Mohlo by vás také zajímat
Chrenek možná zachrání Liberty Ostrava; Síkela kandidátem na eurokomisaře a příval firemních výsledků aneb souhrn 30. týdne 2024
Libor Akrman 26. července 2024Finální podoba nových Dukovan do konce roku; Harrisová podle analytiků lepší šancí pro Evropu; CSG znovu přihodila za Vistu Outdoor;…
Odešel špičkový, liberálně orientovaný ekonom s mezinárodním přesahem
Lukáš Kovanda 25. července 2024Ve věku 83 let zemřel ekonom a ministr hospodářství z vlád Václava Klause z počátku 90. let, pozdější stálý představitel…
Kdo může za výpadek? Jednoznačně Evropská unie, tvrdí Microsoft
Lukáš Kovanda 23. července 2024Mnoho firem z celé řady oborů po celém světě postihla v pátek série výpadků. Důvodem byla aktualizace bezpečnostního softwaru od…
- ČLÁNEK
Německé řešení pro jaderný odpad: mají speciální fond, který vydělává miliony eur
V Německu se blíží odpojení posledních reaktorů ze sítě. Už nyní funguje státní investiční fond, ze kterého se bude financovat stavba konečného úložiště jaderného odpadu.
![Německý Úřad pro nakládání s jaderným odpadem počítá s tím, že definitivní rozhodnutí o uložení vyhořelého paliva na sto tisíc let, padne do roku 2031. Zdroj: Shutterstock](https://d2j1fqqektg7qq.cloudfront.net/wp-content/uploads/2020/07/jaderny-odpad-vagon.jpg)
Německý Úřad pro nakládání s jaderným odpadem počítá s tím, že definitivní rozhodnutí o uložení vyhořelého paliva na sto tisíc let, padne do roku 2031. Zdroj: Shutterstock
Němci sice jádro už dávno „odpískali“, nicméně to neznamená, že by pro ně přestalo zcela existovat. I přes svůj jaderný odklon například řeší, co s jaderným odpadem.
Německý postup navíc ukazuje, jak se vypořádat s financováním budování konečného úložiště jaderného odpadu. V sousední zemi zvolili způsob vytvoření speciálního fondu, do kterého přispěly všechny energetické firmy, jež provozovaly nebo provozují jaderné zdroje. Tedy E.ON, RWE, EnBW a švédský Vattenfall.
Investiční fond pro financování nakládání s jaderným odpadem (Kenfo) má zajistit dostatek prostředků pro dočasné i trvalé uskladnění vyhořelého paliva.
V roce 2017 zmíněné energetické koncerny převedly do fondu 24 miliard eur a vznikla tak největší německá nadace podle místní legislativy. Během dalších tří let objem aktiv vzrostl ještě o tři miliardy. Zařadil se tak po bok největších suverénních fondů i v rámci Evropy.
TABULKA: Největší suverénní fondy na světě (podle aktiv)
Zdroj: SWFI
Člen představenstva fondu Thomas Bley oznámil, že letos fond dosáhne celkového zhodnocení ve výši 100 až 125 milionů eur. Ředitelka fondu Anja Mikusová tvrdí, že se daří i přes koronakrizi projít tímto turbulentním obdobím úspěšně.
Větrné parky mají zelenou |
Investice do větrných parků na moři v globálním měřítku meziročně rostly. V prvním pololetí 2020 to bylo 35 miliard dolarů a meziročně se jedná o růst 319 %, uvedla společnost BloombergNEF. Celkově investice do obnovitelných zdrojů, vyjma velkých hydroelektráren, rostly o 5 % na 132,4 mld. USD. Propadly se ale investice do větrných parků na souši (o 21 %) a do solárních zdrojů (o 12 %). |
Je to podle ní dáno tím, že fond investuje postupně a poměr hotovosti přesahuje 40 procent. Navíc se Kenfo zaměřuje na investice do udržitelných projektů, které se během krize spojené s pandemií čínského viru ukazují jako ziskové a odolné proti propadu.
Poslední reaktory se v Německu odpojí od sítě na konci roku 2022, trvalé úložiště má být uvedeno do provozu okolo roku 2050.
Vhodná lokalita se stále hledá a naráží to, podobně jako v případě Česka, na odpor obcí, u kterých se má vybudovat.
Region dostane odškodnění
Německý Úřad pro nakládání s jaderným odpadem počítá s tím, že definitivní rozhodnutí o uložení vyhořelého paliva na sto tisíc let padne do roku 2031.
Ředitel úřadu Wolfram König slíbil, že příslušný region dostane tučnou finanční injekci, stejně jako je tomu v regionech, kde má být ukončena těžba uhlí. „Je jasné, že takový region potřebuje odpovídající finanční podporu, zvláště pokud se jedná o vysoce radioaktivní odpad,“ zdůraznil.
Politika musí stranou
Odmítl vyjádření strany Alternativa pro Německo (AfD), že bude blokovat rozhodnutí o vybudování úložiště, pokud bude vybrána lokalita na území bývalé NDR.
Podle Königa nesmí dojít k tomu, že by se výběr místa zpolitizoval. Nicméně dodal, že i východní Německo využívalo jadernou energii, takže není důvod k tomu, aby jeho území bylo dopředu z hledání místa úložiště vyloučeno.
Nesouhlasí ani s kritikou Bavorska a místního premiéra Markuse Södera, jenž hledání vhodného úložiště rovněž torpéduje a tvrdí, že nemůže být na území Bavorska kvůli žulovému podloží.
„Bavorsko má samozřejmě s jadernými elektrárnami, které produkují významnou část radioaktivního odpadu uloženého v meziskladech, obrovský zájem na vyřešení problému s konečným uskladněním. Ale o tom, zda jsou regiony vhodné pro konečné úložiště, nerozhodují místní vlády, ale geologie,“ odmítl bavorský přístup.
Vizualizace kontejneru CASTOR |
![]() Ukázka jednoho typu kontejneru CASTOR V/52. Zdroj: GNS |
Na prvním místě musí být odborné posudky zaměřené na bezpečnost hlubinného úložiště. Pro vybranou lokalitu by to měla být příležitost ekonomického rozmachu, zdůraznil König, jenž je také členem německých Zelených.
V současné době se radioaktivní odpad uskladňuje v kontejnerech CASTOR, které vyrábí německá firma Gesellschaft für Nuklear-Service (GNS). Kontejner váží od 110 až 125 tun a jeho cena přesahuje 1,5 milionu eur. Je vyroben z litiny obsahující grafit, který zajišťuje mechanickou odolnost a také dokáže pohltit radioaktivní záření.
Jejich životnost se udává 40 let, a proto se s nimi nemůže počítat jako s náhradní variantou pro konečné uložení odpadu, vysvětlil König. Kontejnery nemohou nahradit hlubinné úložiště ve vhodném geologickém podloží.
Výstavba takového zařízení, jež v Evropě vzniká u finské jaderné elektrárny Olkiluoto, bude trvat včetně schvalovacího řízení dvacet let. „Jedná se o ambiciózní a pozitivní cíl. Nejen pro šestnáct obcí, kde se bude skladovat do konce jejich životnosti 1 900 kontejnerů Castor,“ dodal König k nutnosti vybudovat konečné úložiště.