Nejziskovější firma světa Saudi Aramco jde na burzu. Z trůnu sesadí Apple i Microsoft

První zmínky o plánu zalistovat firmu na burze se objevily v roce 2016, kdy saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán hovořil o možném ocenění Saudi Aramco na úrovni dvou bilionů dolarů a o prodeji pěti procent akcií společnosti, čímž by vláda získala sumu okolo 100 miliard dolarů.

Trh je vůči požadovanému ocenění skeptický

Zájem o akcie však zaostal za očekáváním a nynější cenové pásmo pro úpis akcií na burze je stanoveno v přepočtu přibližně na 8–8,5 dolaru za akcii. To by znamenalo ocenění vlastního kapitálu firmy na úrovni 1,6 až 1,71 bilionu dolarů. Vláda chce v první fázi prodat „pouhé“ tři miliardy akcií, tedy 1,5procentní podíl ve společnosti.

Zklamáním je fakt, že akcie se nebudou obchodovat na žádné vyspělé burze ani nebudou nabízeny individuálním investorům západního světa. Naopak Aramco se výrazně spoléhá na zájem lokálních investorů, ať už z řad bohatých domácností, či institucí.

Akcie totiž nebudou vůbec propagovány v rámci typické roadshow ve Spojených státech, v Evropě ani Japonsku. Jde o reakci na to, že většina investorů považuje cenu v rámci IPO za přemrštěnou.

Největší světové IPO?

Pokud by se podařilo akcie upsat na horní hranici stanoveného pásma, byli bychom svědky největšího primárního úpisu v dějinách. V současnosti toto prvenství drží čínská Alibaba, která v roce 2014 od investorů získala 25 miliard dolarů. Aramco by mohlo tuto hranici lehce překonat. S jistotou však v tomto ohledu firma převýší úpis akcií japonské SoftBank, která v roce 2018 od investorů získala 23,5 miliardy dolarů.

Rozhodně však půjde o největší veřejně obchodovanou společnost světa dle tržní kapitalizace. Z pomyslného trůnu tak Saudi Aramco sesadí americký Apple, který aktuálně o prvenství soupeří s Microsoftem.

Největší světový těžař s obrovskými ropnými rezervami

Firma se s produkcí na úrovni 10,3 milionu barelů denně podílí na zhruba desetině celosvětové nabídky ropy. Celkem Aramco produkuje průměrně dokonce 13,6 milionu barelů ropných ekvivalentů každý den.

Největší firemní poklad se však skrývá pod zemí, tedy v ropných rezervách, které se odhadují na bezmála 230 miliard barelů ropy. Jde o zhruba pětinásobek rezerv, kterými dohromady disponuje pět největších konkurentů, tedy Exxon Mobil, Chevron, Royal Dutch Shell, BP a Total. Při současném produkčním tempu by tyto zásoby měly Aramcu vystačit na více než padesát let.

Navíc těžba saúdskoarabské ropy je velmi levná a začíná být po zohlednění všech nákladů profitabilní při cenách ropy již okolo 20–25 USD/barel. Oproti tomu většina konvenčních těžařů se dostává do černých čísel až při cenách ropy okolo 40–50 USD/barel.

Hůře na tom jsou firmy zaměřující se na produkci břidličné ropy, kde jsou potřeba k dlouhodobé profitabilitě ceny černého zlata ještě vyšší. Díky nízkým produkčním nákladům dokázalo Aramco v loňském roce z tržeb ve výši 355 miliard dolarů vygenerovat čistý zisk astronomických 111 miliard dolarů. Není se tak čemu divit, že firma je pro ekonomiku země naprosto zásadní.

Řada rizik na obzoru

Jedním z největších rizik pro investory je právě výrazné napojení firmy na Saúdskou Arábii, jejíž HDP je z 80 % tvořeno právě těžbou ropy a s ní spojenými aktivitami. Rozpočet vlády je tak výrazně navázán na příjmy ze Saudi Aramco, ať už jde o daně, dividendy, či poplatky spojené s těžbou.

Vláda navíc bude i v budoucnu držet naprosto majoritní podíl a investoři tak nebudou mít prakticky žádnou pravomoc promluvit do rozhodování o směřování Aramca. Budou tak jen pasivními příjemci rozhodnutí vlády, která může v případě nesnází sáhnout do majetku firmy například dodatečným zdaněním.

Dalším nemalým rizikem je kolísavá cena ropy, jejíž vývoj dokáže překvapit i zkušené obchodníky. V letošním roce byly prodejní ceny klíčové komodity znatelně nižší než vloni, což vyústilo v meziroční pokles zisku v průběhu prvních třech čtvrtletí o 18 % na 68 miliard dolarů.

Navíc firma působí v nestabilním regionu, s čímž je spojena řada rizik. Na vlastní oči jsme toho byli svědky v září, kdy došlo po útocích na ropná zařízení firmy k odstavení přibližně poloviny produkčních kapacit.

Ropa tu nebude věčně

Zároveň může být pro investory otazníkem budoucí vývoj okolo spotřeby ropy. V posledních letech je patrná snaha o odklon od spalovacích motorů zejména v rámci vyspělých zemí, stejně jako rostoucí boj proti klimatickým změnám v zájmu ochrany životního prostředí.

Proto je ropa stále velmi potřebná, avšak nepopulární komodita. To znamená, že spotřeba ropy by mohla kulminovat již v průběhu příštích dvou dekád a následně by se měla začít snižovat. Zkrátka byznys Aramca není dlouhodobě udržitelný. Na druhou stranu nízké produkční náklady by měly být silnou konkurenční výhodou.

To, že ropa tu nebude navždy, si uvědomují i Saúdové a je to zřejmě hlavní důvod zamýšleného úpisu. Jak bylo řečeno, tamní ekonomika je na těžbě extrémně závislá a snaha o vyšší diverzifikaci je naprosto logická.

Výtěžek z IPO tak nepůjde na rozvoj firmy, jak tomu většinou bývá, nýbrž poteče do vládního investičního fondu. Ten investuje mimo jiné i do růstových firem typu Uber. Pokud bude tržní cena Aramca dostatečně atraktivní, lze očekávat další postupné prodeje podílu ve společnosti v zájmu snahy o snížení závislosti země na ropě.

Dividenda, to je, oč tu běží

Hlavním důvodem, proč se o akcie firmy zajímat, jsou dividendy. Ty se firma pro příštích pět let zavázala vyplácet ve výši alespoň 75 miliard dolarů ročně. To by znamenalo dividendový výnos na úrovni okolo 4,4–4,7 procenta v závislosti na finálním ocenění.

Oproti většině konkurentů se však nejedná o nijak atraktivní dividendu, vždyť například Royal Dutch Shell, BP nebo Gazprom vyplácí více než šestiprocentní výnos.

Aramco tak rozhodně není levné, což potvrzuje i pohled na valuaci skrze násobek historických zisků za uplynulých 12 měsíců.

V tomto ohledu je totiž firma oceněna na podobných úrovních jako Exxon Mobil nebo Chevron. Ruský Gazprom, který pochází, podobně jako Aramco, z potenciálně problematického geografického prostředí, se přitom obchoduje doslova za hubičku.

Na výrazné kapitálové zisky z případného růstu ceny akcie investoři Aramca navíc příliš sázet nemohou. Participace na růstu ceny ropy je totiž omezená, neboť firma je zatížena výraznými poplatky za těžbu ropy, které se odvíjí právě od cenové úrovně černého zlata.

Z případného růstu cen tak bude těžit spíše saúdskoarabská vláda, nikoliv minoritní akcionáři. Právě proto lze na investici do Aramca nahlížet spíše jako na dluhopis než akcii, a to i v kontextu nulových rozhodovacích pravomocí minoritních investorů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Frakování je v Británii mrtvé. Ekologové slaví, byznys se nevzdává

Ztrácí Saúdové ropnou nadvládu? Kdo je vítěz a kdo poražený nové dohody OPEC

Kdo vyzve Donalda Trumpa z řad demokratických kandidátů?

Prozatím zapovězená investice

Ačkoliv může být investice do největšího světového těžaře ropy v mnohých ohledech atraktivní, alespoň prozatím si musí investoři z vyspělých trhů na akcie Aramca nechat zajít chuť.

Dostat se individuálně přes některého z obchodníků s cennými papíry na saúdskoarabskou burzu je totiž prakticky nemožné. Na druhou stranu to není důvod ke smutku. Akcie Aramca se totiž vzhledem k řadě rizik zdají být poměrně optimisticky oceněné.

Většina analytiků a správců akciových fondů totiž odhaduje cenu firmy spíše v rozmezí 1,2 až 1,5 bilionu dolarů. Co však nelze tomuto IPO upřít, je fakt, že na trh vstupuje vysoce zisková firma, jejíž vysoká hodnota je nezpochybnitelná.

A to je pozitivní zejména v kontextu několika nepříliš úspěšných úpisů silně ztrátových technologických firem v letošním roce. Stačí pohlédnout na vývoj akcií Uber a Lyft, případně na propadák jménem WeWork, který si vstup na burzu pro jistotu nakonec rozmyslel úplně.