Za svůj život jsem zažil různé vzdělávací systémy, od komunistického režimu v Číně až po západní univerzity ve Velké Británii a USA. Stejně jako pro mě hrálo vzdělání obrovskou roli, existují miliony lidí, kteří se chtějí vzdělávat jinak – alternativně a prostřednictvím technologií.
Proto může segment edtechu představovat v příštích letech jednu z nejatraktivnějších oblastí, která bude výrazně růst a ovlivňovat způsob studia a práce. V loňském roce jsme s naším fondem investovali do čtyř edtechových společností a vidíme v této oblasti obrovský potenciál.
Proč? Zde je několik argumentů.
Digitální transformace ovlivnila mnoho oblastí života lidí a jednou z těch nejvýraznějších, kde se projevila, je vzdělávání. Očekává se, že trh se vzděláváním dosáhne do roku 2030 více než 10 bilionů dolarů, přičemž technologický segment roste meziročně téměř o 20 %, zatímco na digitalizaci jsou věnována pouze 4 % celosvětového rozpočtu na vzdělávání, což ze vzdělávání činí nedostatečně velký trh.
Pokud jde o financování edtechu rizikovým kapitálem, zaostává Evropa v růstu dokonce i za rozvojovými regiony, jako je Indie. Hlad po vzdělávání však roste. To také znamená, že podle dostupných údajů by bylo třeba každoročně celosvětově přidat v průměru 1,5 milionu učitelů. Tím by se celkový počet učitelů v příštích několika letech zvýšil ze současných 80 milionů na 100 milionů.
Tento dluh můžeme dohnat právě díky pokročilým technologiím, které nám mohou výrazně pomoci ve způsobu, jakým pedagogové učí, vzdělávají se, získávají informace a také se profesně rozvíjejí.
Vichřice na trhu práce
Vzdělávání bude utvářet samotný trh práce. Ten se v příštích letech zásadně změní. Až 65 % studentů, kteří dnes ukončí studium, začne pracovat na pozicích nebo pracovních místech, která ještě neexistují. Tradiční didaktické přístupy a metody výuky bude třeba nahradit, aby poskytovaly nové pracovní dovednosti. Na trh práce vstupuje nová generace Z, která má velmi odlišné preference a střídání zaměstnání pro ni není nic neobvyklého.
Na základě předpovědí je pravděpodobné, že nejmladší generace vystřídá během svého života 10 až 15 různých zaměstnání. To také významně přispívá k rozšíření alternativních možností vzdělávání prostřednictvím specializovaných kurzů. Ty se na rozdíl od tradičního vzdělávání zaměřují na jednu oblast do hloubky a v koncentrované podobě.
Nastávající změny také formují nový způsob rekvalifikace na různá povolání prostřednictvím digitálních a online vzdělávacích nástrojů. Edtech má potenciál přinést možnost rychle získat znalosti a dovednosti v novém oboru. A to pokud je člověk nespokojen se svým současným zaměstnáním a chce přejít do jiného odvětví. Nebo pokud automatizace nahradí zastaralá pracovní místa. Díky dostupným vzdělávacím platformám tak může člověk začít budovat kariéru ve zcela novém oboru.
Učení se na míru
Uniformita ve vzdělávání je nevýhoda. Každý má jiné tempo a vyhovují mu jiné metody. Digitální technologie ve vzdělávání mohou efektivně využívat umělou inteligenci, strojové učení a algoritmy. Nebo vytvářet výukové programy na míru každému, na rozdíl od současného masového vzdělávání, které nezohledňuje rychlost učení, schopnost učit se a předchozí zkušenosti.
Edtechové startupy poskytují adaptivní softwarové platformy a systémy, které sledují a analyzují pokrok studenta. Na základě toho mu mohou přizpůsobit vzdělávací obsah a aktivity. Online výukové programy, interaktivní lekce a výukové aplikace zase umožňují studentům studovat vlastním tempem a zaměřit se na konkrétní oblasti, v nichž se potřebují zlepšit. Díky inovacím v této oblasti vznikají nástroje pro spolupráci studentů a učitelů, které jim umožňují sdílet materiály, vzájemně komunikovat a pracovat online na společných projektech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Němcům chybí studenti matematiky a technických oborů. Situaci zhoršila válka na Ukrajině
Práce rukama? Stroje nahradily lidi, ale školy na nové profese neumí moc přepnout
Děti se budou učit všude, v parcích i firmách. Litva propaguje nové školství
Vzdělávání může změnit svět
Zejména region střední a východní Evropy se potýká s problémy, jak se vypořádat se zastaralou vzdělávací infrastrukturou, mírou předčasného ukončování školní docházky a podprůměrnými výsledky studentů v testech OECD ve srovnání s jinými zeměmi. Vlády v regionu investují do vzdělávání ve srovnání s ostatními zeměmi méně. Existují však příležitosti ke skoku, jak je vidět například na iniciativách Estonska v oblasti digitálního vzdělávání. Dalším silným aktivátorem je také kultura filantropie v ostatních zemích střední a východní Evropy, která může přinést do oblasti edtechu zdroje pro růst.
Nejen v Evropě a USA, ale i v rozvojových regionech se budoucnost kapitálového financování více zaměří na technologie, které mají potenciál mít skutečný sociální dopad na změnu lidských potřeb a zvyklostí. Největší potenciál ke skokovému rozvoji vzdělávací infrastruktury vykazují regiony MENA a Indie. V Indii se financování edtechu zvýšilo z 0,2 miliardy dolarů v roce 2016 na 3,8 miliardy dolarů. To představuje 18 % všech globálních investic do edtechu v roce 2021. Digitální nástroje tak mohou zpřístupnit vzdělávání i lidem žijícím v odlehlých oblastech nebo těm, kteří nemají přístup k jeho tradičním formám.