Exportéři si kurz koruny hlídají, jen aby jim nechyběly zakázky

Zatímco mezi USA a Čínou se schyluje k dalšímu kolu celních odvet, Evropa řeší, jaké důsledky to bude mít pro její průmysl a export.

Právě pro toto odvětví, byť není ve většině zemí EU dominantní, může být probuzený obchodní protekcionismus velmi nepříjemnou brzdou. Ostatně už poslední indexy nákupních manažerů (PMI), které vlastně ani nemohly zohlednit nové celní kolečko, naznačují, že expanze evropského průmyslu začíná ubírat na tempu.

GRAF: Vývoj indexu nákupních manažerů (PMI) v eurozóně
Měsíční údaje za poslední rok, v bodech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Nejde zatím o nic zásadního, nicméně o to pozorněji je třeba tyto nové signály vnímat i u nás.

Zvlášť když průmysl je v ČR tím největším odvětvím, které obstarává téměř třetinu HDP, zaměstnanosti a na ekonomickém růstu země se v posledních letech podílelo téměř z poloviny.

Těší se stále takovému růstu zakázek, že vlastně často ani nestíhá a čekací doby se prodlužují.

Poslední zveřejněná čísla za únor by tyto dosavadní tendence mohly potvrdit, byť se může ukázat, že růst nových objednávek přece jen začíná zvolňovat, jak už to naznačovaly poslední PMI.

GRAF: Vývoj průmyslové výroby v Česku
Měsíční údaje za posledních 5 let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Po loňském šesti a půl procentním růstu výroby se tak tempo produkce začíná vracet k udržitelnějším hodnotám.

Ať už s ohledem na kapacitní možnosti v současné době limitované nedostatkem pracovníků nebo s ohledem na potenciální zpomalení zahraniční poptávky.

VÍCE K TÉMATU:

Proč je Škoda Auto laboratoří české přehřívající se ekonomiky?

Trh práce už české ekonomice nepomůže, pohonem musí být investice

Koruna není překážkou

Zatímco s nedostatkem pracovníků se průmyslové podniky vypořádávají jen obtížně a počty volných pracovních míst stále narůstají, s posilující korunou – jako druhým rizikovým faktorem letošního roku – jim to jde podstatně lépe.

Podle průzkumu mezi firmami zveřejněném ČNB se míra jejich kurzového zajištění dostala v prvním čtvrtletí letošního roku na nejvyšší úroveň za dobu sledování (od roku 2011).

Můžeme sice diskutovat o tom, jak reprezentativní jsou daná čísla, nicméně jsou to asi nejdelší dostupná data k dispozici. Podle nich dosáhlo zajištění exportu proti kurzovému riziku v tomto čtvrtletí 47 procent a v ročním horizontu 46 procent.

Jen pro srovnání, loni touto dobou, kdy už ČNB jasně hovořila o konci kurzového režimu, to bylo 30 procent, respektive 27 procent.

Bez průmyslu se neporoste

Kurz tuzemští exportéři mají „obšlápnutý“, tak teď už jen zbývá sledovat, jak se budou dále plnit zakázkové knihy firem.

Nejenom proto by se údaje z průmyslu – ať už ty tvrdé nebo měkké – měly dostat do centra pozornosti trhů. S jistým zjednodušením totiž i nadále platí, že s průmyslem roste i padá export i celá česká ekonomika.