Další Babišův „předvolební“ dárek? Cena vody by mohla mít nižší DPH

Spolu se vzduchem tvoří voda základní podmínky pro existenci života. Nehledě na to, že je pro lidské tělo základní stavební látkou. A také je jednou ze součástí běžného spotřebního koše domácností, spolu s plynem a elektřinou tvoří základ domácích nákladů.

V porovnání s ostatními energetickými surovinami je však její cena výrazně nižší. Náklady na průměrný chod domácnosti v roce 2016 byly podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přibližně 126 tisíc korun. Zhruba pětinu, tedy něco přes 31 tisíc z této částky, tvoří výdaje na bydlení a energie.

Kdybychom měli dále rozpitvávat jednotlivé položky z této sekce a výdaje na ně, tak zhruba desetinu tvoří výdaje na dodávky vody – v průměru kolem tří tisíc korun na osobu ročně. Každý máme spotřebu vody individuální, ale průměrně to podle ČSÚ vychází takto. Další energetické suroviny domácností – elektřina a plyn – pak dle statistiků stojí přibližně čtyřikrát více, u důchodců je to ještě více.

Cena vody roste, ale…

Cena vody se v průběhu let zvýšila, nicméně jedna věc je pro ni typická stále. Z hlediska rozpočtu průměrného člověka znamená „zanedbatelnou“ položku v jeho výdajích. Nemluvě o tom, že ji máme, podobně jako elektřinu a plyn, neustále k dispozici.

Z historického hlediska u nás cena vody za posledních 25 let stoupla. Jak uvádí server Vodazakladzivota.cz, jen od roku 2006 cena za metr krychlový stoupla o více než 80 procent. Průměrná cena vody se v roce 2017 pohybovala na úrovni necelých 90 korun za metr krychlový vody. Ještě před rokem 2008 přitom třeba v Praze stál kubík méně než 50 korun.

GRAF: Vývoj spotřeby vody a její ceny
Od roku 1967 do současnosti, spotřeba je v litrech na hlavu, cena v Kč za 1 m³.

Zdroj dat: ČSÚ

„Za vysokým růstem ceny vody je třeba hledat investice do oprav a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury. Nicméně západní Evropu doháníme nejen v cenách, ale zejména v kvalitě dodávek pitné vody a také ve způsobu a kvalitě čištění vod odpadních,“ uvedl již dříve konzultant v oblasti životního prostředí Vilém Žák ze společnosti Deloitte Česká republika.

Všechny tyto investice se u nás podle Žáka projevují druhotně také na kvalitě povrchových i podzemních vod. „Na tom se podílí každý, kdo odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští splaškové vody do veřejné kanalizace a za tyto služby řádně platí,“ dodává konzultant Deloitte Česká republika.

Doháníme minulost

Podle š éfa největší tuzemské vodárenské společnosti SVS Bronislava Špičáka dohání Česko stín minulosti. „Stav vodohospodářské infrastruktury odpovídá jejímu stáří, budovala se již na začátku 20. století. Kupodivu jsou ale tyto starší rozvody v lepším stavu než ty novější – za socialismu se do údržby a obnovy neinvestovalo,“dodává.

Na stavu potrubí se také projevilo, že v sedmdesátých a osmdesátých letech se hodně stavělo z nových materiálů. „Používala se tzv. polská litina, která dneska praská, nebo azbestocementy,“ dodává.

Jako příklad uvádí právě majetek SVS, jehož hodnota je vyčíslená asi na 109 miliard, přičemž opotřebovanost činí zhruba 65 procent, životnost je 50 let.

„Při těchto číslech si lze jednoduchou trojčlenkou snadno spočítat, že do majetku na severu Čech musíme každoročně investovat zhruba dvě miliardy korun, abychom ho dostatečně udržovali. V současnosti jsme na částce 1,6 miliardy včetně oprav, ale intenzitu obnovy potřebujeme stále zvyšovat,“ tvrdí Špičák. „A to SVS investuje do obnovy ze všech vodárenských společností zdaleka nejvíc,“ doplňuje.

Jedním z objektů, o které se stará SVS, je i čistička v Bystřanech. Zdroj: SVS

Někomu se možná bude zdát, že vodné a stočné zaznamenává prudký nárůst, nicméně je třeba to vztáhnout na individuální spotřebu. A ta je o řád níže než cena vody. Zatímco vodné se uvádí v ceně za metr krychlový, průměrná denní spotřeba na člověka činila loni zhruba 88 litrů.

Cena za denní spotřebu tedy u průměrného člověka ve většině republiky (vysvětlíme dále) nepřesáhne deset korun. V porovnání s obyčejnou neperlivou vodou, kterou byste kupovali někde v hypermarketu, byste za stejnou cenu dostali kolem tří litrů balené vody.

Regionální rozdíly

I když je cena vody relativně velmi nízká, její výše s ohledem na region České republiky kolísá. V některých oblastech platí lidé za vodu více než jinde. Abychom pochopili, proč tomu tak je, nejdříve si představíme trochu teorie.

Pro pochopení tvorby ceny vody je nutné pochopit význam známého sousloví „vodné a stočné“ – viz box.

Základ cenotvorby vzniká součinností tří resortů a koncesní smlouvy. Ministerstvo zemědělství tvoří základní kalkulační rámec, Ministerstvo životního prostředí přidává podmínky, které si vynutilo při udělování evropských dotací do vodohospodářských sdružení (VHS) – majitelů vodohospodářské sítě.

A Ministerstvo financí pak kontroluje, zda do účetnictví nejsou zahrnuty provozní náklady, které se na zákazníka nesmějí přenášet. Zároveň také vydává tzv. cenový věstník, určující maximální výši marže pro provozovatele vodohospodářských sítí. Nad tento rámec skutečných nákladů si nemohou účtovat částku vyšší, než jaká je podle ministerstva přiměřená.

Koncesní smlouva určuje vztah, kterým města a obce sdružené ve VHS většinou předávají svůj majetek vybrané firmě, aby jej provozovala. Ta pak na své jméno vybírá tržby od zákazníků, nicméně platí obci, respektive VHS nájem, který je jeho základním příjmem. Tento nájem je pak i největší položkou v rámci cenotvorby. Vyplývá z toho, že každá obec či seskupení obcí mají cenu tvořenou samostatně.

Průměrná cena posbíraná ze všech okresních měst v roce 2017 je 84,47 Kč (bez započtení poměrné pevné částky, o jejímž zavedení rozhodují samy obce). Větší podíl má na této částce vodné, které činí v průměru 42,87 Kč, stočné pak 39,92 Kč.

Jak už bylo řečeno, v jednotlivých regionech se cena liší podle toho, kdo je provozovatelem.

MAPA: Kolik platí Češi za vodné a stočné
Jde o ceny (včetně DPH) za rok 2017 k 19. 1. 2018 v jednotlivých okresech, v Kč.

Zdroj: Vodárenství.cz

Relativita vysokých cen

I když jsme si řekli, že cena vody za posledních deset let výrazně stoupla (byť se liší regionálně), je třeba se na tuto cenu podívat ještě z dalšího úhlu, a sice co cenu určuje.

Více než tři čtvrtiny u ní tvoří fixní náklady, které nejsou závislé na množství spotřebované vody. A jednou ze složek je i odváděná DPH na vodné a stočné. Ta v současnosti činí 15 procent, což ale vláda Andreje Babiše, byť v demisi, chce snížit na deset procent.

ministryně financí Alena Schillerová

Ministerstvo financí disponuje nástroji, kterými ohlídá, že tento rozdíl nezůstane u vodárenských společností, jak se to stalo například v případě farmaceutických společností při snížení daně z přidané hodnoty na léky.

Příslušnou novelu zákona již Ministerstvo financí poslalo ostatním resortům a dalším úřadům k připomínkování.

Češi spotřebují málo

Je třeba podotknout, že od roku 1990 cena vody na jedné straně výrazně stoupla, na straně druhé ale klesla spotřeba. Zatímco v roce 1990 připadala podle Českého statistického úřadu na jednoho člena domácnosti spotřeba více než 173 litrů vody denně, v roce 2016 to bylo už jen něco přes 88 litrů.

Podle Světové zdravotnické organizace je pak doporučovaná spotřeba kolem 100 litrů na člověka a den. Máme-li srovnávat, třeba v Německu tato statistika činí kolem 200 litrů a Američané jsou ještě výše – kolem 500 litrů na den.

Češi jsou tedy v tomto směru velmi úsporní, ale jak bylo řečeno, spotřeba vody nemá na její cenu výrazný vliv, neboť převážnou většinu spolknou fixní náklady. „Jednorázovým snížením sazby DPH se sníží průměrná výše plateb za vodné a stočné zhruba o 3,85 koruny na litr. Při průměrné spotřebě 88,5 litru na osobu a den tak čtyřčlenná rodina ušetří přibližně pět set korun za rok,“ vypočítává František Barák, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.

Nižší spotřeba k nižším nákladům nevede

Na druhou stranu snížení DPH by jistou úsporu domácnostem přinést mohlo, na rozdíl od toho, když se budeme snažit ještě snížit spotřebu.

Kvůli vysokému podílu fixních nákladů je totiž cena víceméně nezávislá na množství spotřebované vody. Skoro by se dalo říci, že čím více vody se spotřebuje, tím méně pak jeden litr může stát.

Potrubí a jeho údržba stojí pořád stejně bez ohledu na počet proteklých litrů. I úpravny vody musí být také pořád nastavené na výrobu vody a jsou neustále v provozu, stejně tak i kanalizace (potrubí, čističky atd.).

Srovnáme-li například Prahu, o niž se starají Pražské vodovody a kanalizace (PVK), a region severní Čechy, který obsluhuje největší vodárenská společnost na území ČR Severočeská vodárenská společnost (SVS), na první pohled je vidět rozdíl v ceně za kubík vody. Jak SVS na severu Čech, tak i PVK v metropoli dodávají vodu zhruba stejnému počtu obyvatel – přes 1,1 milionu obyvatel.

MAPA: Oblast působnosti SVS

Zdroj: SVS

Nicméně už z geografického hlediska musí být laikovi jasné, že Praha se rozkládá na výrazně menší ploše, tudíž je její vodní infrastruktura kompaktnější a (i přes hustotu zástavby) jednodušší na obsluhu. Tudíž má PVK nižší fixní náklady než SVS na severu země, kde musí vodu přepravovat na velké vzdálenosti.

„Cena vody v severočeském regionu odráží reálné náklady spojené s její výrobou, distribucí, odkanalizováním a čištěním, včetně obnovy majetku. Cenu vody v jednotlivých regionech proto nelze srovnávat pohledem absolutního čísla,“ vysvětluje Bronislav Špičák.

„SVS vlastní 54 úpraven vody, 994 vodojemů, 192 čistíren odpadních vod a přes 16 tisíc kilometrů kanalizace a vodovodů včetně přípojek. Oproti tomu Praha má potrubí o délce jen devět tisíc kilometrů, dvě úpravny, 68 vodojemů a jednu ústřední čistírnu vod. Na jeden litr vody pro jednoho obyvatele tak v Praze potřebujete nesrovnatelně méně majetku, což se v ceně vody jasně projeví,“ vypočítává rozdíly Bronislav Špičák.

V Evropě jsme kvalitní a levní

V souvislosti s cenou je třeba zmínit i kvalitu. I když spousta lidí stále kupuje balenou vodu, spousta z nich neví, že pitná voda v českých vodovodech patří v EU mezi tu lepší. Nemluvě o tom, že cena je rozhodně nižší a nemusíte nic tahat z obchodů.

Koncem loňského roku sdružení EurEau, jež je asociací evropských provozovatelů vodárenských služeb, představilo výsledky průzkumu, který zkoumal trh s vodou v Evropě. Když se podíváme na vodné a stočné, uvidíme, že v absolutním srovnání jsou české ceny nižší než v minimálně polovině zemí evropské 29.

GRAF: Ilustrační srovnání cen vody v Evropě
Jde o průměrnou cenu na hlavu za rok, v eurech. Zjištěná čísla vycházejí z cen v letech 2012 až 2015.

Zdroj: EurEau

Je však třeba podotknout, že jde spíše jen o ilustraci cen na evropském trhu, neboť podmínky každé země se liší a každý stát má nastavené jiné faktory. Ať už jde o zdroje vody, délku sítě, nebo daňové zatížení.