Mohlo by vás také zajímat
Kurzy sázkových kanceláří již preferují Trumpa. Tuší, kudy běží zajíc?
Jan Čermák 10. října 2024Za necelý měsíc by měl být znám nový prezident nebo prezidentka Spojených států amerických. Již to nebude Joe Biden, který…
Výhled Fidelity International: Globální ekonomika k recesi nemíří, ale čeká ji i nadále hrbolatá cesta
Veronika Kudrnová 8. října 2024Jaká jsou tržní očekávání pro zbytek roku 2024? Základním scénářem zůstává měkké přistání, ale vyšší volatilita pokračuje. Případné výkyvy v ekonomice…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
- Komentář
Globální bankovní sektor napravuje svou pověst. Proč si bankovní bondy zaslouží vzít na milost
Banky jsou z krize před deseti lety již očištěné, domnívá se analytička Saxo Bank Althea Spinozziová. Staly se odolnějšími vůči případným ztrátám, zároveň nad sebou mají přísnější kontrolu a ochranu před problematickými operacemi. Pokud tedy dnes banky platí za investiční riziko při dluhopisech menší výnosy, má to smysl.
Před téměř deseti lety, 14. září 2008, v New Yorku oznámila bankrot americká banka Lehman Brothers. Tento pozdní letní den znamenal konec vnímání bankovnictví tak, jak jsme ho znali do té doby, a spustil globální finanční krizi, která mnohé srazila do kolen. Osudný okamžik změnil vnímání bank i celého bankovního sektoru také ze strany investorů.
Pokud jsme do té doby vnímali banky jako kredibilní instituce schopné poskytovat likviditu podnikům a jednotlivcům, po tomto dni se začaly chovat jako supi připravení vrhnout se bez okolků i na peníze daňových poplatníků, hlavně aby se zachránily.
Při pohledu na index Bloomberg Barclays Global Aggregate Financial Yield to Worst můžeme vidět, že výnosy dluhopisů bank se v krizi roku 2008 dostaly až nad osm procent.
GRAF: Vývoj indexu Bloomberg Barclays Global Aggregate Financial Yield to Worst
Od roku 2001 do současnosti, v procentech
Zdroj: Bloomberg
Později začaly klesat, až se v současnosti dostaly na úrovně ještě nižší než před krizí. Dnešní objem obchodů s bankovními dluhopisy je citelně nižší než před krizí. Kladu si proto otázku: Vyplatí se dnes investovat do dluhopisů firem ve finančním sektoru?
Nemíchat hrušky s jablky
Ve skutečnosti je porovnávání bank před krizí a po krizi dost zavádějící. Od září 2008 bylo totiž s cílem posílit finanční systém zavedeno množství regulací a přísných nařízení.
Záměrem nebylo jen odradit účastníky trhu od nevhodného chování, ale také je motivovat k realizaci reforem a ke zvyšování vlastního kapitálu.
Banky se proto staly odolnějšími vůči případným ztrátám. Zároveň se zpřísnila kontrola, která je má i za cenu vyšších nákladů ochránit před problematickými operacemi. Pokud tedy dnes banky platí za investiční riziko při dluhopisech s menšími výnosy, má to smysl. Jejich byznys je totiž mnohem méně zranitelný.
Zajímavá součást diverzifikace
Za pozornost stojí také to, že jejich dluhopisy jsou likvidnější v porovnání s například korporátními dluhopisy, které jsou citlivější na náhlé změny v náladách investorů.
Z tohoto pohledu se tak dluhopisy bank jeví jako zajímavý nástroj při diverzifikaci portfolia.
Finanční instituce můžeme rozdělit do pěti kategorií:
- retailové banky,
- investiční banky,
- bezpečné přístavy,
- rozvíjející se instituce,
- banky na periferii.
O autorce textu |
Althea Spinozziová působí v Saxo Bank jako manažerka v rámci oddělení Global Sales Trading Team. Zároveň pravidelně přispívá k tématu dluhopisů vyspělých a rozvojových zemí v rámci News & Research hubu společnosti Saxo Bank. |
Toto dělení se odvíjí od trhu, na němž daná banka působí. Riziko jednotlivých institucí závisí na zdraví účetní bilance dané banky a na systémové podpoře, kterou může, ale nemusí dostat od vlády dané země.
Katalánský příklad
Investor tak může získat příležitost, aby se dostal na titulní strany novin, aniž by existoval nějaký přímý nástroj, který by se jevil jako vhodný.
Dobrým příkladem je Španělsko, respektive katalánská krize (snaha Katalánců o získání nezávislosti na Španělsku, pozn. red.). Nyní, kdy se zdá, že katalánské problémy měly na ekonomiku země minimální dopad, ratingové agentury plánují Španělsku zvýšit úvěrový rating. Důvodem je impozantní ekonomické oživení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nezávislé Katalánsko? V jakém stavu je jeden z nejbohatších regionů Španělska
Desatero pro drobné investory do podnikových dluhopisů
Již v lednu agentura Fitch zvýšila rating o jeden stupeň na A– a nyní je jen otázkou času, kdy k podobnému kroku přikročí agentura S&P. Španělský finanční sektor na zvýšení ratingu vydělá, což by mohlo vést k růstu kreditu také u bank.
Mezi finančními institucemi, které jsou nějakou měrou Katalánskem ovlivněné, patří banky CaixaBank a také Banc de Sabadel. Právě ty by na zlepšení kreditu měly vydělat nejvíc.
Banky lepší investicí než regionální dluhopisy
V podstatě to tedy znamená, že investoři mohou využít této slabiny spojené s politickou volatilitou v Katalánsku a investovat do dluhopisů, které vydaly banky spojované s tímto regionem.
Je pravda, že i Katalánsko vydává vlastní regionální dluhopisy, nicméně ve srovnání s bondy vydávanými tamními bankami je mnohem méně likvidní. A nabízí také jen nepatrně vyšší výnos, který dostatečně neodráží rizikovost těchto bondů nebo ratingu.
Například bondy banky Generalitat de Catalunya 4,22 %, jejichž splatnost nastane v roce 2035, mají u S&P a Fitche rating B+/BB s negativním výhledem. A nabízejí indikovaný výnos 3,5 procenta, zatímco bondy Sabadell 5,625 % se splatností v roce 2026 mají rating Ba3/BB, přičemž jejich výnos je přibližně tři procenta.
Nedá tedy ani moc práce, aby si investoři uvědomili, že 50 bazických bodů za splatnost, která je o devět let delší a bondy mají horší rating, se jim nevyplatí.
Deregulace pomůže americkým bankám
Pojďme ale jinam. Tento rok se zdá být velmi přející zejména pro americký bankovní sektor. Vyšší úrokové sazby v USA totiž zvýší i ziskové marže amerických bank.
GRAF: Vývoj základní americké úrokové sazby
Za posledních deset let, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Volckerovo pravidlo |
Volckerovo pravidlo je řadu let jednou z nejdiskutovanějších součástí reformy finančního sektoru známé jako Dodd-Frank Act. Jde o regulaci v podobě zákazu provádění některých rizikových obchodů finančních institucí na vlastní účet. Cílem jeho zavedení je ochrana finančního systému a pojištění vkladů před další finanční krizí podobnou té z roku 2008. |
Odvětví navíc určitě prospěje daňová reforma a tématem je také deregulace, k níž postupně dochází a která by mohla snížit kapitálové nároky na banky.
Nejvíc z toho budou těžit malé a střední instituce, kterým uvolnění pravidel rozváže ruce při půjčkách. Jde například o takzvané Volckerovo pravidlo, jež jim dělá při úvěrovém byznysu velké problémy.
Bankovní sektor, který děsil investory před deseti lety, se tak dnes může naopak stát miláčkem.
Na medvědím trhu může poskytovat nástroje, jak se chránit před politickými riziky, jako jsou například brexit či katalánské referendum. Jako v jiných odvětvích, i zde je třeba důsledně vybrat konkrétní aktiva. Bezrizikové časy už totiž máme dávno za sebou.
Komentář Althey Spinozziové, analytičky Saxo Bank, původně vyšel na webu banky. Článek byl přeložen a redakčně upraven.