Konec intervencí ČNB? Možná dříve, než jsme si mysleli

Konec intervencí České národní banky proti koruně může přijít již v druhém kvartále 2017, domnívá se hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Jaké jsou důvody, které ho k této domněnce vedou?

Po čerstvé statistice o vyšší inflaci jsme se rozhodli posunout náš odhad ukončení devizových intervencí ČNB proti koruně. V tuto chvíli dáváme o něco větší pravděpodobnost ukončení intervencí již v druhém kvartále tohoto roku (před původně preferovaným třetím kvartálem).

Hlavním argumentem je právě o něco vyšší inflace, která dosáhla cíle o půl roku dříve, než ČNB očekávala, v nejbližších měsících se udrží nad dvěma procenty a také na horizontu prognózy (12–18 měsíců) by měla zůstat nad cílem ČNB.

GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Důležité také je, že nešla nahoru pouze dynamika cen potravin a pohonných hmot, ale na nejvyšší úrovně od roku 2008 vystoupala i jádrová inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot) – viz graf.

GRAF: Vývoj jádrové inflace v Česku
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Současně také přestal na českou ekonomiku deflačně působit vývoj v zahraničí. Nejenže se stabilizovaly ceny ropy a energií, ale výrobní ceny v eurozóně po skoro čtyřech letech začaly opět růst.

Důležitým argumentem pro naše rozhodnutí byla v neposlední řadě rétorika bankovní rady, která i v případě větších holubic ukazovala na vysokou odhodlanost v tomto roce intervence ukončit, nehledě na politiku Evropské centrální banky.

Pro záporné sazby není důvod

Výrazné zrychlení přílivu peněz do korun na začátku roku (odhadujeme, že ČNB musela intervenovat tempem až jedné miliardy eur denně) vrátilo zpět do hry otázku zavedení záporných sazeb.

Tento scénář nevylučujeme, ale nadále ho považujeme za málo pravděpodobný.

Zaprvé proto, že napříč bankovní radou panuje vůči záporným sazbám poměrně výrazný odpor (kvůli nežádoucím vedlejším efektům).

Zadruhé investoři sázející na zisky koruny jsou již dnes ochotni držet koruny v derivátových kontraktech implikujících daleko zápornější sazby, než by ČNB kdy dokázala zavést.

Zatřetí zavedením záporných sazeb ve chvíli, kdy ČNB primárně přemýšlí nad utažením měnové politiky, by šla tak trochu sama proti sobě.

Kdyby ČNB záporné sazby nakonec ale přece jen zavedla (jako taktický nástroj při exitu z intervencí), věříme, že by byly uplatňovány „pouze“ na nová depozita u centrální banky (duální systém) a nešly by pod depozitní sazbu ECB (–0,40 procenta).