Tři věci, které ženy potřebují, aby uspěly ve své kariéře

Genderové rovnosti se věnuje celá řada organizací, a to už velmi dlouho ale téměř bez výsledku. Většina žen na řídících pozicích je proto skeptických, pokud se mluví o nějaké změně.

Ostatně reakcí na pomalý pokrok ve věci rovnosti pohlaví je i hnutí #MeToo, které odhalilo, čemu ženy musí čelit nejen na pracovišti ale i mimo něj.

Speciální průzkum

Co se podle žen samotných musí změnit? Na to se snaží poukázat nedávno zveřejněný průzkum společnosti PwC. Průzkumu se zúčastnilo více než 3600 žen z celého světa, jež pracují pro různé firmy z 27 různých průmyslových odvětví.

Respondentky ve věku 28 – 40 let se měly vyjádřit k dotazům na jejich pracovní zkušenosti a kariérní ambicí.

Důvodem, proč se průzkum zaměřil právě na tuto věkovou kategorii, byl fakt, že v této životní fázi jsou už patrné rozdíly. Ať už jde o zastoupení na pracovních pozicích, rozdílné nároky na kariérní růst a různé potřeby, jak ženy zvládají skloubit osobní a pracovní život.

Není vše jen černé

Průzkum odhalil několik pozitivních poznatků. Ženy jsou například více než kdy dříve sebejistější a ambicióznější:

– 82 procent žen tvrdilo, že dokáží naplnit své profesní ambice

– 60 procent uvedlo, že jejich nadřízení rozumí a podporují jejich kariérní ambice

– 77 procent věří, že dokáží vést a řídit pracovní tým

– 73 procent z nich aktivně usiluje o kariérní růst. Vyjednávají o postupu a povýšení a nabírají zkušenosti, které jim v profesním růstu pomohou.

Výše uvedená čísla, ale i další závěry PwC ukazují, že přístup žen k vytyčení kariérních cílů se vyplácí. Z průzkumu totiž vyplynulo, že ženy, které vyjednávají, v převážné většině dostávají to, co požadují.

GRAFIKA: Vyjednávání se ženám vyplácí

Zdroj: PwC

Průzkum identifikoval tři strategie, které jsou nezbytné pro vytvoření lepšího pracovního prostředí, v němž mohou uspět jak muži tak ženy. Tyto strategie však nemůže management firem řešit jednotlivě ale zároveň. Jen tak může podle analytiků dojít ke skutečné změně poměrů ve firmě.

1. Klíčová je transparentnost a důvěra

Mnoho žen, které byly v průzkumu osloveny, uvedlo, že nedůvěřují tomu, co jim jejich zaměstnavatelé říkají o možnostech kariérního postupu. Otevřeně jim prý nepřiznávají, co jim může pomoci a co by ji naopak uškodilo.

Většina (58 % žen) si proto přeje větší transparentnost ze strany svých nadřízených.

Uvítaly by informace a otevřené rozhovory s nadřízenými o tom, co se od nich v jejich pozicích očekává a co mají udělat pro to, aby mohly uvažovat a docílit povýšení. Ženy volají po důvěře a zpětné vazbě, která jim přijde v současných podmínkách nedostatečná.

Jako zaměstnankyně by uvítaly jasné pochopení očekávání na obou stranách zaměstnaneckých vztahů. Ať už jde o informace o kariérním postupu či otevřené rozhovory o tom, jak si na dané pozici vedou a co se od nich očekává, aby ve své kariéře pokročily. Zároveň musejí mít důvěru ve zpětnou vazbu, kterou od vedení dostanou.

Větší transparentnost zajistí větší možnosti využití potenciálu zaměstnanců a přispěje k vytvoření lepšího prostředí, z nějž nebudou mít prospěch pouze ženy ale i muži.

2. Dlouhodobé sítě podpory

Ženy nemají šanci uspět bez formálních i neformálních sítí podpory. Potřebují proaktivní vazby od nadřízených, spolupracovníků a dalších lidí ze svého okolí, kteří je budou podporovat v kariérním postupu, růstu a naplnění profesních ambicí. A to jak na pracovišti, tak i doma.

Ženy potřebují „oddané“ podporovatele a vzory jak u žen, tak i u mužů. Podpora ze strany mužů navíc bude postupně narůstat, ačkoli to může trvat déle. „Dosažení ideálního stavu není nemožné,“ tvrdí průzkum.

Ostatně ženy muže podporovaly dlouho, je na čase aby jim oni jejich podporu vrátili.

3. Nebránit ženám – matkám

Drtivá většina žen oslovených v průzkumu (97 procent) tvrdí, že je jejich současná práce baví. Zároveň oceňují flexibilitu, při níž mohou kombinovat osobní a pracovní život (, 95 procent). Na druhou stranu bezmála polovina oslovených žen (42 procent) vyjádřila obavy z toho, jaký vliv by mělo založení rodiny – tedy mateřství – na jejich kariéru.

A mnoho „nových“ matek (48 procent) přiznalo, že se po návratu do práce z rodičovské dovolené cítily být přehlíženy. Ať už co se týče jejich kariérního růstu nebo i při účasti na speciálních projektech.

Tento názor vyjadřovaly hlavně čerstvé matky z etnických nebo rasových menšin (63 procent) a také v Asii (68 procent).

Zaměstnavatelé proto musí těmto skupinám věnovat zvláštní pozornost a aktivně se zabývat jejich obavami. Pokud ne, znamená to riziko pro zaměstnavatele i ženy. Firmám odejde jim kvalifikovaná pracovní síla, zatímco talentované ženy nemohly využít svůj potenciál.

Penalizovat ženy za to, že si „dovolily“ stát se matkami, je neefektivní. Mnohem přínosnější by bylo jim nabídnout flexibilní pracovní úvazky.

Ženy potřebují, aby zaměstnavatelé změnili svůj přístup k tomu, aby mohly kombinovat osobní a pracovní život a zároveň i rodičovství a péči o rodinu. Předejdou tím tendencím a poskytnou organizační řešení pro práci.

Zaměstnavatelé musí poznat, že každý má nějaké požadavky na pracovní flexibilitu – není to jen otázka různého věku lidí či genderová otázka – a pomoci a podpořit své lidi, aby využili programy, které jim nabízejí.

Kulturní posun, který rozeznává přístup k přítomným a přechází nesmyslné předsudky, že ženy chtějí ustoupit nebo dokonce nabídnout své kariéry, když se stanou matkami, je zásadní/fundamentální/výrazný.

Záchrana? Ne, ale posun určitě

Výše zmíněné strategie nepomohou pouze ženám. Zlepší pracovní kulturu a práci s talenty, takže z něj budou těžit všichni.

Jedna věc je jistá: ještě je toho mnoho, co můžeme získat, když po celém světě zlepšíme v práci rovnost. Rovnováha pohlaví na pracovištích přináší příležitost a prospěch všem.

Umožnění oběma pohlavím, aby se vyrovnaly v byznyse a svém osobním životě znamená mnohem prospěšnější a fungující společnost.