Mohlo by vás také zajímat
Proč máslo nebude navždy levné aneb o neudržitelnosti nízkých cen potravin v Česku
Jan Bureš 24. července 2026Finanční trhy současnou nízkou inflaci spíše přehlížejí a poslední eskalace napětí na Blízkém východě je vedla ke zvýšení sázek na…
Proč je v Chorvatsku tak draze? Klíčovou roli hraje euro, potvrzují akademické studie
Lukáš Kovanda 8. července 2026Pověst Chorvatska jako relativně levné destinace pro strávení dovolené už dávno neplatí. Ve srovnání s předchozím rokem tam výrazně vzrostly…
Česko jako jedna z pilotních zemí pro kampaň EU #EnergiePodKontrolou
Libor Akrman 29. června 2026Evropská komise spustila v půli června iniciativu, která má pomoci lidem a domácnostem porozumět spotřebitelským právům v oblasti energií a…
- KOMENTÁŘ
Proč jsou vysoké ceny potravin nevyhnutelné?
Dechberoucí ceny pšenice a dalších plodin jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Co vše se podepisuje na růstu cen potravin rozebírá ve svém komentáři analytik ČSOB Jan Čermák.
Rusko-ukrajinský konflikt ovlivňuje i cenu celé řady komodit. Jednou z nich je i pšenice, jejímž je Ukrajina významným producentem. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století.
V eurozóně vyšplhal dokonce na maxima historická, což ale ovlivňuje fakt, že časová řada začíná až v letech devadesátých.
Od zemědělců ke spotřebitelům
Trh se zemědělskými komoditami je zkrátka globální. Vysoké ceny pšenice a spol., navíc přiživené růstem cen energií a ostatních vstupů (jako hnojiv), mají za následek růst cen zemědělských výrobců (ostatně zemědělství je jedním z energeticky vůbec nejnáročnějších odvětví). Vysoké výrobní ceny se tak následně propisují právě i do inflace spotřebitelské.
Jako na každý trh je možné se i na ten s potravinami (NACE sektor C10) podívat ze dvou stran – z nabídkové a poptávkové.
A je otázkou, zda se cenové tlaky od výrobců ke spotřebitelům (tedy z PPI do CPI) přenáší stejně v případě, že cenový nárůst je hnaný převisem poptávky či nedostatkem nabídky. Obě situace totiž vyústí v pozorovaný růst výrobních cen.
VÍCE K TÉMATU:
Ruská agrese vůči obilnici Evropy. Připravme se na další proinflační šok
I zemědělci mají své trable s „čipy“. Letošní výnosy v Evropě ovlivní hnojivová krize
Různé šoky
Podívejme se například na sousední Německo. V jeho případě se zdá, že jisté rozdíly mezi efektem poptávkových a nabídkových šoků existují.
Šok poptávkový (projevuje se současným růstem výrobních cen i produkce) mívá v meziměsíční dynamice na spotřebitelskou inflaci trvalejší efekt. Šok nabídkový se totiž projevuje růstem ceny a zároveň poklesem produkce.
Ten má na inflaci zase o něco silnější vliv, který navíc i rychleji nabíhá (maximální efekt má asi za půl roku), rychleji ale odezní.
Čtenáře asi nepřekvapí, že v úplně poslední době pozorujeme zejména šoky nabídkové. Identifikovat lze nicméně i významné poptávkové.
A co z toho plyne? Pakliže se nedočkáme nějakých pozitivních překvapení (například v podobě výraznějších vývozů ukrajinských obilovin) či administrativních zásahů, tak s vysokou a zrychlující inflací v cenách potravin asi bohužel musíme počítat i v následujících měsících…