Lejstra místo výroby či inovací. Stát chce 1 493 informačních povinností po podnikatelích

Když si vláda naposledy v roce 2015 nechala zpracovat přehled toho, jak vysoká a nákladná je byrokratická zátěž v Česku, výsledkem bylo zjištění, že stát požaduje po podnikatelích splnění celkově téměř 1 500 různých informačních povinností.

„Neznamená to samozřejmě, že všichni musejí splnit všechno. To rozhodně ne. Navíc oproti roku 2005 se počet povinností snížil o třetinu, zhruba o 700. Pro srovnání – třeba na Slovensku je povinností zhruba čtyři tisíce,“ říká náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický.

Formulář místo inovací

V údajích za rok 2015 však nejsou nedávno přijatá opatření, jako je EET, kontrolní hlášení či povinnosti plynoucí z GDPR.

„Čím více úředníků, tím více byrokracie, tím menší produktivita ve státním i soukromém sektoru. Firmy místo aby vymýšlely inovace, vyplňují úřední lejstra a přou se s úřady,“ komentovala už dříve nárůst povinností pro firmy hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Příští „makroekonomické přeměření“ tuzemské byrokracie má ministerstvo průmyslu v plánu až na rok 2021.

Index byrokracie

Aktuální pohled na to, jaká je byrokratická zátěž v Česku a jak ji vnímají zejména malí podnikatelé, přináší Index byrokracie. Už druhý rok jej zpracovává think-tank Liberální institut.

INDEX BYROKRACIE ZA ROK 2017

Zdroj: výpočet Liberálního institutu (2017)

Pro letošek spočítal, že modelová malá firma stráví nezbytným papírováním 233 hodin ročně (na Slovensku je to jen o něco méně, 222 hodin). To je o 33 hodin více než vloni (loňské výsledky jsou vyčísleny vpravo v boxu, pozn. red.).

Celková doba odpovídá zhruba pěti týdnům práce jednoho zaměstnance. Jde přitom jen o „úkony stanovené zákonem“, index tedy nezahrnuje to, co by firmy dělaly tak jako tak – například vedení účetnictví.

Časově i finančně nejnáročnější jsou provozní záležitosti spojené s placením daní, odvodů, registracemi, certifikáty, povinnými školeními a podobně.

„Zákony a regulace vždy přicházejí s dobrým úmyslem. Je ale děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

GRAF: Index byrokracie 2018 podle jednotlivých součástí
Jednotlivé sloupce udávají byrokratickou zátěž v dané oblasti v hodinách.

Zdroj: výpočet Liberálního institutu

Vláda: byrokracie bude méně

Podle náměstka ministra průmyslu Eduarda Muřického má současná vláda ve svém programu snižování byrokracie. „Chceme zavést například jednotná data, kdy budou v účinnost vstupovat nové zákony – vždy 1. ledna a 1. července,“ dává příklad.

Po takovém jednoduchém opatření, které by usnadnilo orientaci v nových zákonných povinnostech, ovšem podnikatelé volají déle než deset let.

„Mohlo by to s tou naší byrokracií být i horší,“ myslí si analytik finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Ale byrokracie je i to, co není vidět. Třeba fakt, že si lidé raději podnikání úplně rozmyslí, než aby řešili to množství papírování.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Podnikatelé ekonomice důvěřují, jejich optimismus se blíží historickým maximům

Vyloupl se z brazilské favely. Kdo je světový podnikatel roku 2018?

Nejlepší podnikatel světa 2017 Murad Al-Khatib: od semínka čočky až na vrchol

Mladí nechtějí podnikat

„Není náhoda, že mladí lidé příliš nechtějí podnikat a raději se nechávají zaměstnat,“ dodává Stroukal.

Když Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nedávno mapovala byrokracii spojenou s malým provozem, ukázala na příkladu snahy o otevření malé cukrárny to, co začínající podnikatele čeká: dvacet stanovisek a ohlášení před zahájením činnosti a až třicet kontrol v rámci běžného provozu.

„My jsme jako občané i podnikatelé na tom kratším konci – povinnosti prostě plnit musíme, jinak jsme penalizováni, dostáváme pokuty a podobně. Ovšem úředník vám klidně řekne, že toho má hodně a to, co po něm chcete, nestihl,“ komentovala tuzemskou byrokracii předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

A dodává, že by chtěla, aby byrokracie byla „funkční, předvídatelná a aby byla vymahatelnost všech předpisů“.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.