Německé řešení pro jaderný odpad: mají speciální fond, který vydělává miliony eur

Němci sice jádro už dávno „odpískali“, nicméně to neznamená, že by pro ně přestalo zcela existovat. I přes svůj jaderný odklon například řeší, co s jaderným odpadem.

Německý postup navíc ukazuje, jak se vypořádat s financováním budování konečného úložiště jaderného odpadu. V sousední zemi zvolili způsob vytvoření speciálního fondu, do kterého přispěly všechny energetické firmy, jež provozovaly nebo provozují jaderné zdroje. Tedy E.ON, RWE, EnBW a švédský Vattenfall.

Investiční fond pro financování nakládání s jaderným odpadem (Kenfo) má zajistit dostatek prostředků pro dočasné i trvalé uskladnění vyhořelého paliva.

V roce 2017 zmíněné energetické koncerny převedly do fondu 24 miliard eur a vznikla tak největší německá nadace podle místní legislativy. Během dalších tří let objem aktiv vzrostl ještě o tři miliardy. Zařadil se tak po bok největších suverénních fondů i v rámci Evropy.

TABULKA: Největší suverénní fondy na světě (podle aktiv)

Zdroj: SWFI

Člen představenstva fondu Thomas Bley oznámil, že letos fond dosáhne celkového zhodnocení ve výši 100 až 125 milionů eur. Ředitelka fondu Anja Mikusová tvrdí, že se daří i přes koronakrizi projít tímto turbulentním obdobím úspěšně.

Je to podle ní dáno tím, že fond investuje postupně a poměr hotovosti přesahuje 40 procent. Navíc se Kenfo zaměřuje na investice do udržitelných projektů, které se během krize spojené s pandemií čínského viru ukazují jako ziskové a odolné proti propadu.

Poslední reaktory se v Německu odpojí od sítě na konci roku 2022, trvalé úložiště má být uvedeno do provozu okolo roku 2050.

Vhodná lokalita se stále hledá a naráží to, podobně jako v případě Česka, na odpor obcí, u kterých se má vybudovat.

Region dostane odškodnění

Německý Úřad pro nakládání s jaderným odpadem počítá s tím, že definitivní rozhodnutí o uložení vyhořelého paliva na sto tisíc let padne do roku 2031.

Ředitel úřadu Wolfram König slíbil, že příslušný region dostane tučnou finanční injekci, stejně jako je tomu v regionech, kde má být ukončena těžba uhlí. „Je jasné, že takový region potřebuje odpovídající finanční podporu, zvláště pokud se jedná o vysoce radioaktivní odpad,“ zdůraznil.

Politika musí stranou

Odmítl vyjádření strany Alternativa pro Německo (AfD), že bude blokovat rozhodnutí o vybudování úložiště, pokud bude vybrána lokalita na území bývalé NDR.

Podle Königa nesmí dojít k tomu, že by se výběr místa zpolitizoval. Nicméně dodal, že i východní Německo využívalo jadernou energii, takže není důvod k tomu, aby jeho území bylo dopředu z hledání místa úložiště vyloučeno.

Nesouhlasí ani s kritikou Bavorska a místního premiéra Markuse Södera, jenž hledání vhodného úložiště rovněž torpéduje a tvrdí, že nemůže být na území Bavorska kvůli žulovému podloží.

„Bavorsko má samozřejmě s jadernými elektrárnami, které produkují významnou část radioaktivního odpadu uloženého v meziskladech, obrovský zájem na vyřešení problému s konečným uskladněním. Ale o tom, zda jsou regiony vhodné pro konečné úložiště, nerozhodují místní vlády, ale geologie,“ odmítl bavorský přístup.

Vizualizace kontejneru CASTOR

Ukázka jednoho typu kontejneru CASTOR V/52. Zdroj: GNS

Na prvním místě musí být odborné posudky zaměřené na bezpečnost hlubinného úložiště. Pro vybranou lokalitu by to měla být příležitost ekonomického rozmachu, zdůraznil König, jenž je také členem německých Zelených.

V současné době se radioaktivní odpad uskladňuje v kontejnerech CASTOR, které vyrábí německá firma Gesellschaft für Nuklear-Service (GNS). Kontejner váží od 110 až 125 tun a jeho cena přesahuje 1,5 milionu eur. Je vyroben z litiny obsahující grafit, který zajišťuje mechanickou odolnost a také dokáže pohltit radioaktivní záření.

Jejich životnost se udává 40 let, a proto se s nimi nemůže počítat jako s náhradní variantou pro konečné uložení odpadu, vysvětlil König. Kontejnery nemohou nahradit hlubinné úložiště ve vhodném geologickém podloží.

Výstavba takového zařízení, jež v Evropě vzniká u finské jaderné elektrárny Olkiluoto, bude trvat včetně schvalovacího řízení dvacet let. „Jedná se o ambiciózní a pozitivní cíl. Nejen pro šestnáct obcí, kde se bude skladovat do konce jejich životnosti 1 900 kontejnerů Castor,“ dodal König k nutnosti vybudovat konečné úložiště.