Přežijí současná prosperující velkoměsta digitální věk?

Mnoho analytiků a zákonodárců se domnívá, že velkoměsta zůstanou centrem ekonomického růstu. Vzestup analýzy velkých dat (big data) a mobilních technologií by měl postrčit vývoj a přetvořit města jako Šanghaj, Nairobi a Mexico City do takzvaných chytrých měst (smart cities), která mohou využít své ohromné populace k pohánění svých ekonomik a měnit rovnováhu světových sil.

Technologičtí výzkumníci ale vidí budoucnost měst méně růžově. Digitalizace a crowdsourcing (proces získání potřebné služby, nápadů, příspěvků, pomoci při řešení problémů od velké skupiny lidí, pozn. red.) totiž podrývají samé základy ekonomiky megapolí, která je většinou postavena na určité kombinaci výroby, velko- a maloobchodu a profesionálních služeb.

Tyto kombinace se sice regionálně liší, ale všechna velkoměsta jsou navržena tak, aby maximalizovala produktivitu početné populace.

Opírají se o úspory z rozsahu, kdy při větším objemu výroby dosahují nižších průměrných výrobních nákladů a stejně tak úspor z výhodného rozmístění lidí i firem v industriálních čtvrtích a centrech.

Technologický pokrok nicméně převrací tyto zažité byznysmodely a ohrožuje budoucnost megapolí v podobě, jak je známe dnes.

Londýn. Velkoměsta jsou dnes centrem ekonomického růstu, mohou ale přežít digitální věk? Nejen kvůli vzestupu e-commerce ztrácí svoji konkurenční výhodu.

Nefungující výroba

Jeden klasický příklad nové rušivé technologie je 3D tisk, který umožňuje jednotlivcům „vytisknout“ cokoliv od zmrzliny až po strojní součástky.

Jak se tato efektivní technologie rozšiřuje, ničí některá z mnoha spojení ve výrobním procesu. 3D tisk by mohl zcela odstranit výrobní mezičlánky a zkrátit zásobovací řetězec pouze na návrháře na jedné straně a výrobce na straně druhé. Tím by se ušetřily významné výrobní náklady na zboží.

To je sice dobrá zpráva pro spotřebitele i mezinárodní společnosti, kterým by vzrostla zisková marže, ne však pro průmyslová města, v nichž by se velká část jejich přepravní a skladovací infrastruktury mohla stát zbytečnou.

Už dnes jsou v mnoha velkoměstech pracovní místa ve výrobě, logistice a skladování ohrožena, brzy se to však může stát celosvětovým problémem.

Jednoduše řečeno, 3D tisk změnil logiku výnosů z rozsahu průmyslové výroby, neboť průměrné náklady na první i miliontou kopii jsou prakticky stejné.

Rozšíření této technologie přinese dramatické změny v ekonomice i zaměstnanosti ve velkoměstech, zvláště pak v čínských průmyslových centrech, jako jsou Tung-kuan a Tchien-ťin.

Úpadek nákupních center

Podobnou změnou prochází i sektor malobchodu. Nákupní centra, kterým se dříve ve velkoměstech dařilo, se nyní musí vypořádat s nástupem e-commerce. Dříve hrála velkou roli lokalita, obchody byly v zisku, pokud byly umístěny poblíž velké spotřebitelské základny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česká e-commerce stále roste. Vládne jí pětice obřích e-shopů

S tím, jak se ale nákupy přesouvají na internet, centra ztrácí svoji konkurenční výhodu plynoucí z umístění. I když jednoduché a pohodlné on-line nákupy z trhu ještě úplně nevytlačily kamenné prodejny, přiměly mnoho nákupních center po celém světě zrušit některé pobočky. Například v USA klesla návštěvnost velkých center mezi lety 2010 až 2013 o celou polovinu.

E-commerce zasáhne zvláště těžce města v Číně, jejíž vláda se snažila vybudovat národní ekonomiku na spotřebě. Čína totiž drží světové prvenství co se obratu e-commere týče. Odhaduje se, že v následujících pěti letech tam zavře třetina z dnešních 4 000 nákupních center.

Mobilní komunikace nezadržitelně prostupuje i do nejodlehlejších koutů světa. Internetové obchody jako Amazon, Alibaba a eBay tak brzo promění každý chytrý telefon ve virtuální nákupní centrum, zvláště pak v případě, že sen o doručování zboží drony se stane skutečností. Změny v obchodu ovlivní města po celém světě.

Nová pracovní síla: roboti, umělá inteligence a lidský cloud

Umělá inteligence umožňuje automatizaci mnoha úkonů – manuálních i mentálních. Můžeme tak „dát sbohem“ lidem na pozicích, jako je bankovní úředník na přepážce, nebo manažerům fondů a „potřást si rukou“ s roboty, kteří je nahradí.

I v pracích, jež nejde jednoduše automatizovat, dává digitální ekonomika zaměstnance do přímé konkurence s globální množinou nezávislých freelancerů (pracovníků na volné noze, pozn. red.), kteří zvládnou nekvalifikované i odborné úkoly.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Crowdsourcing má ale i své výhody – lidský cloud. Díky umělé inteligenci a poznatkům tisíců zdravotních specialistů ze 70 zemí, vytvořil Human Diagnosis Project celosvětovou diagnostickou platformu, která je velkým přínosem zejména pro lidi s omezeným přístupem k veřejné zdravotní péči.

Nový byznysmodel lidského cloudu, který posouvá spolupráci do virtuální sféry, ovšem dělá z kanceláří poněkud zastaralý koncept. V budoucnosti už lékaři různých specializací nebudou muset být spolu na jednom místě, aby mohli dělat svou práci. To samé platí i pro další odvětví.

Ve světě bez kanceláří by tradiční obchodní a finanční centra jako New York a Londýn utrpěla, protože jejich územní plány, urbanistické členění i realitní trh se jen pomalu přizpůsobují měnícím se potřebám firem a pracovníků.

Šanghaj. Velikost populace – v současnosti hnací motor moderního velkoměsta – bude v digitálním věku jistou nevýhodou.

Krize v zárodku

Jednou mohou všechny tyto změny vést k tomu, že úspory z rozsahu ztratí na významu. Pokud se tak stane, velikost populace – v současnosti hnací motor moderní metropole – bude jistou nevýhodou.

Velkoměsta se už dlouho potýkají s nevýhodami přelidnění či hustého osídlení a prudké urbanizace.

Čelí rychlému šíření nakažlivých chorob, kritickým nedostatkům v infrastruktuře, stoupající nerovnosti ve společnosti, zločinnosti i sociální nestabilitě. S tím, jak se bude jejich ekonomická základna rozpadat, budou tyto výzvy pravděpodobně stále naléhavější.

Změny, které se právě dějí v maloobchodě, výrobě a profesionálních službách, ohrozí všech sedm světových typů velkoměst: globální obry (Tokio, New York), asijské „kotvy“ (Singapur, Soul), města na vzestupu (Istanbul, São Paulo), čínské továrny (Tchien-ťin, Kanton), hlavní města vědění (Boston, Stockholm), americké střední váhy (Phoenix, Miami) i mezinárodní střední váhy (Tel Aviv, Madrid). Vzniklé škody se budou lišit od města k městu.

A protože je 60 procent světového HDP tvořeno pouze 600 městy, problémy v jednom by mohly spustit kaskádová selhání. Je představitelné, že za deset nebo dvacet let by potácející se megapole mohly být příčinou globálního finančního kolapsu.

Tato předpověď se zdá být hrozivá, je ale předvídatelná: místa, stejně jako průmyslová výroba se musí přizpůsobit technologickému pokroku. Velkoměsta musí začít lépe plánovat, aby si zajistila ničím nerušenou budoucnost.

Článek v anglickém originále vyšel na webu Světového ekonomického fóra. Autory jsou techničtí výzkumníci z Nanyang Technological University v Singapuru Christopher H. Lim a Vincent Mack.