V německé společnosti budí vášně vládní záměr prodat čínské firmě Cosco čtvrtinový podíl v hamburském přístavu, přesněji řečeno v jeho kontejnerovém terminálu. Rozhodla o tom německá vláda Olafa Scholze, i když byla řada ministrů proti. Německý kancléř tvrdí, že Číňané nebudou moci získat vliv na rozhodování provozovatele přístavu, který patří mezi největší v Evropě. Sám byl starostou přístavního města v letech 2011 až 2018.
Před vstupem čínské státní firmy přitom Německo varovala Evropská komise, protože se obává, že se tím Peking dostane k citlivým a strategicky důležitým informacím ohledně provozu největšího německého přístavu. Jediným ústupkem Berlína bylo, že Cosco nekoupí podíl ve výši 35 procent, ale jen čtvrtinový podíl.
Německo zablokovalo vstup čínských investorů do dvou firem |
Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům. „Německé tržní hospodářství zůstává otevřené, není ale naivní,“ zdůraznil Habeck. V některých kritických oblastech, jako jsou mimo jiné polovodiče, je nezbytné předejít závislosti, dodal. (Zdroj: ČTK) |
Přístav v Hamburku má kromě civilního využití i vojenský význam, který v době války Ruska na Ukrajině stoupá. Zvýšení vlivu komunistického režimu v hanzovním městě kritizují vládní Zelení, jak ministr obchodu Robert Habeck, tak i ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Vstup čínského partnera podporuje vedení Hamburku i spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, aby zůstal přístav konkurenceschopný. Cosco už drží podíly v nejrušnějších evropských přístavech, v Rotterdamu i Antverpách.
V Řecku se neprotestovalo
V tomto kontextu se připomíná situace v řeckém přístavu Pireus, kde Cosco vlastní plných sto procent majetku. Zde nikdo při prodeji neprotestoval, obě země podepsaly smlouvu v roce 2016, kdy se místní ekonomika vzpamatovávala z dluhové krize a Athény byly nuceny prodat řadu klíčových letišť a přístavů zahraničním investorům.
„Čínská investice v Pireu je přínosná pro obě země,“ pochvaloval si v únoru 2021 řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na čínském summitu pro země střední a východní Evropy. Čínský prezident Si Ťin-pching také projekt a investici chválí.
Si popsal řecký přístav, který ovládá komunistická Čína, jako důležité centrum pro rychlé spojení Číny s Evropou a pro propojení mezi Asií a Evropou. Čínská firma Cosco skutečně přístav modernizovala a stal se z něj největší námořní uzel ve východním Středomoří a sedmý největší v Evropě.
A také zajišťuje Řekům stabilní pracovní místa, i když si řecké odbory stěžují na tamní pracovní podmínky a požadují přísnější kontrolu bezpečnosti práce.
Dopravní uzel pro čínské zboží
Z přístavu u Athén se v posledních letech stal dopravní hub zejména pro dovoz čínského zboží, kde se překládá dále na cestě k evropským zákazníkům. V případě Řecka se nejedná o komplikaci a konkurenci jiným přístavům, stěžují si ale okolní země.
GRAF: Čína posiluje vliv v evropských přístavech
Podíl firmy Cosco v procentech
Zdroj: Cosco/Deutsche Welle
Profesor námořních studií na univerzitě v Pireu Costas Chlomoudis připouští, že stoprocentní čínský podíl v přístavu (původně Čína koupila 66 procent) znamená, že státní firma Cosco může rozhodovat o jeho budoucnosti, protože v Pireu ovládá všechny přístavní mola i terminály. „Způsob, jakým to bylo provedeno, byl prodej přístavu Pireus společnosti Cosco tragickou chybou,“ postěžoval si pro Deutsche Welle. Na chod přístavu už nemá řecká vláda žádný vliv.
A navíc se chystá privatizace i přístavu Alexandroupolis na severu Řecka. V tomto případě mají o přístav zájem Američané, protože se tu překládají zejména americké zbrojní dodávky do Evropy. Chlomoudis kritizuje, aby se takto klíčové dopravní infrastruktury Řecko zbavovalo.
Obecně by Evropa neměla ztrácet kontrolu u takto významné infrastruktury a prodávat ji do rukou třetích zemí, varoval. Evropská unie (EU) by měla nastavit jasná pravidla pro členské země ohledně zásadních projektů, protože mají dopad na geostrategickou bezpečnost celého kontinentu. Stejná pravidla mají platit pro přístavy v Rotterdamu, Hamburku nebo Pireu.
„Potřebujeme společnou evropskou politiku,“ zdůraznil Chlomoudis. Právě vyhrocená debata o prodeji podílu v hamburském přístavu by měla vést k nastavení celoevropských pravidel a ochraně evropské bezpečnosti v oblasti klíčové infrastruktury.