Mohlo by vás také zajímat
Další starost pro západní automobilky. Čína chce dominovat v dopravě aut po moři
František Novák, Libor Akrman 20. ledna 2023Evropskou ekonomiku dlouhá léta ekonomicky táhl automobilový průmysl. Nyní jí roste velká čínská konkurence v produkci elektromobilů, která míří na…
Velké čínské ekonomické otevření: divoká makro karta roku 2023
Dominik Rusinko 20. ledna 2023Po téměř třech letech izolace čínská komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A jak…
Svět čeká na čínské turisty. Návrat nebude snadný, obavy z další vlny covidu přetrvávají
František Novák 17. ledna 2023Čína se po třech letech otevírá světu. Globální turistický ruch postrádal čínské turisty, protože před pandemií ročně v zahraničí utratili…
- KOMENTÁŘ
Jak moc tvrdý úder dostává čínská ekonomika kvůli epidemii koronaviru?
Epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem ohrozila globální dodavatelské řetězce a narušila podnikání a výrobu v Číně. Přiměla tak úřady v posledních týdnech přijít s řadou politických opatření, která by zmírnila negativní dopady na ekonomický růst.
Kvůli epidemii Číny se zastavila výroba v mnoha čínských podnicích, což ohrožuje globální dodavatelské řetězce. ZDroj: Shutterstock
Globálním finančním trhům dominuje již více než měsíc téma nového koronaviru, který zachvátil i čínskou ekonomiku.
Prudký cenový propad, jenž zprvu zasáhl především riziková aktiva s úzkou vazbou na čínský hospodářský cyklus, však v posledních dnech vystřídal opatrný nárůst optimismu.
Ten pramení jak ze snižujícího se počtu nově nakažených, tak z přesvědčení trhů, že virová nákaza bude mít sice významný, leč pouze krátkodobý negativní dopad na čínskou ekonomiku.
GRAF: Vývoj čínské ekonomiky
Meziroční srovnání HDP po čtvrtletích, od roku 2017 do současnosti, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Statistiky zatím neznámé
Jak velký bude tento dopad, zůstává otázkou, na kterou prozatím nikdo nemá přesnou odpověď.
Oficiální makroekonomická čísla budou totiž k dispozici nejdříve v půli března (průmyslová produkce a maloobchod), a tak si musíme vystačit s dostupnými vysokofrekvenčními (denními) proxy ekonomické aktivity.
Ty sice neposkytují komplexní obrázek o rozsahu čínského zpomalení, ale vcelku jasně naznačují, že čínská ekonomika dostává tvrdý direkt. Jedno číslo za všechny – spotřeba uhlí k výrobě elektrické energie je na pouhých dvou třetinách loňské úrovně s tím, jak dramaticky oslabuje průmyslová výroba.
VÍCE K TÉMATU:
Koronavirus není hrozbou jen pro čínskou ekonomiku. „Nákaza“ by se mohla projevit i v Evropě
Koronavirus udeřil i na finanční trhy. Burzy v Číně se propadly nejvíc od roku 2015
Karanténní ekonomická brzda
Čínská ekonomika šlape takto prudce na brzdu v důsledku bezprecedentních karanténních opatření, jejichž cílem je zabránit dalšímu šíření nákazy.
Vláda tak například prodloužila novoroční svátky (tj. efektivně snížila počet pracovních dní) nebo významně omezuje pohyb obyvatel (dle odhadů čelí až 150 milionů obyvatel nějakému omezení vycházení z domova).
To z makroekonomického pohledu znamená, že hospodářský problém není koncentrovaný ani tak na straně poptávky jako spíš nabídky. Jinak řečeno, ekonomiku paralyzuje narušení dodavatelského řetězce, tedy fakt, že nemá kdo vyrábět a kdo prodávat.
V březnu již vše pod kontrolou?
V našem základním scénáři pracujeme s předpokladem, že se čínské vládě podaří dostat nákazu z velké části pod kontrolou do konce března.
Propad ekonomické aktivity by se v takovém případě odehrál v prvním čtvrtletí, přičemž ve druhém a třetím lze čekat svižné oživení ekonomiky, podpořené fiskálními stimuly (nabízí se například daňové prázdniny pro sektory a regiony zasažené nejcitelněji).
Tento vývoj by z ročního růstu Číny odepsal půl procentního bodu a ekonomika by tak letos měla zpomalit na 5,2 procenta, tj. nejméně za posledních třicet let.
