Na pravou míru: kolik české produkce je skutečně v sázce kvůli brexitu?

Na téma brexitu, který nastal s koncem ledna, doplňme pro zajímavost jeden málo uváděný typ čísel.

Často se zmiňuje standardní statistika, podle které do Velké Británie putují přímo či nepřímo (třeba přes Německo) vývozy v hodnotě nějakých sedm procent českého HDP.

Česká ekonomika vyváží přímo do Velké Británie zboží v hodnotě 210 miliard korun. Po započítání nepřímých vývozů jde o zboží za 330 miliard korun (rok 2017).

GRAF: Deset průmyslových odvětví, která jsou nejvíce navázána na vývozy do Británie
Jde o přímé a nepřímé vývozy za rok 2017, v mld. Kč.

Zdroj: Česká spořitelna

Obava z černého scénáře?

Může se tudíž zdát, že kdyby došlo na nejčernější scénář obchodních vztahů mezi Británií a EU, české HDP by mohlo klesnout o sedm procent. Tento scénář by znamenal přechod na celní a ostatní překážky ve výši, kterou nahlásila EU na půdě Světové obchodní organizace (WTO).

A tento scénář – čistě hypoteticky – by vedl k úplnému konci dovozů z Česka do Británie, tedy k poklesu českého HDP o oněch sedm procent.

Což by samozřejmě byl šok jako hrom – větší než dopad světové finanční krize na českou ekonomiku v roce 2009.

Jiná realita

Skutečnost je ale trochu jiná. Zaprvé je třeba se ptát nikoli na celkový objem vývozu z Česka do Británie, nýbrž na tu jeho část, která od nás skutečně pochází.

Pokud do Británie doputují z Česka lahve s pivem, přičemž lahve Česko dováží z ciziny a skutečně česká je jen ta tekutina v nich, pak českou přidanou hodnotou je pouze ona náplň.

Brexit by tudíž měl české firmy a zaměstnance trápit pouze ohledně možného rušení výroby této české přidané hodnoty. Neboli hodnoty samotné náplně, nikoliv celkového vykázaného českého vývozu, tedy piva i s lahví.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak se bude vyvíjet česká ekonomika v roce 2020? Zeptali jsme se expertů

Klíčové faktory, které ovlivní český HDP v roce 2020, podle ekonomů

Přidaná hodnota v ohrožení

Zadruhé cla, kvóty a další překážky se budou týkat především hotových výrobků a služeb pro domácnosti, nikoli polotovarů a služeb pro firmy.

Překážky pro dovoz vstupů používaných britskými firmami by totiž těmto firmám zvyšovaly náklady, a tím poškozovaly jejich konkurenceschopnost.

Ohrožená poklesem poptávky v důsledku brexitu je proto především ta česká přidaná hodnota, která je po příchodu do Británie spotřebována bez dalšího využití ve vývozu z Británie.

V součtu podle údajů OECD vychází, že v roce 2015 (novější čísla nejsou, ale tyhle věci se moc nemění) bylo v Británii bez dalšího vývozního využití spotřebováno jen zhruba 2,5 procenta celkové české přidané hodnoty, přičemž jde o zboží i služby (viz graf níže vpravo).

Maximálně 2,5 procenta

GRAF: Podíl vyprodukované přidané hodnoty na konečné spotřebě ve vybraných zemích

Graf ukazuje, že lehce přes půlku toho, co si v Česku vyprodukujeme, si tady taky spotřebujeme.

V sousedním Německu spotřebují lehce přes osm procent české přidané hodnoty, což je více než v USA, Francii a Británii dohromady.

Jinak řečeno, horní odhad problémů plynoucích české ekonomice z brexitu (po skončení nynějšího přechodného období) tedy zní nikoli sedm procent, nýbrž pouze 2,5 procenta. Jde ale o horní odhad, zatímco skutečnost bude ještě výrazně nižší.

I kdyby se Británie a EU vůbec nedohodly, vzájemné obchodní vztahy by přešly na režim, který už před časem EU (tehdy včetně Británie) nahlásila v jednáních Světové obchodní organizace. Například cla na dopravní prostředky by se pak pohybovala kolem deseti procent.

To asi není sazba, která by zájem Britů o auta z Česka zcela zlikvidovala. Naše před časem zveřejněná analýza (viz její str. 4–6) ukázala, že pravděpodobný dopad takového „tvrdého“ brexitu na růst českého HDP by byl v rozsahu jen lehce přes jeden procentní bod.