Jihoafrický ekonomický zázrak doplácí na sebezničující reformy

Jihoafrická republika je v povědomí Čechů známá především jako země, kde je za mřížemi Radovan Krejčíř kvůli obvinění z pokusu o vraždu, únos a obchodu s drogami.

Nedávno pak obletěla svět zpráva o devítiletém chlapci, který se zbavil viru HIV, jímž ho nakazila jeho matka při porodu. Krátce se sice podrobil antiretrovirální terapii, ale jako jedinému z dětí, jež tuto léčbu podstoupily, se mu podařilo se viru HIV zbavit.

Země je nicméně zajímavá i z pohledu ekonomiky. Ještě donedávna byla považována za jednoho z potenciálních ekonomických tygrů pokrizové éry, ale poslední roky ukazují, že je – slovy klasika – cosi shnilého ve státě jihoafrickém.

Něco se zadrhlo…

Jihoafrické republice různí ekonomové a instituce předpovídali skvělou budoucnost. Bohužel to však, stejně jako třeba v Brazílii, úplně nevyšlo.

Nezaměstnanost se od roku 2008 zvýšila o pět procentních bodů na celkem drastických 28 procent a ani vyhlídky nejsou příliš pozitivní.

GRAF: Vývoj nezaměstnanosti v JAR
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Už jenom z toho důvodu, že ekonomický růst zcela nedostačuje populačnímu nárůstu a dosahuje pouze poloviny růstu celého regionu Subsaharské Afriky. Úroveň příjmové nerovnosti v JAR zároveň patří mezi nejvyšší na světě.

Je na vině prezident?

Špatná ekonomická situace je důsledkem neúspěšné hospodářské politiky prezidenta Jacoba Zumy. Ten jako by si nechtěl nic přiznat a na nedávném Africkém národním kongresu se snažil ještě více upevnit své postavení. Své příznivce dokáže velmi štědře odměnit.

Jeho nový program s názvem Radikální ekonomická transformace je dle ekonomů pouze populistická politika, která poškodí ekonomiku ještě více. Prezident chce například změnit ústavu, aby vláda mohla vyvlastnit libovolnou půdu bez jakékoliv kompenzace ve prospěch černé většiny.

Dále chce donutit těžební společnosti, aby přesunuly více akcií a část výnosů na černošské investory.

Jeho přívrženci se snaží změnit mandát u respektované jihoafrické centrální banky, aby prezident mohl mít vliv u centrální banky, která by samozřejmě měla být bez politického vlivu.

Centrální banka drží politiku stabilních cen, kdežto Zuma se snaží prosadit svou cenovou politiku s názvem „Socioekonomická pohoda občanů“.

GRAF: Vývoj HDP Jižní Afriky
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Sebezničující reformy

Čtrnáctibodový program z dílny ministerstva financí dále počítá s částečnou privatizací státem vlastněných společností. Tyto sebezničující reformy a programy zcela jistě odradí řadu zahraničních investorů, což povede k odlivu investic ze země.

Během letošního roku snížily rating země postupně všechny tři hlavní ratingové agentury, a to do spekulativního pásma s negativním výhledem. Dále se předpokládá zvýšení už tak vysoké úrovně korupce v zemi.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

USA versus Rusko: Probíhá nové „lajnování“ globálního hřiště?

Ekonomické tápání Brazílie podrývá korupce a politická krize

Ekonomická situace komplikuje také energetické projekty. Země má plány na výstavbu nových osm bloků o výkonu 9 600 MW za účelem přechodu na jádro místo elektráren spalujících uhlí.

Ministryně energetiky Mmamoloko Kubayiová ale na konci června prohlásila, že tyto plány bude muset kvůli hospodářské situaci zvážit. Na tiskové konferenci uvedla, že projekty postupují tempem, které si země nemůže dovolit, a proto bude muset být přezkoumán rozsah jednotlivých projektů.

Pakt s Ruskem

Další problém činí dohoda o spolupráci mezi Jihoafrickou republikou a Ruskem z roku 2014. Jihoafrický nejvyšší soud ji totiž označil jako nezákonnou. Právě Rusko a jeho Rosatom měly být nejpravděpodobnějším dodavatelem technologií.

Jacob Zuma při setkání s Vladimirem Putinem u příležitosti oslav 70. výročí od konce druhé světové války. Zdroj: Wikipedia.org

Ekonomické vyhlídky pro JAR tak nejsou vůbec příznivé. Ratingové agentury včetně mezinárodních institucí snižují vyhlídky růstu HDP za letošní rok na polovinu na pouhých 0,6 procenta.

Jihoafrická centrální vláda na situaci ohledně špatného výhledu zareagovala a 20. července poprvé během posledních pět let snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Pokud bude tato ekonomická krize pokračovat, dá se očekávat další snižování.

I tento ekonomický výhled však může být ještě upraven na nižší hodnoty, protože aktuálně se země nachází v krátkodobé recesi, která se ale může značně protáhnout.

Nejisté vyhlídky a rasová problematika

Odborníci se ve většině případů shodují, že nové ekonomické programy a reformy žádný pozitivní vliv nepřinesou.

Pouze způsobí další odliv kapitálu ze země a s tím související nedůvěru investorů či zvýšení příjmových nerovností, včetně prohloubení „pozitivní diskriminace“.

Rasová problematika je v JAR dlouhodobě jedno z nejpalčivějších témat a situace je nyní taková, že apartheid vystřídalo prosazování pročernošské politiky s vedením Afrického národního kongresu a prezidenta Zumy.

Diskriminace bělošské menšiny

Rasovou rovnováhu se tak v JAR nepovedlo najít a prolomení bariér chudoby se také nepodařilo. Menšinové bělošské obyvatelstvo sice stále vydělává několikanásobně více, ale to je způsobeno lepším zázemím a vzděláním, a tím pádem lepšími pracovními pozicemi v soukromém sektoru.

Vláda se však snaží tuto situaci změnit diskriminací bělošského obyvatelstva různými způsoby, což nakonec způsobuje, že mají nyní horší podmínky ve vzdělání a několikanásobně se zvýšila chudoba této menšiny.