Euro je na Slovensku už bezmála deset let. Češi zatím jeho vábení odolávají

Blíží se desáté výročí vstupu Slovenska do eurozóny. Toto výročí už ale „oslavil“ kurz slovenské koruny k euru, který byl zafixován již 8. července 2008.

Jednou z podmínek přijetí eura byl totiž stabilní kurz dané měny k euru. Slovensko, které začalo eurem formálně platit 1. ledna 2009, k zafixování s tímto předstihem přistoupilo proto, aby zamezilo kurzovým spekulacím.

Do 16. ledna pak bylo možné používat v hotovostním platebním styku ještě i slovenské koruny. Obdobný postup by v případě přijímání eura čekal i Česko.

Vzor pro Česko?

Lze již nyní, po deseti letech, vyhodnotit, zda to byl pro Slovensko správný krok? A tedy také, zda a jaké z něj vyplývají závěry pro Česko?

Zastánci přijetí eura u nás totiž často argumentují slovenskou zkušeností. Podle nich se prokázalo, že přijetí eura nemá dlouhodobé negativní vlivy, spíše naopak. Odpůrci přijetí eura ovšem také občas argumentují Slovenskem.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Přepište dějiny: Slovensko dotáhne Česko

Jen vládní výlety do regionů život lidem nezlepší. Slováci by mohli vyprávět

Česko bez EU: skoro rakouská ekonomika se skoro ukrajinskou politikou

Sami Slováci jsou rozpolcení

Ve finále jde hlavně o to, jak se s projektem sžijí obyvatelé. Jak vstup do eurozóny hodnotí sami Slováci? Nejednoznačně.

Podle průzkumu veřejného mínění pro společnost TopForex, provedeného v závěru roku 2017, je zhruba 70 procent Slováků s eurem spokojeno, zároveň by se ale více než polovina respondentů ráda vrátila ke slovenské koruně.

Zvláštní je také to, že nejvíce jsou pro návrat ke koruně mladí lidé (18–29 let), proti je nejvíce naopak nejstarší věková kohorta (nad 61 let).

Za hlavní výhody eura považují Slováci jednoduché cestování bez nutnosti výměny valut a srozumitelnost cen, za největší nevýhodu pak makroekonomická a měnověpolitická rizika, především to, že budou muset platit dluhy jiných států eurozóny.

Malá váha Bratislavy

Mezi vzdělanějšími respondenty průzkumu zaznívá také argument, že přijetí eura zvyšuje diplomatickou váhu státu v rámci Evropské unie.

Členské země eurozóny se totiž pravidelně setkávají na separátních schůzkách, přičemž v některých situacích může být rozhodnutí přijaté na této schůzce poté pouze oznámeno zbytku Evropské unie jako fakt.

Na druhou stranu praxe ukazuje, že trendy v oblasti měnové politiky eurozóny nastavují hlavně „těžké váhy“ jako Německo a Francie. Každý člen se tak vstupem do eurozóny prakticky vzdává (další) části své suverenity, konkrétně měnové politiky, což se státu v ekonomických potížích může vymstít kvůli nemožnosti depreciace měny. Řecko je toho učebnicovým příkladem.

Lepší, nebo horší?

Hodnocení zavedení eura na Slovensku tedy nemá ani po deseti letech jednoznačnou odpověď. Firmy zpravidla společnou měnu vítají, odpadají jim totiž náklady spojené s konverzí a jsou také atraktivnější pro zahraniční investice.

Také obyvatelé si na eura v peněženkách rychle zvykli a vnímají výhody měny. Přesto nejsou schopni jednoznačně odpovědět na jednoduchou otázku, zda je to s eurem lepší, nebo horší.

Myšlenky na atraktivitu slovenské koruny ze společnosti nevyprchaly ani v časech ekonomické prosperity, kterou momentálně zažíváme. Lze se proto domnívat, že v dobách recese může být volání po slovenské koruně hlasitější.

Češi? Zatím spíše proti

Nejednoznačnost slovenské zkušenosti je reflektována i v debatě o euru v Česku. Ta se v poslední době příliš neposunula.

Většina společnosti je podle průzkumů proti. Také nová vláda Andreje Babiše je poměrně euroskeptická, a nelze tedy příliš očekávat, že by chtěla podniknout nějaké kroky směřující k přijetí eura.

Článek vychází z textu TopForexu původně vyšel na serveru Investiční web.