Hledá si ČNB alibi házením vysoké inflace na bedra vlády?

ČNB v uplynulém týdnu opět oživila debatu na téma – kdo může za vysokou inflaci?

Ta zatím odeznívá relativně pomalu, a to zejména v jádrových složkách v čele se službami jako pohostinství, hoteliérství nebo rekreace (jak by ostatně v tomto týdnu měla potvrdit i nová dubnová čísla).

Současně se zdá, že inflační očekávání mezi nefinančními podniky nejsou ukotvená. (viz graf)

GRAF: Vývoj střednědobých inflačních očekávání nefinančních podniků
Od roku 2004 do současnosti, jde o meziroční růst CPI za tři roky, v procentech.

Zdroj: Patria s použitím ČNB

Mzdy nejsou hrozbou, nebo…?

Na vysoký růst nominálních zisků z roku 2022 tak naváže v tomto roce pravděpodobně o poznání rychlejší růst mezd.

Sekce měnová přitom opakovaně bankovní radě doporučovala další zvýšení úrokových sazeb (a ochlazení ekonomiky) právě proto, aby k zabydlení vyšší inflace ve mzdové dynamice a jádrové inflaci nedošlo. Neúspěšně. Od nástupu Aleše Michla do guvernérské funkce zůstávají úrokové sazby stabilní.

Na hodnocení důsledků této „vyčkávací politiky“ je stále brzy. Zdá se však, že daní za měkčí měnové podmínky a lehčí přistání české ekonomiky (došlo jen na „kosmetickou“ recesi bez výraznějšího ochlazení trhu práce) bude daleko větší setrvačnost inflace.

Z těchto důsledků (pokud na ně dojde) se musí zodpovídat stávající bankovní rada, která „nekonala, když konat měla.“

Čekání na vládní balíček

A v tomto světle snaha přehrát míč a zodpovědnost na stranu vlády vypadá jako „preventivní hledání alibi.“ Na tiskové konferenci po květnovém zasedání ČNB to chvílemi vypadalo, jako by Aleš Michl nepřímo spojoval osud inflace i další pohyb sazeb s tím, zda vláda představí dostatečně kvalitní konsolidační balíček.

Rozpočet na rok 2023 si skutečně z řady důvodů zaslouží kritizovat. (třeba jen za přeceněné mimořádné příjmy, neřešený strukturální schodek, a další).

Na druhé straně veřejné finance dnes rozhodně nejsou hlavním motorem inflace a vláda není tím, kdo by za ni měl být zodpovědný.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Zadlužení nekyne jen Čechům. Američané jsou na tom výrazně hůře

Inflace nejspíš dosáhla letošního vrcholu. Místo ČNB odvede práci silná koruna

Nižší sazby od ČNB čekat nelze, navíc se jí líbí silná koruna

Kdo si více kopne do vlády? Zatím vede Kalouskovo strašení bankrotem

Počítá ČNB s konsolidací?

Přehazování zodpovědnosti na vládu je o to úsměvnější, když se začtete do poslední prognózy ČNB. Ta z opatrnosti v základním scénáři nepočítá s žádným vládním konsolidačním balíčkem a deficitem 3,9 procenta HDP (náš odhad 4,9 % HDP).

I přesto však v poslední prognóze (za předpokladu absence jakékoliv nové rozpočtové konsolidace) rozpočtový impuls působí víceméně neutrálně a rozpočtová politika sazby na horizontu prognózy tlačí spíše dolů.

V případě, že by došlo na rozpočtovou konsolidaci, tlačila by rozpočtová politika sazby s vysokou pravděpodobností dolů ještě výrazněji.

Dnešní absence rozpočtové konsolidace tedy těžko může být argumentem pro vyšší úrokové sazby. Není divu, že se to Karině Kubelkové z ČNB na setkání s analytiky také velmi těžko vysvětlovalo.

Tím hlavním a jediným důvodem může být oprávněný strach z neukotvených inflačních očekávání. A obava z rychlého růstu mezd – tedy z přímých důsledků dnešní „vyčkávací politiky“ bankovní rady…