.

VÍCE K TÉMATU ROZDĚLENÍ ČEZ:

S rozdělením zaspal ČEZ dobu nejméně o deset let

Nová jaderná odnož ČEZu je super. Ale klidně mohla přijít až po volbách

Zlatá slepice českého státu: jak dlouho ČEZ ještě udrží vysoké dividendy?

Druhou možností je vyčlenění existujících jaderných aktiv (provozované elektrárny i SPV) do nově vzniklé dceřiné společnosti a odprodej této společnosti státu.

Text obsahuje i začerněné pasáže, jež Ministerstvo průmyslu a obchodu zdůvodnilo ochranou obchodního tajemství. Neveřejné pasáže se v drtivé většině vztahují právě k tématu dělení ČEZ.

Dělit, či nedělit?

O možnosti, že by stát převzal část firmy ČEZ, „která by kupříkladu mohla zahrnovat jaderné elektrárny“, mluvil už letos v červnu premiér Bohuslav Sobotka.

„Na téma této varianty nyní běží analytické práce, ale práce běží i na přípravě prvních dvou variant (tj. že stavbu nového bloku zajistí dceřiná společnost ČEZ nebo stát, který by tuto dceřinou společnost od ČEZ odkoupil, pozn. red.),“ odpověděl na dotaz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podklady prý budou k dispozici nové vládě. „Dokončeny by měly být zhruba do začátku příštího roku, protože na jaře se má podle harmonogramu stálého výboru pro jadernou energetiku rozběhnout výběr dodavatele na nový jaderný blok a je třeba, aby bylo jasné, kdo bude zadavatelem,“ dodává Kříž.

Pestřejší dělení: jádro, uhlí, teplo vs. zbytek

Rozdělení ČEZ, jež má podporu stávajícího managementu firmy i (končícího) ministra financí Ivana Pilného, se ale nabízí i v mnohem pestřejších variantách.

Oddělit by se od sebe mohla regulovaná činnost od té neregulované. Tedy na jedné straně veškerá výroba – jaderné, uhelné elektrárny a teplárny. Na straně druhé distribuce, obchod a obnovitelné zdroje.

„Tedy oblasti, kde stát nemusí mít přímou kontrolu, protože tuto činnost ovládá přes orgány, jako jsou licence Ministerstva průmyslu a obchodu nebo přes Energetický regulační úřad,“ vysvětluje analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Takový zásah lze udělat „shora“, administrativně, podobně jako se v Německu před časem rozdělily na „starou a novou energetiku“ společnosti RWE a E.ON.

Z prodeje finance na stavbu

Část podílu v regulovaných oblastech by stát mohl prodat a z takto získaných zdrojů pak vykoupit minoritní podíly ve výrobní části.

„Když se podíváte na portfolio ČEZ, výrobní část má vlastní uhlí, jaderné elektrárny navýšily všechny výkon, nepotřebují nyní žádné investice a veškeré cash-flow by tak pomohlo financovat právě budoucí stavbu – ať to bude jádro, plynové elektrárny, či jakýkoli jiný koncept zajištění energetické bezpečnosti,“ dodává Michal Šnobr.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.