Mohlo by vás také zajímat
Čínský Marshallův plán: Z Pekingu se stal největší vymahač dluhů na světě
František Novák 30. listopadu 2023Iniciativa Pekingu známá ve formě Belt and Road Initiative (BRI) neboli Nová Hedvábná stezka oslavila deset let. Čína půjčila 1,3…
Japonsko vs. Čína: pomůže technologický průlom evropským automobilkám?
Jan Bureš 20. listopadu 2023Evropské značky v posledních letech ztrácejí půdu pod nohama na poli elektromobility. Podle listu FT by jim ji mohla pomoci…
Na finanční trzích klid? Konflikty ve světě se jich spíše netýkají. Výjimkou není ani válka Izraele s Hamásem
František Novák 9. listopadu 2023Reakce finančních trhů na geopolitické turbulence je většinou méně hysterická, než by se mohlo zdát. Dokládá to srovnání konfliktů od…
- KOMENTÁŘ
Jak moc tvrdý úder dostává čínská ekonomika kvůli epidemii koronaviru?
Epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem ohrozila globální dodavatelské řetězce a narušila podnikání a výrobu v Číně. Přiměla tak úřady v posledních týdnech přijít s řadou politických opatření, která by zmírnila negativní dopady na ekonomický růst.
Kvůli epidemii Číny se zastavila výroba v mnoha čínských podnicích, což ohrožuje globální dodavatelské řetězce. ZDroj: Shutterstock
Globálním finančním trhům dominuje již více než měsíc téma nového koronaviru, který zachvátil i čínskou ekonomiku.
Prudký cenový propad, jenž zprvu zasáhl především riziková aktiva s úzkou vazbou na čínský hospodářský cyklus, však v posledních dnech vystřídal opatrný nárůst optimismu.
Ten pramení jak ze snižujícího se počtu nově nakažených, tak z přesvědčení trhů, že virová nákaza bude mít sice významný, leč pouze krátkodobý negativní dopad na čínskou ekonomiku.
GRAF: Vývoj čínské ekonomiky
Meziroční srovnání HDP po čtvrtletích, od roku 2017 do současnosti, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Statistiky zatím neznámé
Jak velký bude tento dopad, zůstává otázkou, na kterou prozatím nikdo nemá přesnou odpověď.
Oficiální makroekonomická čísla budou totiž k dispozici nejdříve v půli března (průmyslová produkce a maloobchod), a tak si musíme vystačit s dostupnými vysokofrekvenčními (denními) proxy ekonomické aktivity.
Ty sice neposkytují komplexní obrázek o rozsahu čínského zpomalení, ale vcelku jasně naznačují, že čínská ekonomika dostává tvrdý direkt. Jedno číslo za všechny – spotřeba uhlí k výrobě elektrické energie je na pouhých dvou třetinách loňské úrovně s tím, jak dramaticky oslabuje průmyslová výroba.
VÍCE K TÉMATU:
Koronavirus není hrozbou jen pro čínskou ekonomiku. „Nákaza“ by se mohla projevit i v Evropě
Koronavirus udeřil i na finanční trhy. Burzy v Číně se propadly nejvíc od roku 2015
Karanténní ekonomická brzda
Čínská ekonomika šlape takto prudce na brzdu v důsledku bezprecedentních karanténních opatření, jejichž cílem je zabránit dalšímu šíření nákazy.
Vláda tak například prodloužila novoroční svátky (tj. efektivně snížila počet pracovních dní) nebo významně omezuje pohyb obyvatel (dle odhadů čelí až 150 milionů obyvatel nějakému omezení vycházení z domova).
To z makroekonomického pohledu znamená, že hospodářský problém není koncentrovaný ani tak na straně poptávky jako spíš nabídky. Jinak řečeno, ekonomiku paralyzuje narušení dodavatelského řetězce, tedy fakt, že nemá kdo vyrábět a kdo prodávat.
V březnu již vše pod kontrolou?
V našem základním scénáři pracujeme s předpokladem, že se čínské vládě podaří dostat nákazu z velké části pod kontrolou do konce března.
Propad ekonomické aktivity by se v takovém případě odehrál v prvním čtvrtletí, přičemž ve druhém a třetím lze čekat svižné oživení ekonomiky, podpořené fiskálními stimuly (nabízí se například daňové prázdniny pro sektory a regiony zasažené nejcitelněji).
Tento vývoj by z ročního růstu Číny odepsal půl procentního bodu a ekonomika by tak letos měla zpomalit na 5,2 procenta, tj. nejméně za posledních třicet let.
