Chladicí vesty. Stále populárnější pomůcka pro lidi, kteří musí pracovat ve vedru

Wendell Van Pelt se živí tím, že rozprašuje chemický postřik proti hmyzu v zahradách v aglomeraci obklopující arizonský Scottsdale. Na zádech má navíc nádrže o hmotnosti 22 kilogramů s pesticidy. Letos v létě se teplota často šplhá přes 43 stupňů Celsia. Aby tyto téměř vražedné podmínky vydržel, používá speciální vestu, kterou si naplní ledem.

„Miluji to, je to prostě fantastický pocit,“ svěřil se zaměstnanec firmy Mosquito Squad, která se zabývá hubením škůdců. Sám ví, jak je nebezpečné vystavit lidské tělo tepelnému stresu.

Každý, kdo pracuje na sluníčku nebo při vysokých teplotách, by podle něj měl znát rizika. Van Pelt plní svou vestu plochými a pružnými balíčky s ledem, které si připravil v mrazáku. Dokážou chladit celé hodiny, vysvětlil zkušenosti s vestou.

Povědomí o rizicích stoupá

S tím, jak se stále častěji v médiích hovoří o globální změně klimatu, která se projevuje častějším výskytem extrémního počasí včetně extrémně vysokých teplot, povědomí o rizicích stoupá. Miliony lidí jsou totiž těmto teplotám vystaveny během pracovní doby.

I proto roste poptávka po ochranných pomůckách a oděvech, které před horkem chrání. Mosquito Squad používá chladicí vesty od minulého roku a mnoho dalších společností se k tomuto trendu přidává. Od energetických firem po společnosti, které spravují nemovitosti. I když chladicí vesty nejsou novým „vynálezem“, poslední roky se o ně zvyšuje zájem, všiml si časopis Wired.

Nabízí je také mnohem více výrobců a existuje celá škála variant. Výběr správné ochlazovací pomůcky udělá velký rozdíl při samotné práci. A nejen při ní, ale i při návratu z práce, jak se lidé po pracovní době cítí a zda neskončí s přehřátím organismu na pohotovosti.

Jen ve Spojených státech v poslední dekádě zemřely stovky pracovníků právě na tepelný stres a kolaps organismu. Mezi lety 2011 až 2021 statistici evidovali celkem 436 úmrtí.

GRAF: Vývoj počtu pracovníků v USA, kteří zemřeli na následky přehřátí organismu
Mezi lety 2011 až 2021, v abs. počtech.

Zdroj: U. S. Bureau of Labor Statistics

Jedním z výrobců, který si uvědomil „díru na trhu“, je Justin Li, zakladatel a ředitel společnosti Qore Performance z Tennessee. „Poptávka je letos tak silná, že několik zákazníků využilo 100 procent naší výrobní kapacity na několik měsíců,“ pochlubil se.

Pomohla zkušenost vojáků z Afghánistánu

Její vestu je možné naplnit až 1,5 litru zmrzlé tekutiny, kterou si připnete na hrudník a na záda. Navíc je možné vodu hadičkou i pít. Nápad vznikl po zkušenostech amerických vojáků, kteří sloužili v Afghánistánu. Ti si do neprůstřelných vest dávali plastové lahve se zmrazenou vodou, aby se při vysokých teplotách během bojových misí alespoň trochu ochladili.

Své výrobky nyní Justin Li paradoxně opět prodává vojenskému personálu. Má ale také zákazníky z komerčního sektoru. Velké firmy nakupují vesty pro své zaměstnance. Letošní zvýšený zájem registruje kvůli extrémním horkům v Evropě i Severní Americe.

Nizozemská EZ Cooldown zase nabízí své vesty především pokrývačům, lidem, kteří nakládají kamiony, nebo filmovým štábům. Prvotně ale ochlazení nabízeli lidem v převlecích, takzvané komunitě cosplay (viz box), ke které patří i zakladatel podniku Pepeyn Langedijk.

„Komunita cosplay a komunita nosící kostýmy z kožešin byla skupina, na kterou jsem se zaměřil jako první,“ vysvětlil. Takové kostýmy jsou většinou velmi náročné na nošení a lidem je v nich velké horko.

Jeho firma proto nabízí přiléhavou vestu, do které je možné zasunout malé balíčky se zmrzlou tekutinou na bázi rostlinného oleje. Zajistí chlazení až na několik hodin.

Poptávka je podle něj na vzestupu. Letos to odhaduje na meziroční nárůst o 35 procent.

A zájem nově projevují i lidé ze Skandinávie, kteří nejsou příliš zvyklí na vlny veder.

Kvalita pomůcek značně kolísá

Kvalita chladicích vest se ale může výrazně lišit, upozornila Sarah Daveyová z britské univerzity v Coventry. Navíc pokud se včas nevymění chladicí komponenty, může tomu, kdo vestu nosí, teplotní komfort ještě zhoršit.

Andreas Flouris z řecké University of Thessaly, který se zabývá teorií sportu, potvrzuje, že chladicí účinnost u výrobků dosti kolísá. Studoval jejich použití například při výstavbě stadionů pro loňské mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Nejúčinnější je nicméně ochlazovat přímo hlavu a krk. Pak klesne teplota celého těla.

Julie Fulcherová z washingtonského think tanku Public Citizen, jenž se zaměřuje na ochranu spotřebitelů a práva zaměstnanců, tvrdí, že stále většina firem dostatečně nechrání své pracovníky před horkem.

Podle ní jen ochlazovací pomůcky nestačí, lidé musí mít k dispozici hodně vody, ventilátory a možnost si udělat přestávku na chladném (klimatizovaném) místě. „Pokud dokážete zabránit tepelnému stresu, získáte od zaměstnanců mnohem vyšší produktivitu,“ zdůraznila.